Vozy s národní homologací. Nedokončené projekty. Budoucnost.

Nyní jsou na řadě vozidla, která byla z různých důvodů schválena s nižším stupněm národní homologace GT3. Následovat bude seznámení s méně úspěšnými adepty na vstup do této kategorie. Článek završí představení vozidel, které se v GT3 objeví v bližší či vzdálenější budoucnosti.

Obsah s aktivními odkazy na vozy

Mosler MT900GT3
Emil Frey Jaguar G3
Ginetta G55 GT3
Chevron GR8 GT3
Lamborghini Gallardo Extenso (R-EX)
Renault R.S.01
Radical RXC GT3
Lexus RC F GT3
Acura NSX GT3

Vozy s národní homologací

Častým důvodem pro volbu nižšího stupně homologace je nesplnění minimální roční produkce vozidel. Počáteční požadavky se ze zhotovení dvou set vozidel zvedly na současných tisíc, byť je brán ohled na celkovou produkci výrobce. Další překážkou ke schválení FIA je použití trubkového rámu, který je typický pro okruhové speciály.

Takto schválená vozidla jsou již závislejší na ochotě pořadatelů sérií povolit jim účast. Běžnější je tak obsazení roštů národních mistrovství, účast v mezinárodních šampionátech je méně obvyklá.

Mosler MT900GT3

Koncem roku 2006 usiloval o zařazení mezi GT3 americký Mosler s typem MT900. Po úspěšném působení v GT1 a GT2 však v GT3 narazil na nedostatečný počet vyrobených vozů a konstrukci karbonového monokoku. Navzdory podpoře Stéphane Ratela byli proti udělení výjimky nejen větší výrobci, ale také Ascari. Britský výrobce, který dokázal se stejnými nedostatky završit schvalovací proces, se nyní bránil vstupu nebezpečného konkurenta.

Úsilí britského úpravce Rollcentre Racing anebo více jak milion a půl liber investovaných z konta Warrena Moslera tak bylo zhodnoceno jen částečně. Slibně zahájený projekt s dvanácti předběžně prodanými vozidly za příznivou cenu 200 000 euro následně omezilo pouze schválení dle belgických předpisů.

Vzadu obepínal jeden z ocelových rámů sedmilitrový motor LS7 (stejný byl používán v Corvette Z06R GT3 do roku 2011), který byl jednou z mála úprav oproti silniční verzi MT900S. Ta však sama o sobě byla vytříbeným vozidlem, takže Britové chlubící se velkou příbuzností s předlohou přistoupili i k omezení výkonu vidlicového osmiválce.

S nižším stupněm homologace se přesto podařilo najít zájemce v Austrálii a Asii, ale také zúčastnit se evropských národních mistrovství. Kromě přítomnosti v Belgii a Velké Británii byla vrcholem účast v International GT Open.

V ostrovním království však v roce 2009 Mosler narazil znovu na odpor rivala z Banbury, jenž se cítil ohrožen ve vedení britského mistrovství. Po úspěšně podaném protestu na omezený stupeň homologace se začala kariéra nadějného projektu chýlit ke konci.

Emil Frey Jaguar G3

Foto: Tomáš Krejčík

Třetí pokus o úpravu Jaguaru XKR má na svědomí nejstarší prodejce britské značky, švýcarská společnost Emila Freye. I tentokráte bez větší podpory výrobce učinili Švýcaři první pokusy již v roce 2012 v BES. Tehdejší poznatky ze zkušebních závodů vyhodnocovali většinu následujícího roku, zatímco prozatím závodili s jiným britským vozem (Vantage).

Následně po dalších zkouškách představili pro rok 2014 důkladně přepracovaný vůz. Změny se týkaly zavěšení, zcela nové bylo řízení. Výsledkem úsilí aerodynamiků bylo vytvoření přítlaku jedné tuny při rychlosti 250 km/h. Soustavným snižováním váhy se podařilo dostat na hodnotu 1 240 kilogramů.

