Zatáčky Erika Janiše

Jako každý mladší sourozenec „dědil“ Erik Janiš po o čtyři roky starším bráškovi Jarkovi oblečení a hračky. Protože se ale narodil do závodnické rodiny, byly to zpočátku i motokáry.

Erik kouzlu rychlých kol propadl po krátkém intermezzu s ledním hokejem. Tato epizoda skončila v okamžiku, kdy si nešťastnou shodou okolností dal „vlastence“ a sklidil za to od spoluhráčů značnou nevoli.

Karting mu šel mnohem lépe. V roce 2003 proto nastal moment vyzkoušet si něco jiného. Jenže… „V podstatě mě hodili bez varování do hluboké vody,“ vzpomíná na nepovedené vystoupení ve F BMW. „Vůbec jsem předtím netestoval. Scházely mně fyzická a hlavně psychická příprava.“

Není divu, že o pokračování v takto nastoupené cestě šestnáctiletý mladík nejevil valný zájem. Raději se vrátil k motokárám. Už tehdy a i nyní zastává názor, že jsou pro jezdce daleko větší dřinou než auta. Musí si v extrémně krátkém čase ohlídat spoustu detailů, sebemenší chybička se mění v obrovskou ztrátu.

Během následujících dvou let pod starostlivým a pečlivým vedením Josefa Kališe dokráčel na samotný vrchol. Jeho zásluhou měla Česká republika v roce 2005, čtvrt století po historickém triumfu Milana Šimáka, zase motokárového mistra Evropy. 

235253

V motokárách to dotáhl až k titulu mistra Evropy. Foto: archiv

Dalo se očekávat, že se čerstvému šampionovi jen pohrnou atraktivní nabídky. Opak byl pravdou. Erik dnes otevřeně přiznává, že neměl příliš štěstí na lidi, kteří ho obklopovali. Tenkrát se mu pod ruku dostalo leccos. Na delší období zakotvil v Česká pojišťovna – Škoda Octavia Cupu, který se mu v sezoně 2007 podařilo vyhrát.

Tušil nicméně, že má na mnohem víc. Sebedůvěru mu dodal výkon, jenž podal v jednom ze závodů F Master. Na městské trati v portugalském Portu dlouho vedl, ale nakonec ho zradila převodovka. Zanechal však tak dobrý dojem, že se o něj začala zajímat Alfa Romeo, jejíž tovární stáj na stejném místě účinkovala v MS cestovních vozů. Nic konkrétního se z toho bohužel neurodilo. 

18339

Erik Janiš patřil k našim největším formulovým talentům, se světem monopostů se však rozloučil příliš brzy. Foto: F Master

Další svezení v monopostech se naskytlo opravdu náhodou. Tomáš Enge nemohl nastoupit do závodu seriálu A1 GP v Zandvoortu a postupně také odřeklo asi pět potenciálních náhradníků. Teprve tehdy si kdosi vzpomněl, že existuje nějaký Erik Janiš… „Připadal jsem si jako v pohádce. Současně ale pociťoval obrovský respekt a strach, abych nezahodil šanci, která se už nemusí opakovat. Dopadlo to nad očekávání. V kvalifikaci jsem na vodě vybojoval šesté místo, v závodě obsadil desáté místo. Konečně uznali, že s volantem přece jen něco dovedu,“ vrací se ke klání, v němž jeho protivníky byli i bývalí piloti F1. 

235258

V sezoně 2007 triumfoval v Česká pojišťovna - Škoda Octavia Cupu. Foto: Česká pojišťovna - Škoda Octavia Cup

Najednou se mu zdálo, že na obzoru svítá. Čekala ho sezona v Euroserii F3, v elitním německém týmu Mücke Motorsport. „Moc se mně to líbilo. Bydlel jsem v Berlíně a žil jen pro závodění. Ničím jiným jsem se nerozptyloval. Pro úvodní rok jsem dostal za úkol zvítězit v klasifikaci nováčků,“ vysvětluje. Zadání splnil, přičemž jeho největším konkurentem byl Jules Bianchi.

Věděl samozřejmě, že mu k dokonalosti ještě dost chybí: „Formule 3 je na řízení hodně náročné auto, které nic neodpouští. Zpočátku jsem měl problém udržet ho v rychlých úsecích pod plynem. Nejdéle jsem se však učil pracovat s pneumatikami. V tom měli ostatní proti mně velký náskok.“

Napřesrok se počítalo s tím, že už zaútočí na pódiová umístění a celkově skončí v první desítce. Hezká představa, jenže nad přítomností se smrákalo. Někdy neměl ani jistotu, jestli se příště vůbec sveze. Z další sezony nebylo nic. 

235260

V Euroserii F3 se stal Nováčkem roku. Foto: F3 Euroseries

Nakonec byl rád, že ho pod svoje křídla vzal Igor Salaquarda, s nímž a s jeho synem Filipem se už dlouho přátelil. Byl mu dopřán rok ve F Masters. Jeho týmový parťák ho moc nezaujal. „Bylo to takové ucho, na které drsně tlačili rodiče. Rychlost měl, ale vůbec by mě nenapadlo, že to někam dotáhne,“ kroutí ještě teď hlavou. A vida, dotáhl. Až k prvenství v 500 mílích Indianapolisu. Jmenoval se Alexander Rossi.

V tomto bodě formulový životopis Erika Janiše končí. V pouhých 22 letech. Ten závodnický má už jen pár dalších položek. Jeden z největších talentů našeho automobilového sportu se z okruhů v tichosti vytratil. Nezbývá než konstatovat, že největší vinu na tom nenese rozhodně on.

V dalších letech se staral o rodinný byznys v Olomouci. Potom ho však důvěrně známé prostředí boxů přitáhlo zpátky. Už jako kouče a v poslední době závodního inženýra. Znovu spojil svůj osud se Salaquardovým I.S.R. a připravuje týmovou audinu na podniky ADAC GT Masters.

Zdroj: originální materiál redakce, úvodní foto: F Master