Proč Hermann Tilke upravoval Hockenheimring?
Architekt vzpomíná na jeden ze svých prvních velkých projektů.
"Neustále bojujete s nutkáním složit nohu z plynového pedálu", popsal starou verzi Hockenheimringu Gerhard Berger. Téměř 7 kilometrů dlouhá trať však na počátku nového tisíciletí již nevyhovovala požadavkům kladeným na moderní závodní okruhy a byla zkrácena o ikonickou část s dlouhými rovinkami oddělenými náročnými šikanami. Trať nenabízela mnoho možností k předjíždění, velká část tratě byla úplně mimo dohled diváků a na stole ležela i otázka bezpečnosti. Po velké ceně sezóny 2001 se tak majitelé okruhu pustili do velké modernizace.
"Zkrátit trať z 6.8 na 4.5 kilometru, splnit standardy moderních okruhů F1, pomoci předjíždění a zachovat hlavní charakteristiky okruhu - to byly naše hlavní cíle", vysvětlil generální ředitel okruhu, Georg Seiler. Když pro projekt získal potřebnou podporu, potřeboval najít vhodného designéra. Zájemce posuzoval z hlediska zkušeností, odborných znalostí a vize, díky čemuž volba padla na budoucího dvorního architekta nových okruhů F1, Hermanna Tilkeho. Během designování nového profilu Hockenheimringu se však objevilo několik omezení a Tilke musel svou vizi značně upravit.
"Starý Hockenheimring byl rychlou tratí s dlouhými rovinkami", začal s vysvětlováním Tilke. "Svým netradičním uspořádáním byl dost specifický a toto jsme měli v plánu zachovat. Původní myšlenkou bylo zachovat i původní délku okruhu a trať pouze rozšířit, abychom splnili nové bezpečnostní předpisy. Kvůli naším omezeným možnostem se však tento plán ukázal být nerealizovatelný.
Ve stejnou dobu se do popředí dostala otázka záchrany lesů. Objevil se požadavek, aby trať nerozdělovala les, a zároveň jsme museli omezit výrub stromů na absolutní minimum. To bylo vlastně již druhé omezení. Trať jsme nemohli rozšířit, museli jsme si vystačit s menším prostorem. Dalšími faktory byly finanční zdroje a čas.
Novým úkolem tedy bylo navrhnout něco na již existujícím místě, udělat okruh zajímavějším a přístupnějším pro diváky a nesáhnout na zalesněné oblasti. Nový profil tratě byl připraven podle těchto požadavků.
Máme vlastní simulační program, který nám umožňuje virtuální testování na tratích, které ještě existují pouze na papíře a v CAD souborech. Také jsme komunikovali s jezdci, včetně Schumachera, který byl v té době předsedou Asociace jezdců velkých cen. Chtěli jsme se zabývat hlavně otázkami bezpečnosti některých zatáček, ale ve skutečnosti neměli k návrhu téměř žádné připomínky.
Dalším úkolem bylo zvýšit počet návštěvníků, takže jsme věnovali hodně pozornosti i výstavbě nových tribun. Díky novému profilu okruhu jsme mohli přidat další tribunu, odkud je vidět na 90 % nové sekce, s výhledem na Paraboliku, vlásenku i šikanu. Celkově se kapacita okruhu zvýšila o 37 tisíc míst."
Okruh teda nakonec ztratil svůj jedinečný charakter, německý architekt však alespoň dokázal splnit důležitý termín - ukončit stavební práce do 12 měsíců a Hockenheimring tak mohl hostit velkou cenu i v roce 2002.
Michael Schumacher na adresu nového profilu tratě prohlásil: „Staré části tratě vedoucí lesem byly skvělou součástí starého Hockenheimringu a budou nám velice chybět, ale změny nám dali přesně to, co jsme chtěli - moderní trať hodnou závodů Formule 1."