S vylepšením sériového pětilitrového atmosférického osmiválce a jeho elektroniky jim pomohli specialisté z britského Ilmoru. Osazena byla nová sací a výfuková potrubí, mazání bylo přepracováno na suché. Pohonnou jednotkou s výkonem navýšeným k šesti stům koní umístili technici o patnáct centimetrů níže a o dvacet centimetrů dále do vozu. K příznivému rozložení hmotnosti napomohlo také přesunutí převodovky dozadu.

Švýcaři se chtěli blýsknout na domácí půdě britského výrobce, o čemž je utvrdila více než tisícovka kilometrů úspěšně absolvovaných kilometrů v testech před druhým podnikem BES. Spousta potíží na půdě Albionu vedla tým k rozhodnutí provést během měsíce před dalším závodem další přepracování místo dalších testů. Osloveni byli noví dodavatelé, kteří byli ochotni jít do nejisté a náročné spolupráce. Horečné úsilí se vyplatilo a i přes řadu bezesných nocí se podařilo vůz vylepšit.

Následně se Švýcarům dařilo krůček po krůčku zvyšovat spolehlivost a výkonnost a úspěchy na sebe nenechaly čekat. Podpořen slibnými výsledky nasadil tým Emila Freye v 24 hodin ve Spa v roce 2016 druhý exemplář, přičemž nezůstalo u jediného podniku.

Schválení vozu v Belgii v podstatě odpovídá požadavkům FIA na GT3. Homologace G3 však umožňuje častější změny a průběžné vylepšování vozidla více než jednou ročně.

Ginetta G55 GT3

Malý britský výrobce z Leedsu učinil první krůčky v GT3 již v roce 2009 s okruhovým speciálem na bázi typu G50. Jeho nástupcem se o dva roky později stal typ G55, z nějž byl v roce 2012 zhotoven vůz dle pravidel třídy GT3.

Základem vozu s rakouskou homologací je trubkový rám, do nějž byl místo šestiválce Ford osazen atmosférický vidlicový osmiválec Nissan o objemu 4,5 litru. Z pohárových vozů osvědčená převodovka Hewland byla ponechána, další změnou bylo osazení širších kol.

Rok 2017 je ve znamení nahrazení motoru japonského výrobce pohonnou jednotkou Chevrolet LS3 o objemu 6,2 litru. Důvodem výměny byly velké vibrace nissanu, jenž měly dopad i na spolehlivost. Zkušenosti s tímto motorem při použití v prototypu G57 zároveň ukázaly lepší průběh kroutícího momentu. Úpravy se dotkly také spliteru vytvářejícím větší přítlak, přístrojové desky anebo brzd vyžadujících menší tlak na pedál.

Tato verze je přítomna především v britském šampionátu Britcar. Prodejně úspěšnější a rozšířenější mimo tuto vytrvalostní sérii je spíše varianta v úpravě pro GT4.

Chevron GR8

O přízeň zákazníků GT3 začal usilovat v roce 2013 další britský výrobce pohárových speciálů. Nedlouho po představení typu GR8, jenž byl po dlouhé době novým počinem výrobce z Crewe, byla nachystána také verze dle pravidel GT3.

Základem je opět trubkový rám, v němž byl místo čtyřválce osazen vidlicový šestiválec o objemu 3,5 litru vyvinutý firmou Langford. Větším kolům uzpůsobená karoserie byla vybavena větším spliterem a zadním křídlem protaženým na celou šířku vozu. Osazeny byly také brzdové kotouče s větším průměrem.

Zastoupením v šampionátech je Chevron ve stínu konkurenta z Leedsu. Jeho vozy nalezneme také v Britcar Endurance Championship.

Lamborghini Gallardo Extenso (R-EX)

Sciarra Gianluca/Fotospedy

Jelikož bylo letité Lamborghini Gallardo nahrazeno Huracánem v civilní i závodní verzi, byl poslední počin německého úpravce Reiter Engineering schválen pouze s národní homologací belgického autoklubu.

