Rozhovor: Marcus Ericsson
Švéd včera získal superlicenci.
Poprvé řídil monopost Formule 1 v roce 2009. Na závodnickou sedačku si ale musel ještě několik let počkat. Tento týden se 23-letý Švéd spolu s Caterhemem připravuje na první GP sezóny 2014 v Austrálii. Při té příležitosti ho vyzpovídal oficiální portál Formule 1.
Strávili jste 4 roky v GP2. Obávali jste se někdy, že se do Formule 1 už nikdy nedostanete?
Ne nikdy. F1 byla vždy mým cílem a byl jsem přesvědčen, že pokud si udržím výkonnost a zůstanu v kontaktu s týmy, příležitost musí přijít. A stalo se. Nikdy jsem se tím netrápil. Pracuji s množstvím dobrých lidí, kteří se mi starají o obchodní záležitosti. Já jsem se vždy soustřeďoval jen na závodění a tak to i zůstalo.
Můžete nám popsat, jak jste se dostali do Caterhamu?
Bylo to neskutečně jednoduché. Rozhovory začaly loni, jednání šli dobře a nakonec jsem přišel do továrny a našel jsem zařízení, které neskutečně překonalo moje očekávání. Viděl jsem jejich odhodlání probojovat se vpřed a zároveň zájem pomoci mi, jako nováčkovi, integrovat se do F1. Už s tím mají zkušenosti, což je také plus. Věděl jsem, že chci patřit k tomuto týmu a nyní se to i skutečně stalo!
O tento kokpit se ucházelo několik kandidátů. Co myslíte, co převážilo misky vah na vaši stranu? I šampioni GP2 mají problém dohodnout se s některým z týmů F1…
Na to byste se museli zeptat týmu. Když jsme odstartovali rozhovory, bylo jasné, že se nám bude dobře spolupracovat. A je to tak.
Caterham se potřebuje tuto sezónu zlepšit. Znamená to pro vás, jako nováčka, dodatečný tlak?
Pro mě se tím nic nemění. Pokud bych sem nastoupil v loňském roce, nebo jindy, i tak bych musel prokázat své schopnosti. Ne kvůli Caterhamu, ale proto, že toto je Formule 1.
Jak probíhala vaše příprava na sezónu? F1 je něco zcela jiného než GP2…
Určitě je prospěšné absolvovat GP2, ale nepřipraví vás na všechny ty lidi, média, fanoušky a další věci. Strávil jsem hodně času v továrně na simulátoru, pracoval s inženýry a studoval systémy našeho vozu. Připravoval jsem se i na práci s médii. Vše směřuje k prvnímu závodu v Austrálii. Mimo monopost to tam bude pro mě pěkné šílenství. V kokpitu to bude podobné jako při testech. Soustředím se, abych udělal vše co je v mých silách a budu mít kolem sebe množství lidí, kteří mi s tím pomohou. Už se nemůžu dočkat!
Někteří kritici tvrdí, že nové vozy F1 jsou jen "luxusnějšími" verzemi GP2. Je tomu tak?
Absolutně ne! Tyto vozy jsou na hony vzdálené od vozů GP2. A to se netýká jen kontrolních systémů, ale i všech lidí, kteří na voze pracují. Například zastávka v boxech probíhá v GP2 rychle, ale stále je to světelné roky za F1. Ve voze mám obrovské množství ovládacích prvků, více přítlaku, výkonu, výkonnější brzdy. To se opravdu nedá ani porovnat.
Jste v jednom týmu se zkušeným jezdcem - Kamujim Kobajašim, ale ten měl v F1 roční přestávku. Je něco, co byste se od něj mohli naučit?
Samozřejmě! Kamuji rok nezávodil, ale má za sebou množství závodů, dostal se na stupně vítězů a absolvoval tisíce testovacích kilometrů, takže je pro mě skvělým orientačním bodem.
Týmy spolupracující s Renaultem dosahují dosti rozdílných výsledků. Zatím co Red Bull a Toro Rosso mají řadu problémů, Caterhemu se daří docela dobře. Jak to vypadá ve vašem týmu?
Komunikuji jen se svými inženýry, ale vím, že nemáme stejné problémy jako ostatní týmy Renaultu. Ale nevím, co přesně trápí ostatní týmy.
Do Melbourne zůstávají tři týdny. Cítíte se být připraven?
Po dvou dnech v Bahrajnu mám na kontě 98 kol a tím pádem jsem získal superlicenci. Fyzicky jsem připraven a psychicky také. Jsem nadšený z toho, že se to už celé začíná.