Legendy: Ayrton Senna 3/3

Jestliže se vycházející hvězda formulového závodění od svých vrstevníků něčím odlišovala, byla to kromě obrovského talentu vysoká závodnická inteligence. Ta Sennovi pomáhala vyřešit i takové situace, ve kterých by jiní kapitulovali.

Malý Ayrton se poprvé s motokárou svezl už ve čtyřech letech. S pilným tréninkem začal, když mu bylo jedenáct, ale na start se postavil až ve třinácti.

Vystudoval střední školu, jenže pak už odolal tlaku otce a odmítl vysokoškolská studia. Namísto toho sbíral vítězství na motokárových drahách. Zaujal především odlišným způsobem jízdy a posedlostí po dokonalé přípravě stroje před startem. Jako levák uměl pravou rukou zakrývat sání do karburátoru i při průjezdu zatáčkami a manévrovat jen levačkou. I později s monoposty dokázal využívat větší cit v levé ruce k přesnějšímu nasměrování vozu v zatáčkách ve chvíli, kdy pravou řadil.

V roce 1980 se na radu Chica Serry vydal do Anglie. Serra mu zajistil test vozu Van Diemen formule Ford. Ač Senna z jízdy neměl dobrý pocit, šéf Van Diemenu Ralph Firman byl nadšen a okamžitě mu nabídl místo továrního jezdce.

Třetí závod se tehdy jel v Brands Hatch v dešti a Ayrton nedal soupeřům nejmenší šanci. Prozíravě angažoval začínajícího fotografa, dnes slavného Keitha Suttona, aby zaznamenával jeho aktivity, a zprávami o sobě zásoboval tisk v Británii i Brazílii. Chtěl být mistrem světa a věděl, že bez publicity to nepůjde.

Úspěchy ve formuli Ford/1600, ve které vyhrál oba britské šampionáty, do kterých nastoupil, jej dovedly už jako placeného jezdce do formule Ford/2000. Tehdy si vypracoval strategii pro závody, které se držel i ve formuli 1. Za základ úspěchu pokládal vybojování pole position, perfektní start a vybudování náskoku maximálním nasazením během prvních dvou kol.

Sezonu začal Ayrton vítězstvími, takže Sutton zaslal informace o nadějném jezdci kromě tisku i šéfům týmů F1 Berniemu Ecclestoneovi (Brabham), Franku Williamsovi a Peteru Warrovi (Lotus). Senna tehdy ve Snettertonu vyhrál, ač při nájezdu do první zatáčky zjistil, že mu nefungují brzdy. Největší problém přitom měl až po závodě, když nebyl schopen monopost zastavit v komisaři vyhrazeném prostoru.

Pak mu v Oulton Parku v zatáčce s obráceným klopením při rychlosti 200 km/h praskla pneumatika. Přesto k úžasu odborníků smýkající se vůz zvládl a dojel do depa. Získal mistrovské tituly v šampionátech Velké Británie i Evropy. Tisk jej už vzal na vědomí, ale ač si na vůz psal Ayrton Senna, většinou jej uváděl jako Ayrtona da Silvu. 

231578

Svými výkony v britském šampionátu F3 zaujal šéfy týmů formule 1. Foto: DPPI

Týmy McLaren a Toleman mu nabídly financování sezony ve F3 (tehdy nebylo možné získat superlicenci pro F1 bez startů v ní). Ayrton, který v Anglii žil v domě Mauricia Gugelmina a byl zvyklý na to, že si brazilští jezdci navzájem pomáhali, se obrátil o radu na mistra světa Nélsona Piqueta. Jenže ten se s ním odmítl bavit. Senna jej ohodnotil jediným slovem „bastard“ a tím jejich vzájemné kontakty navždy skončily.

Především manažer Tolemanu Alex Hawkridge měl zájem, ale 22letý Ayrton se nechtěl vázat na tým bojující s nedostatkem financí a opakovaná pozvání odmítal. Raději vyzkoušel monopost F3 v nově vzniklém týmu Eddieho Jordana. Hned při prvním testu s ním vytvořil nový rekord krátkého okruhu v Silverstone. Mechaniky zaskočil neuvěřitelně přesným popisem chování vozu a požadavky na jeho lepší nastavení.

Do formule 3 nastoupil v týmu West Surrey Racing bývalého partnera Rona Dennise Dicka Bennetta. Při úvodním startu získal pole position a zvítězil. V prvních deseti závodech jen dvě kola nejel v čele a všechny vyhrál. Pak přišla série vzájemných kolizí s Martinem Brundlem. Ve finále na vyšší výkon Brundleova motoru odpověděl Senna způsobem, který později používal i ve F1. Aby mu dokázal vzdorovat rychlostí na rovinkách, nechal si nastavit menší přítlak křídel a v zatáčkách pak musel usilovněji bojovat se smýkajícím se vozem.

231581

S monopostem Toleman v domácí Velké ceně Brazílie 1984

Během prvních tří let závodění s monoposty získal Ayrton Senna pět mistrovských titulů. Formuli 3 už bral jen jako nezbytný krok do F1 a během sezony do ní usilovně hledal cestu. Šéf McLarenu Ron Dennis Sennovi učinil nabídku, ale nemohl mu zajistit místo pro příští rok. „Hned při prvním jednání si kladl přesné finanční požadavky. Říkal jsem si, co si ten zatracený arogantní Brazilec o sobě vůbec myslí,“ vzpomínal později Dennis.

Senna dostal příležitost vyzkoušet monopost F1 Williams v Doningtonu a krátce na to usedl i do mclarenu. Jenže oba týmy už měly hvězdné sestavy (Rosberga, Laffitea, Prosta a Laudu) a Senna se nechtěl vázat opcí. Proto nakonec vzal zavděk nabídkou Tolemanu.

S vozem navrženým Rorym Byrnem byl ovšem mimo hru o lepší umístění. Toleman totiž musel používat pneumatiky Pirelli, se kterými neměl nejmenší naději na úspěch, a jeho čtyřválec Hart byl zdaleka nejméně výkonným ze všech turbomotorů. Přesto se Senna pustil naplno do práce. Jeden z techniků Pirelli tehdy prohlásil: „Od toho kluka jsme se toho naučili za čtyři dny víc, než od celého týmu za předchozí rok.“ 

231584

Už ve službách Lotusu v souboji se svým úhlavním sokem Alainem Prostem. Foto: DPPI

V Kyalami ve svém druhém závodě ve F1 dojel Senna do cíle zcela vyčerpán. To bylo pro něho poučením, aby angažoval Nunu Cobru jako trenéra a začal se usilovně věnovat speciálnímu fyzickému tréninku.

Od Velké ceny Francie přešel Toleman na pneumatiky Michelin a Senna se stal uchazečem o bodovaná místa. Náhle byl zájem o jeho služby. Peter Warr od Lotusu byl při jednání tak rychlý, že Toleman v závěru roku Sennu raději vyřadil z týmu.

Po dvou letech s Renaultem Lotus přešel na motory Honda. Na japonské inženýry Senna svou systematičností a technickými znalostmi natolik zapůsobil, že mu zajistili brzký přechod k McLarenu.

Zdroj: převzato z magazínu FORMULE