Připomenutí dvou desetiletí činnosti SRO
Pořadatelská organizace GT závodů oslavila 24. ledna jubileum.
Obsah s aktivními odkazy
1. Úvod
2. Pohled do historie
3. Současnost SRO
4. Přehled projektů SRO
V sobotu 24. ledna 2015 uplynulo dvacet let od založení Stéphane Ratel Organisation (SRO), která patří mezi nejvýznamnější pořadatele závodů gétéček. Francouzská promotérská společnost nesoucí jméno svého zakladatele, Stéphane Ratela (více o francouzském podnikateli naleznete Zde), se rovněž podílela na závodech sportovních vozů, pohárových anebo formulových šampionátech.
V následujícím článku se seznámíte s ohlédnutím pořadatelů za uplynulými dvěma dekádami. Ty budou doplněny dalšími informacemi z historie SRO. Naleznete zde též přímé odkazy na popis vybraných sérií, jejichž vývoj do roku 2012 již byl na tomto portálu podrobněji popsán. Výjimkou bude odkaz týkající se BES vedoucí ke kapitole s popisem historie u loňského představení této vytrvalostní série.
Datum založení SRO připadá na 24. ledna 1995. Zpočátku ji Stéphane Ratel využil při zajištění jeho již probíhajících projektů. Jejím prostřednictvím se jako jeden ze společníků podílel na chodu mezinárodní BPR Global GT Endurance Series. Dále pokračoval v pořádání pohárových závodů vozů Venturi.
Hned první počin představoval ojedinělý šampionát pod názvem Lamborghini Supertrophy, který se poprvé uskutečnil v roce 1996. Závodní verzi Lamborghini Diablo SV-R (později GT-R) poháněl vidlicový dvanáctiválec. Ďábelské supersporty ze Svaté Agáty se po celých sedm let proháněly po slavných evropských autodromech, jenž zpestřily mj. podniky v australském Melbourne, jihoafrickém Kyalami anebo na americkém okruhu Laguna Seca.
Šampionát BPR, na jehož chodu se také podílel, se měl v roce 1997 změnit a dostat pod větší dohled FIA. Původně se pořádání nového mistrovství měla opět ujmout BPR Organisation, nicméně po rozkolu mezi trojicí společníků se o organizaci postarala pouze Ratelova SRO. Francouzský podnikatel však na rozvoj rodící se klíčové série GT vozů nebyl sám, neboť se mu podařilo začátkem roku 1997 přesvědčit Bernieho Eccelestona k tři roky trvající spolupráci.
Základem FIA GT Championship byly podniky v Evropě, které byly s výjimkou krizových ročníků v letech 2000 – 2003 doplněny pravidelnými výjezdy na jiné kontinenty.
I v novém mistrovství pod dohledem Mezinárodní automobilové federace však výrobci pokračovali v neúprosných bojích s nejvybroušenější generací vozů GT1 mnohdy připomínajících spíše závodní prototypy. V roce 1999 si však vypjatá situace po odchodu továrních týmů vyžádala radikální zásah do pojetí tříd, které byly postaveny okolo umírněnějších vozů dřívější kategorie GT2. Razantní řešení SRO dokázalo nastoupit FIA GT cestu zpět na výsluní GT závodů.
Aby SRO zamezila opakování problémů souvisejících s ovládnutím série výrobci, zaměřila se na podporu úpravců nezávislých na automobilkách. Ti mohli homologovat své vozy nezávisle na výrobcích.
Foto: Martin Straka
Jeden z příkladů úspěšného vozu v úpravě společnosti Prodrive: Ferrari F550 GTS. Neméně zdařilý vůz GT1 Lamborghini Murciélago R-GT dokázali připravit také u německého úpravce Reiter Engineering.
Další krokem byl v roce 2005 představený princip vyrovnání výkonnosti (BoP). S podporou tehdejšího prezidenta FIA Maxe Mosleyho dokázal obdivovaný i zatracovaný systém vyrovnat extrémní vozy jako Maserati MC12 s tradičními konstrukcemi gétéček. Nejen na okruzích, ale též v běžném provozu použitelné vozy dokázaly koncem téhož roku položit základ úspěšné třídy GT3.
Mezitím se SRO pokoušela ve spolupráci s FIA o pořádání šampionátu určeného sportovním vozů. První zkušenosti získali Francouzi v roce 2000 při úspěšném pořádání dvou evropských podniků vytrvalostní zámořské série ALMS.
Prostřednictvím Martina Birrana (irský milionář, majitel Loly a okruhu Mondello) navázali spolupráci s ACO, aby v roce 2004 zahájili prvním ročníkem evropskou obdobu nazvanou Le Mans Series. Zde Ratel později prosadil šest hodin trvající závody na okruzích jako je Silverstone, Nürburgring anebo Spa. V LMS držela SRO podíl až do roku 2011, krátce nato se šampionát přeměnil ve FIA WEC.
