Znalec jazyků si nejlépe pokecal s Kubicou
Zatáčky Tomáše Kostky
Na rozdíl od většiny závodníků, s nimiž se v tomto seriálu potkáváme, nepovažuje Tomáš Kostka čas strávený ve formulích za vrchol své kariéry. Vzpomíná na něj však jen v nejlepším.
Kluk ze Zlína měl podle všeho skončit u rallye, na které se také s tátou chodil pravidelně koukat. Rychlostní zkoušky Barum Rally se mu skutečně nakonec staly druhým domovem, ale až o mnoho let později.
Do motorsportu zapálený teenager absolvoval jezdeckou školu u Jiřího Mičánka a párkrát se svezl s „plechovými“ auty. Více se mu ale zamlouvala formule Ford, kterou si rovněž vyzkoušel. Proto, když se naskytla šance zúčastnit se v roce 2002 tehdy hodně ceněného seriálu F BMW, neváhal ani chvíli.
Je ale potřebné dodat, že lví podíl na tomto rozhodnutí měl jeho otec. Kostka senior vzal na svá bedra nejtěžší úkol – zajistit vše po stránce peněz. Splnil ho na jedničku a to nejen v tomto případě.
V týmu RC Motorsport byl kolegou pozdějšího pilota F1 Naraina Karthikeyana. Foto: archiv
Tomáš měl výhodu, že zázemí našel v týmu Igora Salaquardy I.S.R. a nemusel si tak zvykat na cizí prostředí. I když ani to pro něj nepředstavovalo žádnou překážku. „Za svoji okruhovou éru jsem měl co do činění možná s deseti nebo dvanácti stájemi, když započteme i testování. Zjistil jsem, že devadesát procent jejich členů ovládá jen svoji mateřštinu. Tomu jsem se potřeboval přizpůsobit,“ vysvětluje jezdec, který se plynně domluví anglicky, německy, italsky a částečně francouzsky. Pořádně se otrkal při dlouhodobých pobytech v Monte Carlu a italském Viareggiu, během nichž byl odkázán jen sám na sebe.
Ale vraťme se zpět. Začátky ve školním šampionátu, v němž mu byl soupeřem i Nico Rosberg, vystřídala německá F3. Pod svoje křídla si ho vzal Jaroslav Kostelecký, který v ní sám v sezoně 1997 nastupoval. S Dallarou 302, poháněnou motorem Opel, brázdil Tomáš tratě převážně u našich západních sousedů a docela se mu dařilo. Jednou se podíval na pódium a celkově skončil osmý.
Problém byl v tom, že kdysi prestižní mistrovství postupně pozbývalo lesku. Těžkou ránu mu zasadil vznik Euroserie F3, která k sobě stáhla nejtalentovanější mladíky.
Před Kostkou se tak rýsovaly dvě možné cesty. Buď zamířit do kvalitnější konkurence na stejné úrovni, nebo se posunout do ještě vyšších pater. Zvolil druhou variantu.
Tomáš Kostka v době, kdy působil ve Formuli Renault 3.5. Foto: archiv
Světová série Renaultu byla v první dekádě našeho století pojmem. Francouzská automobilka vymyslela chytrý koncept, který ji přinášel i nemalý marketingový efekt. Během víkendu se mohli diváci podívat na klání mohutných monopostů s třiapůllitrovými agregáty a jejich menších, ale hbitých dvoulitrových sourozenců. Gentlemanům byly určeny pohárové Renaulty Mégane. Hluchá místa mezi jednotlivými jízdami vyplňovaly promenády veteránů, vystoupení kaskadérů a jako zlatý hřeb show s postarším vozem F1. Vstupné se nevybíralo (návštěvník se ale musel zaregistrovat), takže tribuny byly vždy zaplněné.
Tomáš stihl ještě poslední ročník, kdy se seriál jmenoval World Series by Nissan. Potom už taktovku převzal alianční partner. S ním přišla v roce 2005 do F Renault 3.5 výkonnější pohonná jednotka, atakující hranici 500 koní, a po vzoru F1 řazení tlačítky na volantu. Oproti „eftrojce“ se jednalo o obrovský skok vpřed.
„Nikdy jsem toho nelitoval. Člověk musí jít za vyšší úrovní, i když prosadit se bylo strašně obtížné,“ konstatuje. Během tří sezon prošel třemi týmy – RC Motorsport, Victory Engineering a Draco Racing. Potkal se s mnoha nevšedními lidmi. Jeho parťáky byli pozdější piloti F1 Narain Karthikeyan a Pastor Maldonado.
Na kultovní trati v Monaku v sezoně 2005. O rok později si zde vyjel skvělé osmé místo. Foto: Petr Dufek
Nejvíce se však sblížil s Robertem Kubicou: „Jako Čech a Polák jsme si dobře rozuměli, a to doslova. Obdivoval jsem čistotu jeho jezdeckého stylu. Narain a Pastor dost divočili, občas se stávali nebezpečnými sobě i svému okolí. Kamarádi to byli ale prima, s Pastorem jsem navíc ve Viareggiu bydlel.“
Na sklonku roku 2006 stanul Tomáš Kostka na křižovatce. Další stupínek v otevřených vozech představovala GP2 Series, a ta byla, jak si velmi dobře uvědomoval, nad jeho finanční možnosti.
Zajímavé příležitosti se ale naskytly doma. S Robertem Perglem se dostal na start čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans. Zapojil se do programu účasti supersilných speciálů Audi z DTM v tuzemském okruhovém šampionátu, aby si posléze díky podpoře Milana Maděryče splnil sen.
Za vrchol své kariéry Kostka považuje roční účinkování v DTM. Foto: archiv
Sezonu 2009 strávil v Deutsche Tourenwagen Masters. V padoku se vídal s Ralfem Schumacherem, Tomem Kristensenem, Paulem di Restou, Mattiasem Ekströmem… Předchozí zkušenosti mu přišly vhod. „Détéemko mně připadalo dost podobné s F3. Obrovský přítlak a nízký pocit váhy. Skvěle propracovaná aerodynamika,“ porovnává.
Říká se, že stará láska nerezaví. Tomáš se nakonec vrátil ke své dětské zálibě. Jeho rallyové statistiky jsou bohužel dost chudé a jednoznačně v nich dominuje pro něj domácí „Barumka“. Pokud se s ní ale dostal do křížku, stálo to za to. V roce 2016 dokonce v tomto podniku, zařazeném do mistrovství Evropy, obsadil za fenomenálním Janem Kopeckým druhé místo.
Dnes pětatřicetiletý Tomáš Kostka pracuje jako vývojový technik v jedné automotive společnosti. Také ovšem působí jako jezdecký instruktor a vyhledávaný „setup maker“, tedy odborník na nastavení auta.
Příště: Jaroslav Janiš
Zdroj: FORMULE.cz