Písmena odlišující tento typ od předchůdců odráží především nárůst šířky až na 205 centimetrů. Nejpatrnější je na zádi, kde použitím nových lichoběžníkových ramen zlepšujících ovládání vozu vzrostl rozchod o 13 centimetrů. Viditelně širší blatníky byly vyrobeny z karbonu místo hliníku. Agresivněji vyhlížející vzhled podtrhly nová přední světla a koncové svítilny.

Změny se dotkly také osvědčené pohonné jednotky o objemu 5,2 litru. Použití závodní vačkové hřídele zlepšilo křivku krouticího momentu. Osazením nových pístů od firmy Mahle podařilo snížit spotřebu a zvýšit spolehlivost. Reiter nabídl vůz za příznivou cenou 248 000 euro, která obsahuje výbavu pro 24 hodinové závody.

V konkurenci nově představených modelů se Extenso příliš neprosadilo. Výjimku představuje Austrálie s minimálně pěti vozidly na roštu tamní série GT.

Renault RS.01

Foto: Sciarra Gianluca/Fotospeedy

Sportovní oddělení francouzského výrobce představilo v roce 2014 speciál pro vlastní pohárovou sérii. Výkonnostně vůz převyšoval techniku GT3, již o rok později byly provedeny úpravy k vyrovnání s oblíbenou třídou.

Výkon přeplňovaného vidlicového šestiválce použitého také ve voze Nissan GT-R byl snížen o padesát koní. Naopak původní hmotnost 1 145 kilogramů se přidáním 125 kg závaží zařadila do rozmezí běžného v GT3. Keramické brzdy byly zjednodušeny použitím ocelových kotoučů. Další úpravy zahrnovaly zvýšení světlé výšky a přizpůsobení aerodynamiky požadavkům GT3.

Vůz s francouzskou homologací se objevil v International GT Open, vytrvalostních VdeV anebo 24H Series. K povolené účasti, byť v jedné z nejnižších tříd, v prestižním 24 hodin ve Spa v roce 2016 se nakonec žádný z účastníků neodhodlal

Radical RXC GT3

Foto: Sciarra Gianluca/Fotospeedy

Další z okruhových speciálů z Velké Británie již vzhledem své sklolaminátové karoserie naznačuje své určení. V zadní části trubkového ocelového rámu je umístěn vrcholný motor z rodiny přeplňovaných jednotek firmy Ford. Vidlicový šestiválec o objemu 3,5 litru je spojen s převodovkou firmy Quaife. Vůz schválený v Rakousku váží 1 170 kilogramů.

Navzdory příznivé ceně začínající na částce 194 000 euro není vůz výrazněji zastoupen ani v národních šampionátech. Vrcholem je tak účast v mezinárodním International GT Open, kde se výrazněji neprosadil.

Neuskutečněné projekty GT3

Foto: DPPI Jean Michel Le Meur

V první vlně zájemců o GT3 se objevil i zástupce ze země vycházejícího slunce. Nissan 350Z působící v japonské sérii Super Taikyu se po úpravách zúčastnil začátkem prosince 2005 testů na okruhu Paul Ricard. Umístění na předposlední příčce se zdrcující ztrátou sedmi vteřin na nejrychlejší vůz vedlo k ukončení snah o vstup do GT3.

Ambiciózní projekt australské stáje Austech z roku 2011 uvažoval o úpravě korejského vozu Hyundai Genesis Coupe. K pohonu byl vybrán vrcholný motor z nabídky stejnojmenného sedanu vyšší střední třídy, vidlicový osmiválec o objemu pět litrů. Lákadlem měla být nejen příznivá cena, ale také možnost jednoduchých úprav dle třídy GTE anebo GT3.

