Zemřel trojnásobný vítěz Indy500 Bobby Unser

Víťa Boch
03.05. 2021

Víťa Boch
03.05. 2021

Bylo mu 87 let

Ve věku 87 let zemřel v neděli 2. května v Novém Mexiku Bobby Unser, trojnásobný vítěz Indy500, dvojnásobný šampion amerických formulí a třináctinásobný vítěz závodu do vrchu v Pikes Peak. Unser je jedním z desetičlenného klubu pilotů, kteří dokázali Indy500 vyhrát alespoň třikrát. Jeho rodina má zásluhou bratra Ala (čtyři vítězství) a synovce Ala Jr. (dvě vítězství) na kontě dokonce devět triumfů ve slavném americkém závodě. Celkem v Indianapolisu závodilo šest členů Unserovic klanu.

Bobby Unser se narodil 20. února 1934 ve městě Colorado Spring jako třetí ze čtyř bratrů. Když mu byl jeden rok, rodina se přestěhovala do Albuquerque v Novém Mexiku. Bobby začal závodit už v pubertě a v roce 1950 jako patnáctiletý získal první titul v regionální sérii stock cars. Kariéru závodníka v polovině 50. let přerušil kvůli službě v letectvu.

Následoval pak ale staršího bratra Jerryho, který se stal závodníkem v různých soutěžích pořádaných americkým autoklubem (USAC). Stejnou kariéru si zvolil i mladší Al. Bobby byl úspěšný v několika sériích, které USAC pořádal, ať už šlo o Sprint Cars, Midgety či Stock Cars.

Když nepočítáme závod do vrchu v Pikes Peak, který byl v roce 1955 součástí kalendáře předchůdce dnešní IndyCar Series, tak se v monopostech Bobby Unser poprvé představil v roce 1962, když se neúspěšně snažil se kvalifikovat do závodu na okruhu California State Fairgrounds.

O rok později se poprvé, už téměř jako třicetiletý, představil v Indianapolisu. Coby nováček se kvalifikoval na 16. místě, ve třetím kole ale havaroval. V sezoně 1964 nastoupil ještě do tří závodů, přičemž v těch posledních dvou dojel v první desítce.

Bobby Unser coby debutant v Indy500 v roce 1963. Foto: IndyCar

První stupně vítězů přišly v roce 1965, bylo to sice v Pikes Peak, který byl v tom roce opět součástí kalendáře formulové série, do konce sezony přidal ale Bobby ještě další dvě umístění „na bedně“ a to na okruhu Indianapolis Raceway Park a ve Phoenixu. O rok později slavil první vítězství, jak jinak než v Pikes Peak, ale v roce 1967 přidal další dva triumfy, oba v kanadském Mosportu, celkově mu patřilo třetí místo v pořadí šampionátu.

V roce 1968 vyhrál čtyři závody v řadě, včetně jeho první Indy500 a stal se šampionem série. Druhý titul přidal v roce 1974, druhý triumf v Indy500 pak v roce 1975 a potřetí se radoval v kontroverzním ročníku 1981, kdy byl nejprve vyhlášen vítězem, pak penalizován a triumf oslavil Mario Andretti, po dlouhé tahanici a několika odvoláních a pětiměsíční bitvě USAC penalizaci za předjetí jezdců pod žlutou vlajkou změnil na pokutu. Unser se ale znechucen děním na americké formulové scéně rozhodl pověsit helmu na hřebík. Ve své biografii později napsal, že podle něj šlo o snahu USACu vrazit klín mezi Rogera Penskeho, za kterého závodil, a Pata Patricka, majitele stáje, kterou reprezentoval Andretti, kteří společně stáli za vznikem série CART.

Bobby Unser po prvním vítězství v Indy500 v roce 1968. Foto: IndyCar

Unser v kariéře závodil za ty největší americké týmy, například pro Andyho Granatelliho, Dana Gurneyho a Rogera Penskeho.

„Jednoduše nebyl nikdo takový jako Bobby Unser. Bobby byl na dráze dravý závodník a jeho skvělá osobnost z něj udělala jednoho z nejoblíbenějších jezdců, jaké jsem kdy poznal. Bobby během let u nás týmu Penske mnoho přinesl, včetně nezapomenutelného vítězství v Indy500 v roce 1981. Kromě mnoha vítězství a úspěchů Bobby byl pravým závodníkem, který přiměl všechny kolem něj k nejlepším výkonům. Byl jednou z nejbarvitějších osobností v motorsportu. Během let coby závodník, komentátor a vyslanec našeho sportu Bobbyho historky a vášeň pro závodění byly legendární. Naše myšlenky a modlitby jsou s Lisou, celou Unserovic rodinou a mnoha Bobbyho přáteli a fanoušky,“ uvedl Roger Penske.

Bobby Unser měl na kontě vítězství v 35 závodech IndyCar, což jej řadí na osmé místo historických tabulek. V 19 startech v Indy500 skončil celkem 10x v první desítce. V deseti závodech se dostal do vedení a celkem v něm strávil 440 kol. Dvakrát do závodu startoval z pole position, celkem devětkrát z první řady. Je jedním ze dvou jezdců, kteří vyhráli v Indianapolisu ve třech různých dekádách.

Unser se raduje ze třetího vítězství (1981), na potvrzení musel čekat do října. Foto: IndyCar

Jak připomněl Roger Penske Bobby se po skončení závodnické kariéry dal na kariéru komentátora a závody provázel americké fanoušky v legendární trojici s Paulem Pagem a Samem Poseym. Jako komentátor byl u toho, když jeho bratr Al získal čtvrtý triumf či jeho synovec svůj první. Tým stanice ABC Sports, jehož byl součástí, dostal za přenos závodu z roku 1989 prestižní televizní cenu Emmy.

Bobby Unser (uprostřed) se synovcem Alem Jr. a bratrem Alem. Foto: IndyCar

Unser byl v roce 1990 uveden do síně slávy Indianapolis Motor Speedway a do síně slávy mezinárodního motorsportu. Rekordních je i jeho třináct vítězství v závodu do vrchu v Pikes Peak. Vzhledem k úspěchu Bobbyho a jeho příbuzných se Pikes Peak říká Unserovic hora.

Bobbyho celoživotní partnerkou byla manželka Lisa, se kterou má syny Bobbyho Jr., a Robbyho a dceru Cindy a Jeri. Robby se v roce 1989 neúspěšně pokusil debutovat v CART. Po dvou sezonách v Indy Lights odjel v letech 1998 až 2000 tři neúplné sezony v Indy Racing League, připsal si dvě druhá místa v Atlantě a Texasu, ale také páté místo v Indy500.