Velká cena San Marina 1994 se do historie F1 zapsala velkými černými písmeny. Od pátku do neděle měli těžké nehody Rubens Barrichello, Roland Ratzenberger a Ayrton Senna a jen jedinému z nich nebyla havárie na okruhu v Imole osudná, přestože mu jazyk na chvíli zablokoval dýchací cesty. Tehdy ještě mladík Barrichello se ze zranění zotavoval dostatečně rychle na to, aby mohl přijít na pohřeb svého krajana a velkého vzoru a pomohl nést jeho rakev, ale nic z toho mu nezůstalo v paměti.

"Svou nehodu v Imole si nepamatuji," prozradil Barrichello televizi Fox Sports. "Snažil jsem se zaujmout. Myslel jsem na to, že to mohu dokázat a hledal cesty, ale můj vůz fyzicky nezvládal, co jsem já pokládal za možné. A pak jsem měl tu velkou havárii. Vrátil jsem se do São Paulo, Ayrton Senna zemřel, ale i v tomto byl ke mně Bůh milosrdný, protože mám nějaký druh amnézie. Zapomněl jsem na spoustu věcí, které se v ten měsíc udály. Nevzpomínám si na nesení Ayrtonovy rakve. Prostě si to nepamatuji. Viděl jsem fotografie, ale nepamatuji si to."

Barrichella pak čekala otázka, zda se chce vrátit do F1.

"Pamatuji si, jak jsem se sám sebe ptal: "A co teď? Budeš se bát nasednout do vozu? Ale přece se nebudeš bát! Nebo budeš?" Ale pak jsem se rozhodl. Vrátím se a v prvním kole pojedu jako maniak. Znovu budu mít strašnou havárku, nebo překonám svůj osobní traťový rekord. A chválabohu jsem překonal rekord. Tak jsem se ujistil, že toto je to, co chci v životě dělat."