Novinky

  • 13.11.2024 Bad Maffei opouští místo ředitele Liberty Media

  • 12.11.2024 Bad Niels Wittich s okamžitou platností odstoupil z pozice ředitele závodů F1

  • 12.11.2024 Neutral Dan Fallows končí jako technický ředitel Aston Martinu

Facebook Instagram

Celý tým Embassy-Hill našel smrt při leteckém neštěstí

Celý tým Embassy-Hill našel smrt při leteckém neštěstí

Motorsport před 40 lety - 48. díl

Právě v období „klidu bez závodů“ mezi sezonami 1975 a 1976 postihla sportovní svět katastrofa, která měla pořádně zamávat automobilovou scénou. Vášnivý letec Graham Hill se ve svém soukromém letounu, ve kterém seděly i všechny ostatní klíčové postavy jeho stáje, vracel domů do Anglie z testů ve Francii, když se letadlo zřítilo nedaleko letiště v Elstree, kam měli namířeno.

Neštěstí nikdo nepřežil, vedle 46letého Hilla zahynuli i jezdec Tony Brise, manažer týmu Ray Brimble, konstruktér nového Hillu GH2 Andy Smallman a technici Terry Richards s Tony Alcockem. Dvojnásobný mistr světa formule 1 Graham Hill byl jednou z největších osobností historie automobilového sportu vůbec. Otec budoucího šampiona Damona byl jediným sportovcem, kterému se podařilo vyhrát všechny „velké tři klasiky“ podniky tohoto sportu: Grand Prix Monaka, Indianapolis 500 a 24h v Le Mans. Londýňan teprve před šesti měsíci oznámil konec své kariéry závodníka a chtěl se naplno věnovat své slibně se rozvíjející stáji F1.

Pro sezonu 1976 měl tým Embassy-Hill jistě zaděláno na úspěch, v neposlední řadě díky talentu 23letého jezdce Tonyho Brise, který byl roku 1975 jedním z největších objevů scény a dokázal se rychle zabydlet mezi špičkou F1. Slibný vůz mu nakreslil teprve 24letý Andy Smallman, který se návrhem GH2 právě zařadil mezi velké konstruktéry F1. K Hillovi přišel poté, co sbíral zkušenosti u značek Lola a Shadow. Z projektu Embassy-Hill nezůstalo nic, jen jedno hotové a jedno rozestavěné šasi GH2. Sponzor Embassy bleskurychle poznal bezvýchodnost situace a kompletně se z motorsportu stáhl.Grahamově vdově Betty Hillové zůstaly vedle hromady dluhů jen slzy a k tomu tahanice se soudy a pojišťovnami...

K senzačnímu a nečekanému přestupu se odhodlal dvojnásobný mistr světa Emerson Fittipaldi. Brazilec, o kterém se všeobecně předokládalo, že jako jednička McLarenu znovu zaútočí na titul, se rozhodl, že od sezony 1976 nastoupí za „celonárodní“ brazilský tým Copersucar-Fittipaldi pod vedením jeho bratra Wilsona. S odstupem času víme, jak zlé následky toto rozhodnutí pro „Fittiho“ kariéru mělo. Špičkový jezdec se propadl nejdříve do středu a později v průběhu let až na chvost pole. Jeho tvrdohlavé setrvání ve vlastním týmu ho stálo sportovní renomé a ještě více peněz... Takto vzniklý prázdný kokpit u McLarenu hrál do karet nezaměstnanému Jamosovi Huntovi.

Vedení týmu a sponzor Marlboro neměli na vybranou – Hunt byl v tomto pozdním stádiu jediným volným špičkovým jezdcem „na trhu“ a tak se slavila „rozumná svatba“ McLaren-Hunt. Z tohoto „sňatku z nouze“ mělo k všeobecnému překvapení vzejít naprosto klasické, úspěšné spojení a titul mistra světa roku 1976! 28letý Hunt si své nové pracoviště McLaren M23 vyzkoušel hned po podepsání smlouvy, na několik kol v zamlženém Silverstone.