Další úspěšná spolupráce probíhala v letech 2001 - 2005 s televizní společností Eurosport, jejímž výsledkem byl pozvolný nárůst oblíbenosti zúčastněných stran. Ratelovo FIA GT představovalo spolu s evropskými šampionáty cestovních vozů a formulemi Renault zajímavou nabídku sérií během jednoho víkendu.
SRO úspěšně působila nejen na mezinárodní scéně, ale od roku 1998 převzetím francouzského šampionátu GT učinila první krůček na scénu národních mistrovství. Další následoval až o šest let později na půdě ostrovního království. Invazi do dalších národních sérií spustilo až představení třídy GT3 koncem roku 2005 podpořené uspořádáním oficiálního evropského mistrovství FIA ME GT3.
Právě zde se výrazněji prosadil již dříve používaný formát dvou hodinu trvajících závodů se střídáním dvou jezdců ve voze. Spolu s auty GT3 byl použit od roku 2007 v nově založeném německém a brazilském mistrovství anebo částečně i v převzatém belgickém šampionátu.
Na vzniku novodobých vozů třídy GT4 se rovněž podílela SRO. Pro její rozšíření mimo vlastní sérii GT4 European Cup začali od roku 2009 francouzští pořadatelé hojněji využívat prodej licencí na úkor vlastní správy. Takto nejdéle a nejúspěšněji působil holandský šampionát GT4.
Od roku 2014 se šampionát pořádaný SRO spojil s holandským mistrovstvím v režii okruhu Zandvoort v GT4 European Series. Organizace se ujala německá společnost GT Future.
Povzbuzeni patnáctiletým pokračujícím úspěchem a rozvojem se SRO pustila v roce 2010 do odvážného projektu MS GT1. S novou generací vozů GT1 společně s původními zástupci této třídy navštívilo mistrovství kromě Evropy také Jižní Ameriku, Blízký východ a Čínu.
První světové mistrovství určené pouze soukromým stájím se však po celou dobu potýkalo s finanční stránkou, kterou nedokázal zvrátit ani sportovní úspěch a řada nezapomenutelných závodů. Na svém významu mistrovství také ztratilo po udělení světového poháru gétéček v rámci nově založeného FIA WEC.
Foto: V-IMAGES/Fabre
Zatímco Ratel horko těžko sháněl v letech 2011 – 2012 minimální počet účastníků potřebných pro pořádání světového šampionátu, ve vytrvalostní BES si na nezájem soutěžících nemusel stěžovat. Rekordní účast (s výjimkou 24 hodin ve Spa) šesti desítek vozů na startu tříhodinového závodu zcela zaplnila boxy v Monze v dubnu 2013.
Konec pořádání MS GT1 po sezoně v roce 2012 však SRO na kolena nesrazil. V té době měla v nabídce od roku 2011 vytrvalostní Blancpain Endurance Series. Série navázala tříhodinovými závody s trojicí střídajících se jezdců na odkaz FIA GT. Ve světě GT závodů se BES rychle vypracovala mezi nejprestižnější mistrovství.
Vrcholem tohoto šampionátu je bezpochyby 24 hodin ve Spa pořádané společně s belgickým autoklubem RACB pod dohledem Laurenta Gaudina. Podnik v Belgii se stal vrcholným vytrvalostním závodem určeným vozům GT již v dobách FIA GT, kdy byl zařazen na počátku nového století do kalendáře tohoto šampionátu. Navázal na více jak padesát předchozích ročníků, nejprve od roku 1924 s přestávkami se sportovními vozy a od roku 1964 nepřetržitě s cestovními automobily.
Ještě nedávno se SRO starala o pestrou směsicí národních i mezinárodních sérií gétéček, formulí a cestovních vozů, jenž dosáhl vrcholu v podobě souběžného pořádání čtrnácti sérií najednou. Následně začali francouzští pořadatelé opouštět vizi národních mistrovství představujících líheň pro mezinárodní scénu anebo snahu nabídnout ucelenou nabídku závodních víkendů. V úspěšnějších případech se podařilo série prodat jiným pořadatelům, v nabité konkurenci a nepříznivých ekonomických podmínkách jich řada zanikla.
V současnosti je pilířem SRO Blancpain GT Series spojující sérii krátkých (BSS) anebo vytrvalostních závodů (BES). Z národních mistrovství si udržují podíl pouze ve Velké Británii. Svoji nabídku dále rozšiřují novým šampionátem GT Sports Club určeným výhradně ryzím amatérům (držitelé bronzové licence) anebo sérii představující automobilové klenoty na okruzích (Ultracar Sports Club).
Nejnovějším počinem SRO je spolupráce s okruhem v Sepangu. Malajský autodrom má zájem využít pomoci Francouzů při pořádání 12 hodinového závodu.