Po dvou letech byly práce zastaveny kvůli nezájmu výrobce podpořit homologaci, což bylo potřebné k jejímu úspěšnému završení. Australané měli údajně již i zájemce z Evropy, kteří v případě schválení vozu chtěli působit v International GT Open anebo ADAC GT Masters.

V roce 2014 se vyrojily spekulace o úpravě vozu AC Cobra MK VI GTS. Pod kapotou se mohla kromě vidlicového osmiválce o objemu 6,2 litru objevit i menší jednotka o objemu 5,5 litru. Další zmínky o projektu vozu v úpravě GT3 pochází ze začátku letošního roku, častěji se však zpráva zmiňuje o nižší kategorii GT4.

Budoucnost

První dva představené projekty mají nedávno přidělená čísla homologací. Jejich program se zkušebními závody se pozvolna mění ve standartní účast v GT sériích. V prvním případě je novinka přítomna i na okruzích v Evropě včetně šancí na brzkou přítomnost nedaleko naší domoviny.

Lexus RC F GT3

Foto: Lisa Linke

Druhý projekt japonského výrobce v GT3 se po dlouholetém strastiplném vývoji podařilo úspěšně završit. Již v březnu roku 2014 se na autosalonu v Ženevě pochlubil Lexus prototypem na základech typu RC-F. Plány na možné zahájení prodejů následující rok brzy vzaly za své.

K provedení náročného úkolu byl totiž vybrán malý tým mladých techniků, jenž zvolil překonaný přístup zaměření na spodní hranici potřebné výkonnosti. Výkon vidlicového atmosférického osmiválce o objemu pět litrů se ukázal jako nedostačující.

Výsledek vývoje japonských inženýrů ve sportovním oddělení Toyota Technocraft a Lexusu tak v září 2014 propadl v testech na okruhu Ladoux. Během povinných zkoušek pro vyvážení výkonnosti nedokázal vůz docílit dostatečně rychlý čas, aby se vešel do stanoveného rozmezí.

Po kratším tápání nahradili Japonci méně zkušené techniky nejlepšími návrháři a inženýry Lexusu. I přes menší změny u stávajícího prototypu se jim u druhého vydání podařilo zajistit nárůst výkonnosti vozidla použitím výkonnější jednotky o objemu 5,4 litru. Navzdory navýšení hmotnosti o padesát kilogramů byly lépe vyváženy parametry k udržení konkurenceschopnosti při vyrovnání výkonnosti.

Výsledkem bylo nejen dokončení potřebných zkoušek, ale také úspěch jednoho z šesti zhotovených exemplářů. Farnbacher Racing dokázal při premiéře s přepracovaným vozem vyhrát v devátém podniku VLN v roce 2016.

Acura NSX GT3

Foto: American Honda Motor/Short Track Spotlight

Podle plánů postupoval další projekt Japonců, za nímž je vývojové oddělení Hondy v Americe. Informace kolující v paddocku během 24 hodin v Le Mans v roce 2015 uváděly zvažování japonského výrobce o potřebě přizpůsobit v Pirelli World Challenge na výjimku soutěžící Acuru TLX-GT s pohonem všech kol anebo postavit nový vůz na základech nově představeného typu NSX.

V březnu 2016 potvrdila Honda využití novějšího modelu, který měl být přizpůsoben potřebám GT3 pohonem pouze zadních kol anebo odstraněním hybridního ústrojí. Z něj zůstal pouze dvojicí turbodmychadel přeplňovaný 3,5 litrový vidlicový šestiválec. K testům byly využity zkušenosti italské stáje JAS Motorsport, samotný výrobce posílil své řady angažováním zkušeného Petera Koxe.

Po premiéře koncem července 2016 v PWC v Mid Ohiu následovaly úspěšně završené homologační testy ve Francii. Na začátku března 2017 se Acura objevila v seznamu schválených vozidel s číslem 47 jako prozatím poslední GT3. Plné nasazení je očekáváno až od roku 2018.

