Představení nové kategorizace FIA pro závody sportovních vozů.

Obsah s aktivními odkazy na kapitoly

1. Úvod
2. Obecné podmínky
3. Administrativní náležitosti
4.1. Bronzová kategorie
4.2. Stříbrná kategorie
4.3. Zlatá kategorie
4.4. Platinová kategorie
5. Doplňující ustanovení pro všechny třídy

1. Úvod

Se závody sportovních vozů a gétéček je léta spjat systém, který dle dosažených úspěchů a výkonnosti rozděluje jezdce do čtyř kategorií. Donedávna vydávala FIA dva seznamy, jeden pro GT3 a druhý pro vytrvalostní WEC.

V červnu 2014 se činovníci Mezinárodní automobilové federace (FIA) usnesli na zasedání Světové rady motorsportu v Mnichově na vytvoření jednotné kategorizace jezdců s platností od roku 2015. Jeho přípravy se ujala FIA ve spolupráci s ACO (pořadatel 24 hodin Le Mans, FIA WEC, vytrvalostních sérií v Evropě, USA a Asii) a SRO (pořadatel Blancpain GT Series, britského mistrovství GT anebo GT4). Do procesu přípravy se později zapojila také americká IMSA (pořadatel TUSCC a dalších zámořských sérií sportovních vozů a GT).

V následujícím článku se seznámíte s upravenými požadavky na zařazení do jednotlivých kategorií. Kromě výčtu zástupců jednotlivých tříd z České a Slovenské republiky budou nyní uvedeny také příklady úspěšných profesionálů, případně známých amatérů u závodníků jiných národností.

Zatímco u podmínek se bude jednat o téma s dlouhodobým využitím v článcích věnovaných GT sériím, u těchto pilotů se půjde o dočasné příklady z první verze seznamu z 3. prosince 2014 (s platností od 1. ledna 2015). Následně může docházet ke snížení jejich hodnocení (například věkem) anebo u ambiciózních mladíků k vzestupu.

Poslední vysvětlivka se týká uvádění názvů sérií u jednotlivých požadavků některých kategorií. Bude-li seznamu jednotlivých mistrovství předcházet poznámka příklady (se zakončením apod.), jedná se o částečný výčet s možností zahrnutí šampionátů podobného rázu. V opačném případě se požadavky budou týkat jen přímo vyjmenovaných mistrovství.

2. Obecné podmínky

Nové třídění závodníků je základem pro všechny šampionáty FIA, které uplatňují výkonnostní rozdělení závodníků. Nicméně jej mohou využívat po dohodě s FIA i jiné série včetně národních mistrovství. Nejprve musí pořadatelé získat povolení po předchozím kontaktování Mezinárodní automobilové federace.

Všechny série uplatňující novou kategorizaci musí ve svých sportovních pravidlech zmínit ustanovení o užití systému FIA. Musí se jednat o jediný použitý systém hodnocení jezdců, na přání pořadatelů však lze provést úpravy s jejich zřetelným vyznačením vpravidlech.

Mezinárodní automobilová federace podmiňuje používání jejího třídění zasíláním informací ze závodů, které jí mají sloužit k přesnějšímu hodnocení. Významnou roli hrají výstupy časoměřičů, největší pozornost je věnována posouzení rychlosti jednotlivých jezdců.

U každého je vybráno deset nejrychlejších kol, z nichž je stanoven průměrný čas. Z hodnocení jsou vyřazeny časy, u nichž jsou zřejmé problémy v daném kole. Následně jsou jezdci seřazeni podle dosažených průměrů s vyznačením odstupu od nejrychlejšího pilota. Dále je brán v potaz rozdíl mezi piloty jednotlivých tříd kategorizace. Přihlíží se také k vlivům, které mohly ovlivnit vývoj závodu (počasí, havárie).

Pokud se ukáže rozdíl mezi výkonností jezdce a přidělenou třídou, nové zařazení je provedeno až v dalším vydání seznamu.

3. Administrativní náležitosti

Pilot, který se chce účastnit podniku v mistrovství používajícího kategorizaci jezdců musí zaslat FIA záznamy výsledků alespoň osm dní před startem. Není-li pilot spokojen se zařazením do kategorie, má v patnáctidenní lhůtě (od přijetí e-mailu s rozhodnutím FIA) jedinou možnost o přezkoumání. Poté již platí přidělená kategorie a to až do konce kalendářního roku.

Pokud chce pilot změnit kategorii od následujícího roku, může se na FIA obrátit nejpozději do 30. září. Následně FIA musí do 30. října zveřejnit seznam upravených žádostí s možností odvolání do 15. listopadu. Datum zveřejnění konečné verze na další rok připadá na 1. prosince.

