Novinky

  • 13.11.2024 Bad Maffei opouští místo ředitele Liberty Media

  • 12.11.2024 Bad Niels Wittich s okamžitou platností odstoupil z pozice ředitele závodů F1

  • 12.11.2024 Neutral Dan Fallows končí jako technický ředitel Aston Martinu

Facebook Instagram

Má Hunter-Reay výhodu, protože se jede na oválu?

Má Hunter-Reay výhodu, protože se jede na oválu?

Kdo je favoritem před nedělním závodem?

Do konce sezóny zbývá 500 mil. Rozhodne závod na oválu v kalifornské Fontaně. Když se podíváme do statistik, mohlo by se nám zdát, že ačkoliv ztrácí 17 bodů, je mírným favoritem na zisk titulu Ryan Hunter-Reay. Čtyři vítězství na oválu proti jednomu Powerovu. Ale co prozradí hlubší pohled do statistik? Opravdu je náskok Powera v čele šampionátu tak nicotný a ovály tak velká slabina, že se v sobotu večer (nebo z našeho pohledu v neděli ráno) bude radovat Hunter-Reay?
Proč více lidí věří Hunter-Reayovi? Ačkoliv jsou oba jezdci stejně staří (31 let), Hunter-Reay v amerických sériích závodí déle. Po sezóně v seriálu Atlantics (2002) debutoval v Champ Cars ještě v sezóně, kterou pořádal CART (2003). Sezónu 2006 a první polovinu sezóny 2007 musel ale vynechat, když nesehnal místo ani v Champ Cars ani v IndyCar. Od roku 2010 závodí za Andrettiho stáj a letos má životní sezónu. Vyhrál už čtyři závody, před letoškem měl přitom za celou kariéru na svém kontě pět vítězství. Letos vyhrál na dvou oválech (Milwaukee a Iowa), vloni vyhrál na oválu v New Hamphire. Hunter-Reay vede oválový šampionát A.J. Foyta se dvěma vítězstvími a 136 body (stejně bodů má i druhý Kanaan). A Power je v tomto šampionátu až na 17. místě se 74 body. Hunter-Reay také odjel mnohem více závodů na oválech.
Na druhou stranu, Powera ještě neodepisujme! Hunter-Reay sice letos vede oválový šampionát a Power je na 17. místě, ale Hunter-Reay v oválovém šampionátu nikdy zrovna nezářil. Vloni byl dvanáctý a v roce 2010 devátý. Předtím se cena A.J. Foyta pro nejlepšího jezdce na oválech neudělovala, ale když nahlédneme do statistik, zjistíme, že v roce 2009 patřilo Hunter-Reayovi mezi oválovými jezdci 17. místo a o rok dříve, když odjel svojí první kompletní sezónu v IndyCar, byl jedenáctý. A 17 bodů je velký pořád velký rozdíl. Powerův průměrný dojezd na oválech je 12.6, Hunter-Reayův přitom dokonce 12.8. Pokud by Power zajel svůj průměr a dojel dvanáctý, musel by Hunter-Reay dojet na stupních vítězů, aby bral titul (nebo by musel být čtvrtý a získat všechny tři bonusové body).
A druhá věc, Hunter-Reay sice vyhrál čtyři oválové závody a z toho tři v posledních dvou sezónách, ale, je tu jedno velké ALE. Hunter-Reay vyhrál dvakrát na oválu v Milwaukee, jednou v New Hampshire a jednou na Iowa Speedway. Milwaukee a New Hamphire jsou jednomílové ovály, Iowa Speedway měří jen 0,875 míle. Auto Club Speedway přitom měří rovné dvě míle s klopením 14° v zatáčkách. A to je jiná disciplína.
Ovály měřící alespoň dvě míle se označují jako Superspeedway. Ve USA existuje sedm takových oválů, na jednom (Texas World Speedway) se nezávodí. IndyCar má letos v kalendáři dva – Indianapolis Motor Speedway a Auto Club Speedway. V minulosti závodila na oválu v Michiganu, příští rok možná pojede na další superspeedway v Poconu. Při srovnání výsledků na jediné superspeedway, kde závodili oba – v Indianapolisu, je statistika příznivější pro Powera: průměrný dojezd 13,6 vs. 21,2 (a musíme vzít v úvahu také to, že se Hunter-Reay vloni v Indianapolisu vůbec nekvalifikoval).
Power si nevede špatně ani na středních oválech, jeden a půl mílových. Sice na nich ztratil poslední dva tituly, ale už ukázal, že dobrý výsledek tu zajet umí. Ve své první sezóně v IndyCar byl pátý na oválu v Chicagolandu (a vzpomeňme, jak týmy z Champ Cars na oválech zaostávaly), o dva roky později na stejné trati sice dojel šestnáctý, ale než došlo k chybě při posledním pit stopu, bojoval v první pětce. O dva závody později v Motegi získal svoje první stupně vítězů na oválu. Vloni byl třetí a první v krátkých závodech na oválu v Texasu, v Motegi si vyjel druhé místo a v Kentucky startoval z pole position, i tady se k němu ale štěstí obrátilo zády a opět problémy v boxech (tým Dreyer & Reinbold Racing mu přímo do boku vozu poslal Anu Beatriz a Powerovu formuli poškodil) jej stály loňský titul. A výsledky Hunter-Reaye na středních oválech? V první pětce byl jen třikrát, jednou čtvrtý (Chicagoland 2010) a dvakrát pátý (Kansas 2010 a Kentucky 2011). I kdyby v sobotu Power vypadl v prvním kole, musí Hunter-Reay dojet alespoň na šestém místě (na sedmém, pokud získá alespoň jeden bonusový bod).
Tabulka naznačující možný vývoj šampionátu:

Sloupeček „+ 3 body“ ukazuje, kolik bodů by jezdec získal, kdyby získal všechny tři bonusové body (za vítězství v kvalifikaci a vedení největšího počtu v závodě), „+ 2 body“ potom pokud by jezdec získal 2 bonusové body za vedení největšího počtu kol v závodě, „+ 1 bod“ počítá se ziskem bodu za pole position. Sloupečky hned nalevo či napravo od pořadí v závodě ukazují bodový zisk bez bonusových bodů.