Severní Amerika, kde se stejně jako v Číně a Rusku objeví vůz s logem Acury, zkouší novinku v PWC prostřednictvím týmu RealTime Racing. Ve zbytku světa se NSX GT3 bude prodávat pod značkou Honda.

Další připravované projekty

Foto: Jakob Ebrey/Arrinera

V roce 2008 založená společnost Arrinera z Polska zvažovala již koncem roku 2012 vstoupit do GT3. Své úsilí k dosažení pravděpodobně národního stupně homologace završí teprve letos. Již nyní má kupce z Evropy na dva exempláře Hussarya, za něž požaduje minimálně 218 000 euro. V ocelovém trubkovém rámu je vzadu osazen motor Chevrolet o objemu 7 litrů.

Foto: Tomáš Krejčík

Přestože Jaguar během existence GT3 změnil své majitele, kdy Ford vystřídala indická skupina Tata, jejich přístup se příliš nezměnil. Stárnoucí typ XKR doplnil v roce 2012 F-Type, u nějž krátce po představení šelma z Coventry zvažovala možnost úpravy. Navíc měla být zhotovena nejen varianta pro třídu GTE, ale ve spolupráci s týmem Williams F1 také hybridní verze. V nabídce byly kompresorem přeplňované motory o objemy tři litry (V6) a pět litrů (V8).

První úvahy o vstupu do GT3 v roce 2014 byly posunuty o rok později. V únoru 2015 však zprávy ze zákulisí naznačovaly zamítnuté projektu. Vedení britského výrobce odradily možné náklady a zdroje potřebné k dosažení úrovně dlouhodoběji přítomných rivalů z řad automobilek.

V porovnání s typem XKR byl přitom základ vozu F-type pevnější bez potřeby drahého zvyšování tuhosti. Výhodou byla také významně nižší hmotnost kompaktnějšího vozidla. V polovině roku 2016 svitla naděje díky zájmu dosavadního provozovatele vzácného typu XKR týmu Emila Freye. Švýcaři však požadují podporu výrobce, která může urychlit vývoj.

Více štěstí na přístup výrobce mají další projekty, jenž se mohou objevovat na dráze od roku 2018 a později. Místo omezených národních homologací jim plné schválení od FIA umožní působení na všech světových okruzích v široké nabídce mezinárodních i národních sérií určeným GT3.

Záměr navázat na Continental GT3 bude mít jeho kompaktnější a lehčí nástupce. Jelikož vzhled bude inspirován studií EXP 10 Speed 6 z roku 2015 lze očekávat i modernější vzezření.

Prototyp vozu i nadále poháněného turbodmychadly přeplňovaným čtyřlitrovým osmiválcem je již testován na Nordschleife. V závodech jej nejprve nasadí technický partner týmu Bentley britský M-Sport, nejspíše v roce 2018.

Alespoň na výrazné modernizaci typu GT-R pracuje i Nissan, jelikož nástupce generace R35 je připravován nejdříve na rok 2020. Japonci využijí nabyté zkušenosti se současnou verzí k přípravě přepracované varianty s možným nasazením od příští sezóny. Ta poslouží k překlenutí období do stavby vozu na novém základu.

Zákulisní informace opět bez bližších technických informací naznačují také úsilí Aston Martinu. Vůz má být upraven na připravované nové generaci modelu Vantage.

Seriál věnovaný technice GT3 završí již zítra seznam všech schválených vozidel s doplňujícími informacemi. Součástí článku budou i odkazy na vybrané předchozí díly.

Zdroj: SRO, Ultimate Car Page, Sportscar, Racing Sports Cars, Daily Sportscar, Endurance-Info, Speedweek, Sportscar 365, Racing World, RaceXpress, GT Eins, Autosport, Carscoops, Evo, PMV, Rollcentre, Ginetta, Emil Frey, Reiter Engineering, Radical, Austech, AC Cars, Lexus, Arrinera, Wikipedia, Formule