Před čtvrt stoletím zahynul legendární Ayrton Senna
Tragické nehody ve formuli 1
Dnes uplynulo čtvrt století od tragické nehody, která významně ovlivnila vývoj formule 1. Na trati v Imole při VC San Marina 1994 smrtelně havaroval jeden z nejlepších závodníků všech dob Ayrton Senna.
Podle italských zákonů bylo nutné vyšetřit, co bylo přesnou příčinou Sennovy havárie. Zjistit, zda někdo nesl za smrtelnou nehodu odpovědnost. Dlouhá léta se experti i vyšetřovatelé snažili najít odpověď na jednu z nejtajemnějších otázek historie automobilového sportu. Probíraly se všechny varianty: od nejrůznějších technických závad po selhání jezdce. Přesto dodnes nikdo nezná odpověď. A s největší pravděpodobností můžeme říct, že se ji už nikdy nedozvíme.
Případ byl uzavřen. Ayrton Senna může klidně odpočívat na hřbitově Morumbi v rodném Sāo Paulu. A inženýři týmu Williams, včetně spolumajitelů Franka Williamse a Patricka Heada, se mohli dál věnovat své práci bez obav, že by je někdo v budoucnu volal k odpovědnosti.
Ayrton Senna ještě za volantem mclarenu
Svět přišel o svého hrdinu. Ale každý konec přináší začátek nové éry. Závod tehdy (1. května 1994) vyhrál Michael Schumacher. Odstartoval tím spanilou jízdu za hromadným překonáváním rekordů, z nichž mnohé předtím patřily právě Ayrtonu Sennovi. Brazilcovo místo v kokpitu williamsu zaujal mladý talentovaný David Coulthard.
Ale především začal velký boj za zvýšení bezpečnosti jezdců při závodech formule 1. Jistě není náhodou, že právě od osudného víkendu, při němž přišel o život ještě Roland Ratzenberger z Rakouska, přes dvacet let nedošlo při závodech F1 k žádné smrtelné nehodě závodníka! Významnou měrou se o to zasloužil také Bernie Ecclestone, dlouholetý mocný vládce F1. Měl velkou zásluhu na zvýšení bezpečnosti vozů i závodních tratí.
Z jezdců, kteří se během sedmdesáti ročníků postavili na start tréninků nebo velkých cen F1, jich zahynuly desítky. Na následky zranění přímo v průběhu víkendů velkých cen jich v dosavadní historii mistrovství světa F1, tedy v 1001 velkých cenách, zahynulo celkem 28. Někteří z nich dokonce ani nejsou zapsáni v historii F1, protože se nikdy nekvalifikovali do žádného závodu. Nebo startovali ve společných závodech F1 a F2, případně v závodě na 500 mil v Indianapolisu, který býval dlouhé roky součástí šampionátu F1 bez účasti evropských jezdců.
První obětí velkých cen zařazených do MS F1 byl Argentinec Onofre Marimón. V letech 1953 a 1954 dvakrát vystoupil na stupeň vítězů. V tréninku na následující závod na Nürburgringu však ve svém maserati havaroval a ve třiceti letech zemřel.
Američan William „Bill“ Vukovich vyhrál v letech 1953 a 1954 slavný závod na 500 mil v Indianapolisu a v následujícím ročníku při něm zahynul.
Naopak Američan Bob Cortner se postavil na start jedinkrát v roce 1959 – a při tréninku na 500 mil Indy tragicky havaroval. Jeho krajan Jerry Unser ze slavného amerického rodu nastoupil ke své premiéře na okruhu v Indianapolisu v květnu 1958. O rok později za volantem vozu Kurtis K.-Offenhauser havaroval a zemřel na následky popálenin. Od té doby bylo v amerických závodech zavedeno povinné používání nehořlavých kombinéz.
Jochen Rindt se stal jako jediný mistrem světa až po tragické smrti
Na seznamu však najdeme také řadu slavných jmen včetně dvou mistrů světa – Ayrtona Senny a Jochena Rindta. Rakušan jako jediný v historii získal titul mistra světa až po své smrti.
Na závodní trati však zahynul i miláček žen François Cevert. Jeho nehoda přiměla Jackieho Stewarta, aby okamžitě ukončil kariéru před absolvováním jubilejního stého závodu. Havárie nepřežili ani skvělí jezdci Ronnie Peterson či Gilles Villeneuve.
Smrtelná nehoda Ayrtona Senny byla na dlouhé roky poslední. Až do VC Japonska 2014 v Suzuce. Zbytečně v ní havaroval Francouz Jules Bianchi. Nehoda se stala 5. října, po měsíci byl jezdec týmu Marussia převezen do rodného města Nice, kde 17. července 2015 zemřel.
Věřme, že i v tomto případě to byla na dlouhé roky nehoda poslední…
V následující tabulce je přehled všech jezdců, kteří zahynulil na následky smrtelné havárie v trénincích nebo závodech mistrovství světa F1.
rok | jezdec | velká cena | okruh | vůz | havárie |
---|---|---|---|---|---|
1954 | Onofre Marimón | Německo | Nürburgring | Maserati | trénink |
1955 | Bill Vukovich | USA | Indianapolis | Hopkins | závod |
1958 | Luigi Musso | Francie | Remeš | Ferrari | závod |
1958 | Peter Collins | Německo | Nürburgring | Ferrari | závod |
1958 | Stuart Lewis-Evans | Maroko | Casablanca | Vanwall | závod |
1959 | Jerry Unser | USA | Indianapolis | Offenhauser | trénink |
1959 | Bob Cortner | USA | Indianapolis | Offenhauser | trénink |
1960 | Chris Bristow | Belgie | Spa-Francorchamps | Cooper-Climax | závod |
1960 | Alan Stacey | Belgie | Spa-Francorchamps | Lotus-Climax | závod |
1961 | Wolfgang von Trips | Itálie | Monza | Ferrari | závod |
1964 | Carel de Beaufort | Německo | Nürburgring | Porsche | trénink |
1966 | John Taylor | Německo | Nürburgring | Brabham-BRM | závod |
1967 | Lorenzo Bandini | Monako | Monte Carlo | Ferrari | závod |
1968 | Jo Schlesser | Francie | Rouen | Honda | závod |
1969 | Gerhard Mitter | Německo | Nürburgring | BMW | trénink |
1970 | Piers Courage | Nizozemsko | Zandvoort | De Tomaso-Ford | závod |
1970 | Jochen Rindt | Itálie | Monza | Lotus-Ford | trénink |
1973 | Roger Williamson | Nizozemsko | Zandvoort | March-Ford | závod |
1973 | Francois Cevert | USA | Watkins Glen | Tyrrell-Ford | trénink |
1974 | Helmut Koinigg | USA | Watkins Glen | Surtees-Ford | závod |
1975 | Mark Donohue | Rakousko | Österreichring | March-Penske | warm-up |
1977 | Tom Pryce | Jižní Afrika | Kyalami | Shadow-Ford | závod |
1978 | Ronnie Peterson | Itálie | Monza | Lotus-Ford | závod |
1982 | Gilles Villeneuve | Belgie | Zolder | Ferrari | trénink |
1982 | Riccardo Paletti | Kanada | Montréal | Osella-Ford | závod |
1994 | Roland Ratzenberger | San Marino | Imola | Simtek-Ford | trénink |
1994 | Ayrton Senna | San Marino | Imola | Williams-Renault | závod |
2015 | Jules Bianchi | Japonsko | Suzuka | Marussia-Ferrari | závod |