KERS: Alea iacta est - II. díl
Jak funguje systém znovuobnovy kinetické energie?
Text: Dušan Šimek
Rozeberme si nyní podrobněji dynamiku jízdy monopostu tak, abychom byli schopni výpočtově porovnat různé případy použití KERSu a následně se pokusme odpovědět na řadu otázek vás čtenářů našeho serveru, které byly v několika nedávných diskuzích vysloveny. Na obr.4 vidíme zjednodušené rozložení sil působících na monopost, kde značí FH=hnací síla vyvozená motorem, Fa=aerodynamický odpor, Fm=mechanické ztráty (včetně valivého odporu pneu) a D=d’Alembertova (setrvačná) síla, která vyjadřuje podíl hnací síly na zrychlení monopostu (pokud jede monopost konstantní rychlostí, je d‘Alembertova síla nulová- monopost nezrychluje; pokud by naopak monopost zpomaloval, bude síla D záporná).
Obr. 4
Rovnováhu sil vyjadřuje rovnice (6):
Obr. 5
Při tvorbě a-w diagramu (obr.5) jsme využili kvůli kontinuitě článků údaje publikované zde (obr.5 a obr.8). Podle tohoto nastavení je maximální teoretická rychlost monopostu (daná omezovačem otáček motoru) wmax=320km/hod; na tuto rychlost se však monopost nikdy nedostane (ledaže by jel z kopce). Nejvyšší dosažitelná rychlost v našem případě bude wlim=300km/hod (top speed) a v ideálním případě odpovídá provoznímu bodu motoru s maximálním výkonem; tuto rychlost použijeme pro výpočet konstant ve vztazích (10) a (11). Všimněte si, že pro w=wlim=300km/hod je velikost ztrát FZ=(FmMAX+FaMAX) právě rovna hnací síle motoru a má velikost 6.7kN (tzn., že při top speedu působí proti síle vyvozené motorem odporová síla, která odpovídá hmotnosti 680kg). Tmavě modrá schodovitá čára znázorňuje hnací sílu od motoru FH (jako podíl točivého momentu na kolech a poloměru kol), šedé s černou čerchované křivky znázorňují jízdní odpory (rostoucí s rychlostí; jejich jednotlivá maxima ukazují kóty FmMAX=konstm*wlim a FaMAX=konsta*(wlim)2), a světle-modrá schodovitá čára znázorňuje výslednou (setrvačnou) sílu, která monopost urychluje (je kreslena jako rozdíl hnací síly a ztrát) a současně představuje průběh zrychlení monopostu (dle (14)), jehož hodnoty lze odečítat na ose pořadnic pro zrychlení a[m/s2]. V obr.5 máme dále zobrazen průběh síly , kterou vyvine KERS (zelená hyperbolická čára), která vychází z předpokladu plného využití výkonu 60kW a podléhá vztahu
Přičtením síly FKERS k výsledné setrvačné síle (FH-FZ) dostáváme červenou schodovitou křivku, která ukazuje nárůst urychlovací síly (potažmo zrychlení) působící na monopost při aktivaci KERSu. Tak můžeme v grafu např. pro rychlost w=200km/hod odečíst velikost hnací síly vyvozené motorem (10kN), velikost jízdních odporů (3.2kN), velikost urychlující setrvačné síly (6.7kN) a nárůst této síly vlivem aktivace KERSu (7.75kN), jakož i hodnotu zrychlení pro neaktivní KERS (11.25 m/sec2) anebo pro aktivní KERS (13.06 m/sec2).
Nyní, na základě znalosti závislosti zrychlení na rychlosti a=f(w), jsme schopni spočítat průběh času jízdy monopostu vzhledem k jeho rychlosti; použijeme k tomu numerickou iteraci a definičních vztahů dle obr.6:
Obr. 6
Takto jsme získali křivky průběhů času v závislosti na rychlosti, během kterého monopost zrychluje a vynesli jsme je v pravé části grafu na obr.5 čárkovanou křivkou tak, že modrá barva odpovídá vývoji času pro neaktivní KERS a červená křivka ukazuje průběh času jízdy při aktivovaném KERSu. Dospěli jsme tak k zajímavým výsledkům, a sice pro případ odečtu času z rychlosti 130km/hod jsme limitní rychlosti 300km/hod dosáhli za 15.28 sekund při neaktivním KERSu, zatímco s aktivním KERSem o více než 3 sekundy dříve (za 12 sekund).
Jakým způsobem tato okolnost ovlivní jízdní výkon monopostu, jaký přínos lze předpokládat během startovací procedury a další aplikace použití KERSu si přehledně zhodnotíme v závěrečném dílu naší trilogie.