Novinky z formule 1:

- Nejistota u Ensignu: šéf maličkého britského týmu, Mo Nunn vlastně plánoval, vyrazit do nové sezony společně s konkurenty hned od prvního závodu. Jeho hvězdný jezdec Chris Amon ale stále ještě nebyl fit – Novozélanďan nemohl kvůli poraněné noze ani vyjít schody svého domu. Nunn tedy plánoval nasadit v Argentině Francouze Jeana-Pierra Jaussauda, který údajně oplýval „věnem“ sponzora Paula Ricarda. Nakonec se v Argentině nejelo a Jaussaud se svého debutu ve formuli 1 nikdy nedočkal.

- Apropos velká cena Argentiny: ještě koncem listopadu 1975 počítaly týmy F1 s tím, že nová sezona začne za pět týdnů (11. ledna 1976) v Buenos Aires. Z Jižní Afriky za to museli přijmout hlášení, že promotér závodu v Kyalami, Alex Blignaut nenašel hlavního sponzora a velkou cenu oficiálně odřekl. V Kyalami se ale nakonec jelo – za to v Argentině ne...

 - Šéf značky March, Max Mosley přihlásil do ročníku 1976 hned dva týmy. Za „áčko“, které mělo operovat ze základny Marche v Bicesteru měli nastoupit „zkušení“ Vittorio Brambilla a amazonka Lella Lombardiová. B-tým chtěl Mosley provozovat z Readingu a v kokpitech jeho vozů chtěl dát šanci „mladým nadějím“ Hansovi-Joachimovi Stuckovi a Gunnarovi Nilssonovi. - O Jacky Ickxovi, který po svém odchodu od Ferrari roku 1973 marně hledal úspěch ve formuli 1, se povídalo, že brzy oznámí konec své aktivní kariéry. Belgičan ale ještě zdaleka nehodlal pověsit přilbu na hřebík a podepsal smlouvu továrního jezdce u Porsche, kde měl společně s Jochenem Massem jezdit na novém prototypu Carrera postaveném dle předpisů skupiny G5. Dřívější „talent století“ s formulí 1 a se sportem ještě dlouho nebyl hotov: do světa Grand Prix se roku 1976 vrátil jako jezdec neúspěšné kooperace Wolf-Williams. Na sektoru sportovních vozů na něj ovšem společně s Porsche čekalo mnoho let gigantických úspěchů.

- V Le Castelletu testovaly čtyři týmy, přičemž byl znovu nejrychlejší Laffite na Ligieru-Matra JS5. Francouzi tentokrát ovšem přiznali, že „jeli na čas“ s měkkými pneumatikami. Beltoise, jehož start v Argentině z legálních důvodů (kvůli jeho nehodě s Giuntim před 5 lety) tak i tak nepřicházel v úvahu, se testů nezúčastnil a sportovní ředitel Ligieru, Gerard Ducarouge poprvé oficiálně označil Laffita ze jediného jezdce týmu. Druhý nejlepší čas testů si zapsal Ronnie Petsron na novém Lotusu 77, třetí byl John Watson, který se sbližoval s Penske PC3. S funkčními testy na tvrdých pneumatikách se spokojili u nešťastného týmu Grahama Hilla. Tony Brise byl o 2 sekundy pomalejší, než rozjetý Laffite...

Ve Francii oznámily koncerny elf a Renault své sportovní plány pro formuli 2. Nebylo překvapením, že Jean-Pierre Jabouille pokračoval ve svém projektu „elf2“, ve kterém měl druhý kokpit dostat Michel Leclere. Velkou změnou byl používaný agregát: místo BMW ladiče Schnitzer byli Francouzi vybaveni novým domácím motorem Renault V6. Druhým elfem podporovaným týmem se měla stát equipa Martini, kde se jedničkou stal Patrick Tambay a druhý Mk16 byl svěřen novopečenému mistrovi F-Renault, Rene Arnouxovi. Také oba Martini byly vybaveni dvoulitry Renault.

Vážení čtenáři, tímto dílem historie motorsportu pro rok 2015 končí.

Obrázek ze šťastných časů: Graham Hill s chotí Betty a dětmi. Damon je vpravo.


Byli na sezonu dobže připraveni: Hill s týmem a Brisem v kokpitu nového GH2.


Dostal Fittipaldiho kokpit: James Hunt s Teddy Mayerem a Alistairem Caldwellem po boku.