Start byl kvůli hrozící bouřce posunut o čtvrt hodiny, než bylo ještě včera plánováno. Málem jej nestihl Dixon, jehož tým musel měnit motor kvůli úniku oleje a dokončil celý proces půl hodiny před pokynem k nastartování motorů. Po startu se držel Power na čele, hned třetí zatáčka ovšem znamenala konec pro Wilsona, který ztratil kontrolu nad vozem, a Moraese, kterého neovladatelný Wilsonův monopost přišpendlil na zeď.

 Závod v Iowě jako tradičně přilákal slušnou diváckou návštěvu, která sledovala, jak Power během startu udržel vedení

Restart přišel ve 12. kole. Andretti a Dixon bojovali o druhé místo. Franchitti se propadl až na šesté, ale od 16. kola se začal probíjet dopředu. Brzy se začaly zhoršovat jízdní vlastnosti a především ovladatelnost Powerova vozu, až se ve 33. kole před něj dostal Andretti. Teď to byl Australan startující z pole position, kdo se propadal. Do prvních zastávek v boxech spadl až na deváté místo. Andretti se dlouho z vedení neradoval. Ve 45. kole jej potkalo to samé, co předtím Powera, a vedení se ujal Franchitti následovaný Dixonem, Castronevesem a před teď až pátého Andrettiho se ještě dostal Tony Kanaan, startující z 11. místa.

Špatně ovladatelný Powerův monopost způsobil druhou žlutou fázi, když Will lehce zezadu postrčil Bertranda Baguettea. Přestože oba jezdci v závodě normálně pokračovali a nebyla nutná ani výměna přítlačného křídla u Powera, byla vyvěšena žlutá vlajka. Pořadatelům to přišlo vhod, jelikož bylo nutné dráhu vyčistit od oddrolené gumy z pneumatik činící dráhu mimo závodní stopu neuvěřitelně kluzkou. Oficiální zpráva též jako příčinu žluté fáze uvádí nečistoty.

Žluté fáze využili k zastávce v boxech všichni jezdci kromě Grahama Rahala, kterému nefungovalo rádio a tak neslyšel pokyn zajet do boxů. Lloyd dostal po zastávkách kvůli problémům při plnění paliva penalizaci Stop & Hold. Při výjezdu z boxů se Castroneves dostal do sendviče mezi Dixona a Kanaana. Lehce se dotkl Kanaanova vozu a pak tvrději Dixonova. Oba monoposty poskočily, ale jako zázrakem nedošlo k žádnému poškození.

Restart přišel v 62. kole. Rahal vedl závod, ale musel se modlit v brzkou žlutou fázi, protože měl v nádrži kritický nedostatek paliva. Za ním se jezdci seřadili v pořadí Franchitti, Kanaan, Castroneves, Dixon a Hunter-Reay. Oba vozy Chipa Ganassiho fungovaly v této fázi závodu na jedničku. Franchitti okamžitě předjel Rahala a Dixon se na něj dotáhl. Castroneves neúspěšně zaútočil na Kanaana, což vyústilo v propad až na sedmou příčku. Dixon a Franchitti sváděly bratrovražedný, ale férový souboj kolo na kolo, který byl ozdobou druhé čtvrtiny závodu.

Pro Moraese a Wilsona závod dřív skončil, než začal

Pro Rahala kýženou žlutou fázi málem v 86. kole zavinil Bertrand Baguette, který opřel bok své Dallary o zeď. Musel okamžitě do boxů pro nové pneumatiky a přední přítlačné křídlo, ale žluté vlajky vyvěšeny nebyly a tak v 92. kole musel Rahal chtě nechtě do boxů za normálního závodního režimu. Asi hodně skřípal zuby, když o dvě kola později dojeli vedoucí Franchitti a Dixon jezdce o kolo zpět. V této skupině byla i Sarah Fisher, která uhýbala Franchittimu tak vehementně, až se dostala do nečistot, vůz se stal neovladatelným a zastavila jej až zeď.