Poplatek za zpracování žádosti činí 150 euro, odvolání stojí 250 euro.

Základem určení třídy pilota je jeho věk a dosažené úspěchy (viz níže jednotlivé kategorie). Pro přesnější zařazení může být rovněž posuzován průměrný čas během závodů.

4.1. Bronzová kategorie

Nejnižší třída, v níž jsou jezdci označováni jako amatérští, respektive začínající závodníci. Pro zařazení do této kategorie jsou zde následující podmínky:

1. Pilot, jemuž byla vydána licence po dovršení 30 let s minimálními anebo žádnými zkušenostmi ve formulích.

2. Jezdec starší 30 let, který byl zařazen do stříbrné kategorie, ale nedosáhl významných úspěchů (tituly, pole position, vítězství).

3. Závodník, jenž nedosáhl věkové hranice 30 let při vydání závodní licence. V tomto případě je podmínkou vlastnictví licence méně než jeden rok a absolvování méně než pěti závodů.

Jezdci

Českých a slovenských jezdců zařazených v této kategorii sice nalezneme několik (Jakub Knoll, Jan Šťovíček, Ján Raška, Anton Kiaba), v GT závodech se nejvýrazněji angažoval jen Miroslav Konopka. Pilot ARC Bratislava se s tímto týmem zúčastnil v letech 2012 (třída PAM) a 2013 (GTR) vytrvalostní BES. Má za sebou 25 startů ve FIA GT Championship v letech 2004-2009, ale také tři desítky účastí na 24 hodinových závodech včetně startů v Le Mans, Nürburgringu anebo Daytoně.

Mezi zahraničními držiteli se nachází bývalí špičkoví závodníci, jejichž věk se jim postaral o snížení hodnocení do nejnižší kategorie. Patří mezi ně i mistr světa F1 z let 1972 a 1974, Emerson Fittipaldi (ročník 1946). Velkou část své kariéry strávil ve sportovních anebo cestovních vozech Klaus Ludwig (ročník 1949). Trojnásobný vítěz v 24 hodin v Le Mans (1979, 1984, 1985) dokázal v roce 1998 vybojovat titul ve FIA GT Championship.

Zvláštní kapitolou jsou dosud aktivní jezdci, kteří se pyšní nedávno vybojovanými triumfy. Kromě jezdců starších 60 let se ziskem titulu mezi amatéry (např. Jean-Luc Beaubelique, Jean-Luc Blanchemain - BES 2013) se zde nachází dokonce mladší závodníci s tituly mezi smíšenými posádkami. Příkladem je Louis Machiels a Niek Hommerson s dvěma tituly v BES (2011, 2012). Z podobného soudku je šampión třídy GTS z roku 2009 v International GT Open Michal Broniszewski .

Za zmínku stojí také bývalý fotbalový brankář Fabien Barthez . Reprezentant národního týmu, s vrcholem po zisku světového titulu v roce 1998, po ukončení kariéry v roce 2007 usedl za volant závodního vozu a začal se naplno věnovat motorsportu. Nejčastěji startoval v domácím mistrovství, nejsou mu však cizí ani vytrvalostní závody v ELMS včetně podniků 24 hodin v Le Mans a ve Spa.

Rozsáhlé sponzorské aktivity švýcarského výrobce hodinek Blancpain v závodech gétéček nevypadají již tak náhodně po prozrazení jména jejího šéfa. Amatérský jezdec Marc Alexander Hayek se po začátcích v ADAC GT Masters postupně přesunul do vytrvalostních závodů.

Foto: V-IMAGES/Fabre

Marc A. Hayek

4.2. Stříbrná kategorie

Druhá třída v níž jsou jezdci stále označováni za amatéry. Přesto zde nalezneme závodníky, kteří se motorsportu věnují na plný úvazek.

K zařazení je potřeba splnit jednu z následujících podmínek:

1. Jezdec mladší 30 let, který nesplňuje podmínky pro zařazení do kategorie platinových anebo zlatých jezdců.

2. Závodník, který se umístil na prvním místě v celkovém hodnocení národní, oblastní anebo mezinárodní série.

3. Pilot, jenž vyhrál amatérskou sérii (příklady: Ferrari Challenge, Maserati Trophy, Lamborghini Supertrophy, Porsche GT3 Cup Challenge apod.) anebo národní, oblastní nebo mezinárodní šampionát nižší třídy s pohárovými vozy organizovaný výrobcem.

