Legendární Stirling Moss oslavil 88. narozeniny
Titul byl pro Brita jako zakletý
Každé sportovní odvětví má svého nekorunovaného šampiona. Věčně druhého. Ve formuli 1 jím je Brit Sir Stirling Crawford Moss, vicemistr světa čtyřikrát v řadě – v letech 1955 až 1958.
Sir Stirling Crawford Moss (narozen 17. 9. 1929 ve West Kensingtonu), od roku 1959 důstojník Řádu Britské říše a v roce 2000 pasovaný na rytíře (s titulem Sir), je opravdový idol světa motoristického sportu. Přezdívalo se mu „Pan motorsport“ a nebylo to nijak přehnané. Šestnáctkrát stál v čele startu, šestnáctkrát vyjhrál vlekou cenu F1. Čtyřikrát skončil v mistrovství světa F1 druhý a třikrát třetí. Jen na titul nikdy nedosáhl. Během pozoruhodné kariéry závodil ve 107 různých typech vozů všech možných kategorií. Momentálně je devátým nejstarším žijícím jezdcem F1.
Stirling Moss za volantem vozu Maserati
Vyrůstal poblíž centra Londýna v rodině, kde automobilový sport znamenal mnoho. Kariéru zahájil v roce 1948 v závodech do vrchu. Roku 1949 přesedlal na okruhy a absolvoval první závody ve formuli 3. V roce 1950 jezdil za HWM v kategorii F2. Roku 1951 se dostal za volant formule 1 ve stáji Hersham & Walton Motors. Byl to začátek velkého dobrodružství. Ale nerozbíhalo se slavně. Je třeba říct, že v roce 1951 italské značky Alfa Romeo a Ferrari dávaly britským vozům pramalou šanci. Vlastně startoval jenom jednou, ve Švýcarsku, a skončil osmý. V roce 1952 si odbyl pět závodů za HWM, ERA a Connaught. Roku 1953 odjel čtyři závody za Connaught a potom za Cooper, na Nürburgringu skončil šestý. Moss stál na rozcestí a před rozhodnutím, co vlastně dál.
V roce 1954 jednal s Alfredem Neubauerem, šéfem Mercedesu. Ten však měl podmínku, aby Moss nejprve ukázal, co v něm je, a teprve potom se mohou bavit o angažmá na sezonu 1955. Stirling si proto najal soukromé Maserati 250F. Hned v prvním závodě, v Belgii, se mu podařilo dojet na třetím místě. Ve zbytku sezony už tolik úspěšný nebyl.
Klíčovou sezonou byl rok 1955. Měl smlouvu s Mercedesem-Benz, proslulými stříbrnými šípy, kde měl za partnera Juana Manuela Fangia. Spolu tvořili jednu z nejlepších dvojic ve F1.
Dva velikáni formule 1 padesátých let: vpravo Juan Manuel Fangio, uprostřed Stirling Moss
Stirling měl k dispozici nejsilnější auto Mercedes-Benz W196 a dvakrát stanul na stupních vítězů po Fangiově pravici, až se v Aintree dočkal první startovní pozice a vítězství. Na konci sezony z toho byl první ze čtyř titulů vicemistra světa. Ve stejném roce také vyhrál velkolepý silniční závod Mille Miglia (na tisíc mil) v Mercedesu-Benz 300 SLR.
Na trati Mille Miglia 1955 mu dělal spolujezdce slavný britský novinář David Jenkinson
V roce 1956 Mercedes skončil, Fangio odešel do Ferrari a Moss se vrátil do Maserati. Patřil k vážným kandidátům na titul, dvakrát dokázal zvítězit. V posledním závodě však Collins přenechal svůj vůz Fangiovi a tím mu dopomohl ke čtvrtému titulu, zatímco Moss se umístil opět jako druhý. V roce 1957 Moss nastoupil do stáje Tonyho Vandervella. Ve voze Vanwall VW57 dosáhl tří vítězství a znovu skončil za Fangiem.
Sir Stirling Moss v roce 1956
Sezona 1958 vypadala slibně. Maestro Fangio ukončil kariéru, a tak se Stirlingovi otevřela šance na zisk kýženého titulu. Přestože vyhrál čtyři velké ceny, musel se spokojit s druhým místem za Mikem Hawthornem. Ten sice ani jednou nezvítězil, zato pětkrát obsadil druhé místo. Jediný bod způsobil, že se Mossovi rozplynul sen stát se prvním britským mistrem světa F1. To se podařilo právě jeho soupeři ve ferrari.
V roce 1959 se povedlo Mossovi zvítězit ve voze Cooper-Climax pouze ve dvou závodech. Rok nato závodil za Lotus, stáj Colina Chapmana, a dosáhl pro něj premiérového vítězství. To bylo v Monte Carlu. Potom se stal v Belgii obětí ošklivé nehody – měl zlámané obě nohy. Přesto ještě dokázal vyhrát poslední závod sezony, a sice v kalifornském Riversideu. Rok 1961 byl ve Stirlingově kariéře ve F1 poslední. Moss zvítězil již potřetí na okruhu v Monaku a na náročném Nürburgringu si připsal šestnácté vítězství. Stejně jako v sezonách 1959 a 1960 zakončil i tento ročník mistrovství světa na celkovém třetím místě.
Koncem 50. a začátkem 60. let 20. století byl průkopníkem přechodu na vozy formule 1 s motorem vzadu – v barvách stáje Cooper-Climax dosáhl prvního vítězství v takovém autě ve VC Argentiny 1958 a v tomto období dokazoval, že je mistrem svého oboru. Jeho vítězství ve VC Monaka 1961, kde závodil v Lotusu 18 proti silnějším vozům Ferrari, bylo opravdu nezapomenutelné.
Dvě legendy F1 - Michael Schumacher a Stirling Moss
Z 375 závodů, které za svou kariéru profesionálního závodníka dokončil, vyhrál neuvěřitelných 212, což je víc než polovina! Naposledy se vítězství dočkal 4. února 1962 v závodě na tisíc mil v australském Warwick Farmu na předměstí Sydney ve voze Cooper-Climax. Bohužel 23. dubna 1962 v 37. kole závodu X Glover Trophy na okruhu Goodwood narazil do svahu a utrpěl poranění krční páteře. Ačkoliv se z něj zotavil, rozhodl se skončit. Potom ještě dlouho závodil v historických vozech. V nich patřily jeho dobře známá přilba a modrá závodnická kombinéza k inventáři. Na hřebík je pověsil až v 81 letech! Dál však předvádí vozy, ve kterých závodil, a účastní se srazů automobilů.
Všechno nejlepší k narozeninám!