Boxy se povedli především mechanikům Rogera Penskeho. Castroneves získal v boxech jednu příčku, Power dvě a Briscoe tři. Právě mechanici Ryana Briscoea byli po závodě oceněni jako nejrychlejší. Naopak problémy měla Simona de Silvestro. Když vůz dosedl zpět na kola, okamžitě se rozjela, jenže mechanikovy nešla vytáhnout hadice se stlačeným vzduchem, airjack, která ovládá samozvedací mechanismus. Navíc monopost zasáhl nohu jednoho z mechaniků, za což je automaticky penalizace průjezd boxy. De Silvestro se stejně na dráze moc neohřála, za dalších 40 kol se vůz začal chovat nestabilně a tým nechtěl riskovat další kolizi, jako před čtrnácti dny v Texasu, tak ji raději ze závodu odvolal. Což ve stejnou dobu postihlo i Mutoha.

Restart proběhl v pořadí Franchitti, Dixon, Kanaan, Hunter-Reay a Castroneves ve 111. kole. Dixon a Franchitti navázali na svůj těsný souboj kolo na kolo, ale Kanaan se jich držel jako klíště. Vedoucí trojka začala poodjíždět, než se v 117. kole dostal při souboji s Kanaanem do drobných obtíží Dixon a ztratil dvě pozice. Teď to byl souboj dvou velkých kamarádů Kanaana a Franchittiho o první místo. V 120. kole poprvé Kanaan Franchittiho předjel. V polovině závodu bylo pořadí první desítky Kanaan, Franchitti, Hunter-Reay, Dixon, Castroneves, Sato, Viso, Power, Wheldon a Meira. Pokud vám tam chybí Ryan Briscoe, tak byl až 12. Jeho vůz se rozhodně nechoval ideálně.

Ou! Tak to muselo mechanika Simony de Silvestro pořádně bolet

V 136. kole získal Franchitti zpět vedení, ale radoval se z něj přesně 10 kol, než mu předjetí Kanaan vrátil. Takuma Sato jel svůj nejlepší závod na oválu. Dokonce se dostal v 167. kole před Hunter-Reaye na čtvrté místo. Tou dobou nedostatek přítlaku zahnal do boxů Marca Andrettiho. Sato byl ale namlsaný. A tak v 169. kole zaútočil i na Dixona, který na chvíli musel sundat nohu z plynu a spadl až na páté místo. Teď začala ovladatelnost vozu, především díky odcházejícím pneumatikám, ale také změně povětrnostních podmínek trápit pro změnu Dixona, záhy až sedmého. Sotva spolumajitel týmu KV Racing Technology Kevin Kalkhoven poskytl pro televizi rozhovor, kterak si Takuma vede výborně a jak jej upozorňoval, aby zachoval klidnou hlavu, postihl Sata stejný problém jako předtím Sarah Fisher. Na identickém místě tentokrát při předjíždění o kolo zpět jedoucího Lloyda najel na nečistoty a osm kol poté, co se poprvé v kariéře dostal „na bednu“, rozbil svůj vůz o zeď.

Protože se zrovna schylovalo k posledním zastávkám v boxech, přišly ostatním závodníkům Satovi problémy vhod. Následná žlutá fáze a zastávky v boxech ukončily naděje Ryana Hunter-Reaye na boj o vítězství. Při nájezdu trefil pneumatiku sundanou z Kanaanova vozu, což automaticky znamenalo penalizaci. A nad Kanaanovým hlavním mechanikem v tu chvíli stáli všichni svatí, jelikož jeho nohy minul Hunter-Reay o centimetry. Ještě před odbytím penalizace byl Hunter-Reay osmý, před Satovou nehodou přitom jezdil na čtvrté příčce.

Samozřejmě trochu času incidentem ztratil i Kanaan, což se projevilo ve dvou ztracených pozicích. První místo musel přepustit Franchittimu, na druhé se vyšvihl Castroneves. Prapor KV Racing nesl statečně poslední jezdec týmu v závodě, aktuálně čtvrtý EJ Viso.