4. Pilot, jehož výkony a úspěchy mohou být FIA považovány za odpovídající této třídě, přestože nesplňují některé z výše uvedených podmínek.

Jezdci

Z českých (Petr Charouz, Martin Matzke, Tomáš Pivoda) anebo slovenských jezdců (Jirko Malchárek, Zdeno Mikuláško, Filip Sládečka, Matěj Konopka) se od druhé poloviny roku 2011 pravidelně pohybuje v závodech sportovních vozů nejvíce Filip Salaquarda. V té době pražský rodák přesedlal z formulí do gétéček. Největším úspěchem se stala celkově sedmá příčka v hodnocení jezdců po účasti v celé sezoně MS GT1 2012.

Působení v F1 střídal se závody sportovních vozů Martin Brundle (ročník 1959). V prototypech si počínal úspěšněji, vrcholem byl triumf v Le Mans v roce 1990.

Zajímavou dvojicí se stříbrnou licencí je Edward Eddie McKay Cheever (ročník 1958), bývalý pilot významných formulových šampionátů (F1, CART, IRL). Prozatím spíše v monopostech pokračuje v odkazu i jeho syn Eddie Cheever III.

V této kategorii jsou zkušení piloti s několika tituly na kontě z podniků se smíšenými posádkami (např. Gabriele Gardel, Patrice Goueslard, Raymond Narac). Stříbrná kategorie je pro další teprve odrazovým můstkem k vyšším metám (např. Joël Camathias, Julien Canal, Viktor Shaitar, Giorgio Roda).

Zástupcem, který v závodech gétéček proslul coby šéf bývalé stáje Hexis (nyní Oak Racing), patří Philippe Dumas . Příležitostně závodil ve FIA GT Championship, MS GT1, FIA WEC anebo v 24 hodin Le Mans. Impozantní výsledky z motocyklových závodů se příliš neprojevily na zařazení Valentina Rossiho (příležitostné starty v BES v roce 2012) do lepší než druhé nejnižší třídy.

Foto: V-IMAGES/Fabre

Philippe Dumas (vlevo) ve své známější roli.

4.3. Zlatá kategorie

Do zlaté kategorie jsou dle nové definice zařazeni amatérští nebo profesionální piloti v národních a mezinárodních a šampionátech FIA.

K zařazení je potřeba splnit alespoň jeden níže uvedených bodů:

1. Pokud pilot splňuje pouze jeden z požadavků platinové třídy.

2. Jezdec se umístil do třetího místa v celkovém hodnocení nižší mezinárodní formulové série (A1 GP, GP3, Renault V6, Superleague, Eurocup FR2.0, Firestone Indy Lights).

3. Pilot, který zvítězil v celkové klasifikaci oblastní anebo národní formulové série (F3, FR2.0, Atlantic Championship, Euro V8 Series).

4. Závodník skončil v celkovém hodnocení do třetího místa v Porsche Supercupu, německém DTM, britském mistrovství cestovních vozů BTCC, japonském šampionátu Super GT anebo vyhrál hlavní národní Porsche Carrera Cup.

5. Žadatel zvítězil ve významné GT sérii (příklady: FIA GT, BGTS (Pro), MS GT1, ME GT3, ADAC GT Masters, British GT Championship apod.) anebo GT třídu význačné série sportovních vozů (příklady: ILMC, ELMS, ALMS apod.) s pilotem(y) nižšího anebo stejného stupně kategorizace.

6. Pilot, jehož výkony a úspěchy mohou být FIA považovány za odpovídající této třídě, přestože nesplňují některé z výše uvedených podmínek.

Jezdci

České zástupce (Jan Charouz, Jarek Janiš, Tomáš Kostka) doplňuje v poslední době příležitostně závodící Štefan Rosina ze Slovenska. Púchovský rodák začínal v gétéčkách po boku Miroslava Konopky v letech 2005- 2006 ve FIA GT Championship. Po následujících pěti sezonách ve vrcholné soutěži pohárových vozů Porsche (nejlépe skončil celkově třetí, 2009) se ocitl ve službách úpravce Reiter Engineering. Během účastí v ADAC GT Masters, MS GT1 a FIA GT Series si připsal na své konto triumf v hlavním závodě v roce 2013 v Zolderu ve FIA GT.

Do této třídy se již dostali talentovaní jezdci z nastupující generace (např. Maximilian Buhk, Maximilian Götz, Christopher Mies, Daniel Zampieri), kteří se řadí po bok zkušených a úspěšných pilotů (Marc Basseng, Andrea Montermini). Jsou zde také jezdci, kteří se zapsali do historie zámořských formulových sérií (Champcar, IRL), například Bruno Junqueira anebo Alex Tagliani .

