Novinky

  • 11.12.2024 Bad Mick Schumacher na konci roku opustí roli rezervního jezdce týmu Mercedes

  • 11.12.2024 Neutral 33letý Daniel Juncadella bude simulátorovým jezdcem týmu Aston Martin

  • 06.12.2024 Bad Leclerc v Abú Zabí přijde o 10 míst na startu

Facebook Instagram

Závodník, dobrodruh, prima chlap

Závodník, dobrodruh, prima chlap

Marcel Kusín (23. 10. 1964 – 23. 12. 2019)

Dnes se v Praze naposledy rozloučili kamarádi, parťáci i soupeři za volantem s výborným závodníkem a pozoruhodným člověkem Marcelem Kusínem. Odešel 23. prosince 2019 po dlouhé těžké nemoci ve věku pouhých 55 let. Každou sekundu z tak krátce vyměřeného času však žil naplno.

Marcel Kusín byl dobrodruh, který celý život vyhledával nové výzvy. Nebyl sběratelem vítězství nebo titulů, jeho prvořadým cílem byly zážitky. Mnohdy se do nich hnal po hlavě a občas si natloukl nos.

 

Na nezaměnitelný humor Marcela Kusína nikdy nezapomeneme

 

K motorismu se vlastně dostal náhodou. Od šesti let trávil hodně času u babičky v Letňanech a v nedalekých Čakovicích se jezdila plochá dráha. Tu provozoval asi čtyři roky. Později vyzkoušel silniční závody. Závodní kariéra skončila po necelém roce velkou bouračkou v Brně. Odneslo to koleno a ve čtyřiadvaceti letech se stal invalidním důchodcem.

V roce 1993 objevil Ford Fiesta Cup. Žádná fiesta nebyla ke koupi, ale Petr Kačírek jednu pronajímal. Původní parťák Honza Moťovský měl nějaké problémy, domluvil se tedy s Jirkou Málkem. Vyzkoušel si také pohárové závody škodováckých pick-upů i Ford Escort Cup. Z escorta pak udělali áčko a jel s ním mistrovství republiky.

V roce 2000 se v Brně připravoval další Epilog. S Petrem Kačírkem se domluvili, že spojí síly a pojedou spolu šestihodinovku. Půjčili si od Jana Vonky jeho BMW M3. Dojeli do cíle, ve skupině N si dokonce přišli na stupeň vítězů pro odměnu. Na první pokus se jim to zalíbilo a rozhodli se, že postaví vlastního bavoráka do skupiny A.

 

V roce 2008 jezdil s BMW M3

 

Auto koupili od Miloše Bychla a z ojetiny s padesáti tisíci ujetými kilometry udělali závoďáka. Jezdili spolu do roku 2008, pak šli každý svou cestou, ale na různých projektech se stále potkávali.

Marcel si nejprve pořídil BMW Z4 a do svého týmu angažoval Richarda Chlada. Jenže vůz pořád nemohli zkrotit, aby jezdil podle představ.

Měl známého, který se zase moc dobře znal s Amatem Ferrarim z AF Corse. Tvrdil, že končí GT2 a že jsou tam k mání čtyřistatřicítky. Na zkoušku si od AF Corse půjčili Ferrari 430 GT2 na Epilog 2011. Zaučovali je dva italští profíci - Nicola Cadei a Michel Rugolo – a celkově vyhráli. Tím bylo rozhodnuto. Ferrari koupili rovnou dvě. Jedno on a jedno Chlad. Usedal do něj po čtyři roky a nezastavila ho jediná porucha.

 

Za volantem Ferrari 430 GT2

 

Na další zásadní rozhodnutí mělo vliv náhodné setkání s Igorem Salaquardou, majitelem mezinárodně velmi úspěšného týmu I.S.R. „Kup si audinu. Pojeď se mnou a ukážu ti ji,“ nabídl Salaquarda. Marcel Kusín se znovu domluvil s Petrem Kačírkem: „Jdeme do toho. Budeme jezdit spolu!“

Poprvé si audinu pronajali na poslední závod 2016 v Brně. Byl to nájem včetně jezdce, protože jim Filip Salaquarda ukázal, jak se s tím autem jezdí a jak funguje. Sedli si za volant a pochopili, že je to správná volba.

Kromě domácího mistrovství byl Marcel Kusín pravidelným účastníkem okruhového šampionátu ve Spojených arabských emirátech. S jedničkovým bavorákem z pohárového seriálu BMW 1 Challenge tam odjel desítky závodů. Pět let po sobě byl vicemistrem.

 

Od roku 2016 jezdil s Audi R8 LMS

 

V Dubaji startoval také v šesti ročnících závodu na 24 hodin: Dvakrát s BMW M3 a čtyřikrát s BMW 130i Challenge. Jako první český tým tam vyhráli ve třídě. Posádku tvořili Marcel Kusín, Petr Fulín, Karolina Czapka z Polska a Attila Barta z Maďarska.

Málokdo se mohl pochlubit tak pestrým životem osobním i závodnickým. Ani jeho chorobopis nebyl běžným čtením. Ale všechno, co dělal, dělal rád. Nápady a elán pro jejich realizaci by mohl rozdávat. Ačkoli byl za celý život zaměstnaný snad jen půl roku, na nečinnost si rozhodně nemohl stěžovat. Dělal rentgenového laboranta, nočního vrátného v družstva invalidů, generálního ředitele stavebního podniku, instruktora potápění, majitele půjčovny kol na ostrově v Indickém oceánu, šéfa továrny na plastová okna v Perském zálivu... Ale především se bavil závoděním.

(Z knihy Petra Dufka Hvězdy na čtyřech kolech)

 

Na stupni vítězů se slovenským soupeřem a kamarádem Miroslavem Konopkou