Když se Nico Rosberg v Abú Zabí připravoval na snad nejdůležitější závod jeho kariéry, jeho otce nebylo nikde vidět. Keke Rosberga, mistra světa z roku 1982, vídáme v zákulisí velkých cen zřídka, ale když už nebyl se synem během víkendu, čekali jsme, že ho v garáži Mercedesu uvidíme alespoň během závodu. Nestalo se, ale na fotografiích z oslavy zahájené bezprostředně po závodě nechybí. Jak to? Přiletěl z nedalekého Dubaje.

"Někdy je prostě lepší zůstat v ústraní," vysvětlil později novinářům Keiji Erik "Keke" Rosberg. "Nebyla šance, že tu tři dny nebudu nic dělat, neměl bych minutu klidu. S Nicem jsme o tom mluvili a řekl jsem mu: "Podívej, tohle by nefungovalo." Nevěděl, kde přesně jsem, ale věděl, že jsem byl v Dubaji."

Jaké byly Kekeho pocity, když v TV viděl, že Hamilton brzdí jeho syna a dává mu na výběr mezi pomalou jízdou a riskantním pokusem o předjetí?

"Dal jsem si pořádný doušek piva a pomyslel jsem si: "Tak tohle ještě bude zajímavé!"

Svého syna pochválil za vytrvalost a psychickou odolnost.

"Obdivuji jeho psychickou odolnost a jeho odhodlání. Nevím, jak to dělají ostatní, ale Nico je stále na 110 procentech. V uplynulých třech letech byl pod obrovským tlakem, protože každý víkend bojoval o vítězství a každý rok byl v boji o titul a každé vypadnutí by ohromně bolelo. Když jsem přišel do F1, dal jsem si tři cíle - vyhrát první závod, vyhrát v Monaku a vyhrát mistrovství. Nicovi jsem řekl totéž. Vše z toho seznamu již dokázal."