V této třídě také nalezneme jeden z příkladů uplatnění věkové hranice. Peter Kox byl donedávna zařazen mezi platinovými jezdci, po dosažení padesátiletého jubilea (únor 2014) patří mezi zlaté.

Foto: V-IMAGES/Fabre

Úspěšná spolupráce zlatých jezdců: Štefan Rosina (vlevo) a Peter Kox (vpravo).

4.4. Platinová kategorie

Vrcholná kategorie, u níž se jedná o profesionální závodníky. Ti musí splnit nejméně dvě z níže uvedených kritérií:

1. Jedná se o držitele Superlicence (řidičák pro F1).

2. Pilot, který zvítězil v 24 hodin Le Mans v profesionální třídě (LMP1, LM GTE Pro).

3. Držitel titulu ve FIA World Endurance Championship v profesionální kategorii.

4. Jedná se o výrobcem placeného továrního jezdce.

5. Pilot, který skončil v celkovém hodnocení do 5. pozice ve F3000, CART/Champcar, IRL, IndyCar, GP2, v jakémkoliv světovém mistrovství pořádaném FIA a v Grand Am Rolex (pouze prototypy).

6. Závodník, který skončil nejhůře třetí v celkové klasifikaci mezinárodní F3 (příklady: britská série F3, Euro F3 do roku 2011 apod.) anebo v jiném významném seriálu monopostů (příklady: F2, Světová série Nissan, Formule Renault 3.5, apod.).

7. Vítěz Porsche Supercupu.

8. Držitel titulu v American Le Mans Series (pouze P1 aneb GT).

9. Pilot, jehož výkony a úspěchy mohou být FIA považovány za odpovídající této třídě, přestože nesplňují některé z výše uvedených podmínek.

Jezdci

V nejvyšší třídě má zastoupení pouze Česká republika, jejímž jediným zástupcem je Tomáš Enge. Během jeho pestré kariéry se prolínala účast ve formulových sériích (včetně tří startů v F1 v roce 2001) se závody sportovních vozů a příležitostnými starty v rallye. Zvítězil mezi gétéčky v 24 hodin v Le Mans 2003, v roce 2009 vybojoval s prototypem Aston Martin titul v LMS.

V této kategorii je kromě libereckého rodáka řada dalších současných i bývalých závodníků se zkušenostmi z královské disciplíny motorsportu. Nejvýraznějším zástupcem z této skupiny je dvojnásobný šampión F1 z let 1998 a 1999 Mika Häkkinen .

Nejen mistrovské tituly z MS F1 jsou vstupenkou do nejprestižnější třídy, ale také vavříny z jiných světových mistrovství. Příkladem ze závodů cestovních vozů (WTCC) je mistr z roku 2012 Rob Huff anebo devítinásobný šampión rallye z let 2004 - 2012 Sébastien Loeb .

Vedle aktivních legendárních jezdců ze závodů sportovních a GT vozů (Michael Bartels, Andrea Bertolini, Stéphane Ortelli, Tom Kristensen) také zde již nalezneme talentované mládí (Laurens Vanthoor, René Rast).

Foto: Martin Ševčík

Platinoví jezdci: Michael Bartels, Tomáš Enge

5. Doplňující ustanovení pro všechny třídy

V okamžiku dosažení některého jubilea (50 anebo 55 let) dochází u jezdce zařazeného v kategorizaci v následující sezoně k patřičnému snížení hodnocení (o jeden nebo dva stupně). Jezdci starší 60 let mají vždy přidělenu bronzovou třídu.

K dočasnému nižšímu hodnocení (o jeden stupeň) může dojít u jezdce, který nezávodil alespoň pět let. Povolen je maximálně jeden závod v roce. Naopak v probíhající sezoně nemá vliv na hodnocení změna okolností, například vítězství v 24 hodin v Le Mans anebo zařazení do továrního týmu.

Jakmile se (bronzový) pilot zúčastní sledované série alespoň v jedné sezoně, jeho zařazení může být upraveno dle jeho výkonnosti. Výjimkou jsou jezdci mladší 30 let, kteří budou zařazeni minimálně do stříbrné kategorie.

Doplnění

Tématem zítřejšího doplňkového článku budou rozdíly mezi staršími verzemi a zde představenou nejnovější variantou celosvětového hodnocení výkonnosti závodníků.

Zdroj: FIA, SRO, Sportscar 365, Driver database, Racing Sports Car, Speedsport, Wikipedia, Miroslav Konopka.