Nové pocity zažívá v těchto dnech Danica Patrick. Zatímco v předešlých letech se do pětistovky v Indianapolis kvalifikovala vždy nejhůře na 10. místě, letos ji patří 23. místo a moc nechybělo, aby se první den nekvalifikovala vůbec. Stačilo, aby Tony Kanaan nerozbil svůj vůz, určitě by měl lepší čas, než ona a pak, aby jeden jezdec zajel lepší čas. Čekalo se to například od Johna Andrettiho nebo Paula Tracyho, jenže ani oni neměli svůj den.

A aby toho nebylo málo, tak nová je pro Danicu i reakce publika. V předešlých letech ji většina tribun podporovala a v Indianapolis ji prošli i takové faux pas jako vyřazení několika vozů ze závodu během žluté fáze v roce 2005, nebo ta její divoká procházka boxy v roce 2008, když pochodovala vyřídit si účty s Ryanaem Briscoem, se kterým během zastávek kolidovala. Ale včera zdá se pohár trpělivosti indianapoliských fanoušků přetekl.

Její první slova po kvalifikačním pokusu byla: „Tohle bylo to nejhorší auto, jaké jsem kdy měla.“ Pak následoval rozhovor, který se přes místní rozhlas přenášel do ochozů. Danica v něm řekla: „Není to mnou!“ a dostalo se ji pro ni šokující reakce, celé tribuny na ni začaly bučet, což je americký způsob vyjádření velmi silného nesouhlasu (u nás se místo toho píská). Jejich reakce ji šokovala natolik, že to zmínila v několika dalších rozhovorech:

Tým vzal její neúspěch na sebe, vyjádřil se k němu Tom Anderson, starší viceprezident Andretti Autosport pro závodní činnost: „Je to jako, když dostanete facku na jednu tvář, musíte nastavit druhou a vrátit se do práce.“

Anderson je jejím závodním inženýrem, který je zodpovědný za výběr strategie: „Myslím, že jsme podcenili, já jsem podcenil, jak to bude těžké se dostat do top 24. Rychlosti byli trochu větší, než jsme čekali. Jasně, naše startovní pozice není to, v co jsme doufali. Někdy potřebujete den volno, abyste si to mohli urovnat.“

Reakce fanoušků ovšem není až zas tak nepochopitelná, ve světle letošních událostí. Danica Patrick začala sezónu závoděním v nižší kategorii NASCAR a o jejím pozdějším přechodu do Sprint Cupu už snad nepochybuje nikdo a tohle se fanouškům na posvátné půdě amerických formulí líbit nemůže ani omylem. Navíc její letošní výkony (jedno sedmé místo, jinak čtyřikrát mimo top 10) nejsou zrovna tím, co by od ní fanoušci čekali, když navíc v Long Beach vyhrál její stájový kolega a ona byla šestnáctá, v Alabamě bojoval Marco Andretti o vítězství a vedl většinu závodu a ona byla devatenáctá, v Sao Paulu byl Hunter-Reay druhý a ona patnáctá a žádná sláva to nebyla ani na oválu v Kansasu, kde Kanaana a ji dělilo osm míst. Takže jsou její výkony opravdu zapříčiněny vozem?

Je tu ještě jeden faktor, a to de Silvestrománie, která se rozpoutala kolem její rivalky Simony de Silvestro. Před sezónou měla spousta lidí tendence je srovnávat, i když do sezóny vstupovali za naprosto nerovných podmínek (Simona de Silvestro je nováček a je sama na nastavování vozu ne zrovna špičkového týmu, Danica Patrick je v IndyCar šestou sezónu, má tři stájové kolegy, včetně šampiona Kanaana a Andretti Autosport určitě má patřit ke špičce závodního pole), tak ve všech kvalifikacích, vyjma Kansasu, de Silvestro svou zkušenější kolegyni porazila. Úsměvně vyzní komentář Patrick ke svému výkonu v St. Pete, že potřebuje víc času ve voze. V tom voze, ve kterém sedí už šestý rok?

V Indianapolis odrážel změnu nálad fanoušků fakt, že v ochozech převládala oranžová trička s portrétem de Silvestro nad zelenými s portrétem Patrick. Diváci jsou z kroků, výkonů a prohlášení Patrick zklamaní a poprvé ji to dali otevřeně najevo. Největší souboj se pro Patrick ale odehraje až po sezóně, až fanoušci vyberou nejpopulárnějšího jezdce. Bude to poprvé někdo jiný?