O rychlosti caterhamů i o Petersonově tašce.

Opar dnů uplyne 40 let od monackého vítězství legendárního švédského jezdce, Ronnieho Petersona. Jeho krajan Marcus Ericsson si jeho triumf připomíná speciálním designem své přilby.

Všichni si všimli, že si ve čtvrtek nasadil speciální zbarvení přilby.

Dělám to proto, že chci vzdát hold Ronniemu Petersonovi, nejlepšímu jezdci jakého Švédsko kdy mělo. Vyrůstal ve stejném městě jako já, ale od roku kdy vyhrál Velkou cenu Monaka uplynulo již 40 let (26. května 1974). Je mi ctí, že to mohu udělat a dokonce mám i tašku, ve které Ronnie nosil svou přilbu během velkých cen.

Co pro tebe znamenalo jeho jméno, když jsi byl ještě dítě?

Pro všechny lidi, kteří se ve Švédsku věnují motorsportu, znamená jeho jméno velice mnoho. Když se u nás někdo začne zajímat o motorsport, rychle se dozví hodně i o Ronniem Petersonovi. Ve Švédsku je skutečnou legendou a jedním z největších sportovců naší historie.

Jak ses vlastně dostal k jeho tašce?

Můj manažer se v 70. létech s Ronniem znal, oba společně žili ve Velké Británii. Když Peterson zahynul, zůstala mu jeho taška. Opatruje ji tedy již dlouhá léta a půjčil mi ji jen na tento víkend.

Vraťme se do současnosti a k tomu, jak se ti dařilo ve čtvrtek. Jak jsi spokojený s vozem?

Myslím, že by se nám tady v Monaku mohlo dařit lépe než v Barceloně. Nepřivezli jsme s sebou sice žádné velké vylepšení, ale daří se nám lépe pracovat s pneumatikami a časy na kolo to jen potvrzují. Naším cílem samozřejmě zůstává poražení Marussie.

Proč v druhém tréninku nikdo nechtěl jezdit na mokré trati? Kdyby pršelo i v sobotu nebo neděli, mohly by být data z těchto jízd velkou výhodou.

Podle našich předpovědí by už během víkendu pršet nemělo. A protože je jízda s novými motory a vysokým krouticím momentem dost náročná, rozhodli jsme se raději neriskovat. Měli jsme možnost vidět jízdu Valtteriho Bottase a i při sledování TV bylo jasné, že to nebyl dobrý nápad.