Protože je GT3 nedílnou součástí podnikání SRO, mají francouzští pořadatelé přehled o stájích používajících tuto techniku. Koncem roku 2014 působilo na světě okolo 180 stájí s vozy GT3! Dosud bylo během necelých deseti let homologováno 37 modelů GT3, řada dalších čeká na schválení.
Význam GT3 ještě podtrhuje loni v říjnu otevřené Závodní centrum na okruhu Paul Ricard. Zájemcům z řad soukromníků, týmů a výrobců umožňuje využít zázemí francouzského okruhu k testování v příznivých klimatických podmínkách. Pro přípravu anebo garážování vozů GT3 je vyhrazeno 1 800 m3.
U příležitosti oslav 20. výročí poděkoval vedoucí SRO za spolupráci partnerům z řad sportovních organizací, činovníkům, výrobcům, týmům a jezdcům, zvláště jmenoval své spolupracovníky. Nerozlučnou kolegyní od vzniku SRO je provozní vedoucí Patricia Kiefer, dlouholetou spolupracovnicí je také sportovní ředitelka Jacquie Groom. Výjimečné zastoupení mají lidé odpovědní za chod britského mistrovství GT. Zmíněn byl vedoucí Benjamin Franassovici anebo finanční ředitelka Bernadette Fitzsimons.
Vzhledem k rozsáhlým aktivitám francouzské společnosti naleznete v následující tabulce přehled projektů, na jejichž organizaci, vlastnictví anebo licencích se SRO podílela.
Řazení bude vzestupné podle data zahájení činnosti. Tučně vyznačené budou v této době aktivní šampionáty (včetně nově připravených). U licencí je většinou uveden pouze rok prodeje. Změny názvu série nemusí mít vliv na zařazení v tabulce, odlišné pojetí ano.
poř.
|
Roky | Název | Poznámka |
1.
|
1996 - 2002 | Lamborghini Supetrophy | mezinárodní, pohárové GT |
2.
|
1997 - 2009 | FIA GT Championship | mezinárodní, vytrvalostní |
změna na MS GT1 - viz č. 16 | |||
3.
|
1998 – 2010 | FFSA GT* | Francie, národní |
krátké, občas vytrvalostní | |||
4.
|
1998 | GTR Euroseries | mezinárodní, vytrvalostní |
5.
|
2001 - 2004 | Supercar Rally | silniční, poznávací |
další ročník v 2014 | |||
6.
|
2004 - 2011 | Le Mans Series* | pouze podíl, s ACO |
mezinárodní, vytrvalostní | |||
prototypy a GT | |||
7.
|
2004 + | Britské mistrovství GT | Velká Británie, národní |
krátké, občas vytrvalostní | |||
8.
|
2004 - 2014 | Britské mistrovství F3 | mezinárodní, formule |
9.
|
2006 - 2012 | FIA ME GT3 | oficiální evropské mistrovství |
krátké závody | |||
10.
|
2007 – 2009 | Belcar* | Belgie, národní |
krátké, občas vytrvalostní | |||
následně do roku 2012 podíl | |||
11.
|
2007 – 2010 | ADAC GT Masters* | Německo, národní |
krátké závody | |||
12.
|
2007 - 2013 | GT Brasil | Brazílie, národní |
krátké závody | |||
13.
|
2007 + | GT4 Evropa* | mezinárodní, krátké |
2012 přestávka | |||
sloučení v 2014 s č. 15 | |||
nyní licence | |||
14. |
2008 - 2010 | GT90´s Revival | historické |
2012 obnovení s Blancpain | |||
poslední ročníky neúplné | |||
15.
|
2009 - 2013 | Dutch GT | licence GT4 |
národní, krátké závody | |||
sloučení s GT4 - viz č. 13 | |||
16.
|
2010 - 2012 | FIA MS GT1 | oficiální světové mistrovství |
změna na FIA GT, viz č. 25 | |||
17.
|
2010 | FIA GT2 Evropský pohár | pouze závod 24 hodin ve Spa |
18.
|
2010 | GT4 Asia | licence GT4 |
19.
|
2011 | Super Taikyu | licence GT3, Japonsko |
20.
|
2011 | Formula Renault 2.0 UK | Velká Británie, národní |
21.
|
2011 | Renault Clio Cup UK | Velká Británie, národní |
pohárové cestovní | |||
22.
|
2011 – 2013 | Mercedes Challenge* | Brazílie, národní |
pohárové cestovní | |||
23.
|
2011 + | Blancpain Endurance | mezinárodní, vytrvalostní |
od 2014 součást BGTS | |||
24.
|
2013 | Švédské GT mistrovství | licence GT4 |
25.
|
2013 + | FIA GT/Blancpain Sprint | mezinárodní, krátké závody |
od 2014 součást BGTS | |||
26.
|
2015 + | GT Sports Club | pouze pro amatéry |
krátké závody bez střídání | |||
27.
|
2015 + | Ultracar Sports Club | přehlídka exkluzivních aut |
zábava pro majitele |
* jiným pořadatelům prodané série.