Restart proběhl v 191. kole. Na čele byly rozdány karty následovně: Vedl Franchitti, druhý byl Castroneves, třetí Kanaan, čtvrtý Viso, pátý Power, šestý Dixon (po restartu ale Powera okamžitě předjel), Briscoe se propracoval už na sedmé místo. Hunter-Reay byl osmý, ale po penalizaci skončil desátý a měl ztrátu jednoho kola. Devátá příčka patřila Meirovi a elitní desítku uzavírala Danica Patrick už ztrácející celé kolo. Sice se tým snažil, seč mohl, aby ji dostal během zastávek zpět do stejného kola, které jezdili jezdci na špičce, ale Franchitti byl na výjezdu z pit lane dřív, což znamenalo, že ztracené kolo zpět nezískala.

Castroneves v 196. kole úspěšně zaútočil na Franchittiho. Ve vedení se ohřál jen tři kola, ale sotva Franchitti znovu převzal vedení, zradila jej převodovka a pomalu se odploužil do boxů, kde ji tým musel vyměnit, což samozřejmě znamenalo obrovskou ztrátu. Ze souboje tří nejzkušenějších jezdců tak sešlo, ale Kanaan a Castroneves (nyní vedoucí) stále bojovali o vítězství. Viso také nebyl daleko.

Porucha převodovky znamenala konec nadějí Franchittiho na udržení iowské neporazitelnosti 

Schylovalo se k závěrečné bitvě. Kanaanovým trumfem měly být dvě možnosti využít tlačítko Push2Pass, které na dobu 10 sekund zvyšuje výkon motorů, které měl oproti Castronevesovi. Ale ukázalo se, že největším trumfem je lepší stav pneumatik. 11 kol před koncem mu Castroneves musel přepustit vedení, protože především levé přední kolo bylo ve špatném stavu. Kanaan začal okamžitě svému krajanovi ujíždět a za následujících deset kol si dokázal vybudovat čtyřvteřinový náskok, což znamenalo, že poprvé od Richmondu 2008, po 34 závodech získal sympatický Brazilec vítězství. Věnoval jej svému synovi Leovi, neboť je to první vítězství, kterého po jeho narození dosáhl. A zrovna v den, kdy se v USA slaví Den otců.

Během posledních deseti kol nebyl Castroneves jediným, kterého trápily špatné pneumatiky. Dixon musel přepustit svou čtvrtou pozici postupně Briscoeovi a následně také Powerovi. Bolet ho to bude určitě více, než Castronevese to, že nevyhrál. Neboť Briscoe a především Power jsou jeho přímými soupeři v boji o mistrovský titul. Do hry o něj se ale vítězstvím pomalu vrací také Tony Kanaan. Který si podle svých slov užíval především souboj s Castronevesem, což mu připomnělo dobu, kdy jim oběma bylo osm nebo devět let a závodili proti sobě v Brazílii v motokárách.

Po dvou letech se Tony Kanaan raduje z vítězství 

Castroneves v pozávodním rozhovoru řekl, že jej sice mrzí, že ztratil vítězství deset kol před koncem, ale že má obrovskou radost z Kanaana. Velmi šťastným určitě je i EJ Viso, poprvé v IndyCar stojící na stupních vítězů. Velmi dobrý závod měl rozjetý už v St. Petersburgu, bojoval i o vítězství, ale zradila jej technika. Briscoe na čtvrtém místě zase o několik bodů stáhl Powera, Dixona a Franchittiho, byť na vedoucího Powera ztrácí 34 bodů. Will Power byl s pátým místem spokojený. Díky problémům Franchittiho znovu převzal vedení v šampionátu, vyrovnal své osobní maximum na oválu, a jak sám řekl, vyrovnanost a dojíždění v první pětce jsou pro boj o mistrovský titul nesmírně důležité.

Končí nám první polovina letošní sezóny. Velké týmy znovu dají na pár závodů do garáží oválové speciály. Menší týmy mají dva týdny na to, aby vozy přestavěly z oválové na okruhovou konfiguraci. Jestli do závodu ve Watkins Glen zasáhne i Ryan Hunter-Reay, to sám neví, prý by se to měl dozvědět tuto středu.