Abú Zabí – 1. závod

Dvanáctý podnik seriálu už v sobotu potvrdil nového šampiona. Russell z týmu ART vítězstvím potvrdil svůj titul. Jeho jediný konkurent Albon skončil bez bodů a ostatní už do boje o titul nemohli zasáhnout.

Kvalifikaci vyhrál popáté v sezoně Russell před De Vriesem, Latifim, Markelovem, Aitkenem a Delétrazem, Albon stál až na osmé pozici.

Na startovní roštu zůstal ve druhé řadě stát Latifi, pět jezdců se vyhnulo, šestý Fukuzumi o něj lehce škrtl a sedmý Maini do něj v plné jízdě zezadu narazil. Všichni tři tím byli ze závodu vyřazeni.

Okamžitě vyjel safety car a Latifi stále seděl na roštu ve svém voze. Naštěstí nakonec vystoupil ze zdemolovaného monopostu bez cizí pomoci. Z roštu se neodlepil ani Albon a o titulu bylo zdánlivě rozhodnuto dřív, než závod začal. Albon se nakonec rozjel a stíhal pole s jedním kolem ztráty. Pozoruhodné je, že potíže na startu měly oba vozy týmu DAMS.

Možná leckdo ani nepostřehl, že do vedení se zatím dostal De Vries. Za ním safety car následovali Russell, Markelov, Delétraz, Norris, Merhi, Aitken, Fuoco, Boccolacci, Ticktum… V 5. kole Albonovi nahrálo, že se podle pravidel jízdy za zpomalovacím vozem společně se Sette Câmarou mohl vrátil do kola vedoucího jezdce. Gelael paradoxně dostal penalizaci za překročení povolené rychlosti při průjezdu boxovou ulilčkou… A po šesti kolech se konečně začalo závodit.

Po restartu Aitken předjel Merhiho na šestou pozici. Zakrátko došlo ke kontaktu mezi druhým Russellem a vedoucím De Vriesem, ale oba pokračovali v plném tempu. K povinné zastávce hned odbočil sedmý Merhi a klesl na 11. místo. Na konci 8. kola měnil pneumatiky také Russell, který tím chtěl vyzrát na De Vriese. Zároveň se vyhnul souboji s Markelovem, který se mu zezadu hodně přiblížil. Se zastávkami se roztrhl pytel, takže se pořadí měnilo jako v přesýpacích hodinách. De Vriesova zastávka nepatřila k nejrychlejším. Na trať si sice vrátil těsně před Russellem, ale Brit ho okamžitě předjel. Taktika tedy Russellovi dokonale vyšla.

O kolo později zastavil vedoucí Markelov a vrátil se třetí za Russellem a De Vriesem. Krásný souboj sváděli Norris, Delétraz a Albon, několikrát si vyměnili pozice a vítězně z bitvy vyšel Norris. Obrovské problémy měl Kari, kterého rozhodil obrubník natolik, že lehce narazil zádí do bariéry. Po třinácti kolech sice vedl Ghiotto, ale zastávka ho ještě čekala. Ve 14. kole Norris navázal na své nejrychlejší kolo, předjel i Markelova a už byl čtvrtý. Rus se však na svého soupeře doslova přisál a v 17. kole Norrise předjel. Do cíle zbývalo 22 minut, tedy zhruba 12 kol.

Místo odpočtu kol se vzdálenost do cíle začala měřit na zbývající čas. Několik kol za safety carem totiž závod hodně protáhlo. Albon neměl potřebné tempo, propadal se a v 18. kole ho předjel Ticktum na desáté místo. Poslední z Russellových vyzyvatelů v bitvě o titul klesl mimo bodovaná místa a ještě měl před sebou zastávku.

Ve 20. kole si to rozdali Aitken s Fuocem a dvakrát si vyměnili pořadí. Bojovali totiž o osmé místo, znamenající pro nedělní závod pole position. Ghiotto měl vpředu náskok 21,6 vteřiny. Za ním jeli s mnohem menšími rozestupy Russell, De Vries, Markelov, Norris, Delétraz, Merhi, Fuoco, Aitken a Albon. Albon potom jako jeden z posledních zastavil pro nové superměkké pneumatiky. Vedoucí Ghiotto mezitím dostal penalizaci pět vteřin za získání výhody zkrácením tratě.

Ve 23. kole se dostal Markelov na druhou pozici před De Vriese a přibližoval se Russellovi. Čtyři minuty před koncem závodu se konečně vydal k mechanikům i Ghiotto. Společně s penalizací ztratil hodně času a klesl na 5. místo. Byl však výrazně rychlejší než čtvrtý Norris a rychle se mu přibližoval. Ani mu nedalo velkou práci, aby ho snadno předjel. Vzápětí uplynul časový limit a zbývalo poslední kolo. V něm se Ghiotto stejně snadno dostal i před třetího De Vriese. Nebýt penalizace, mohl bojovat i o vítězství. A to startoval ze 16. pozice!

Nový mistr F2 potvrdil svůj titul dalším triumfem. Týmu Williams potvrdil, že si pro příští sezonu vybral opravdu talentovaného závodníka. Albon sice bojoval, ale špatnou výchozí pozici už nemohl výrazně vylepšit. Uznání si zaslouží také Ghiotto, který zvolil odvážnou strategii. Do výměny pneumatik vydržel na trati ze všech nejdéle a zaslouženě vystoupil na stupeň vítězů.

Průběžné pořadí po 23 z 24 závodů: 1. Russell 273, 2. Albon 211, 3. Norris 207, 4. De Vries 196, 5. Markelov 184, 6. Sette Câmara 164, 7. Fuoco 126, 8. Ghiotto 111, 9. Latifi 91, 10. Aitken 63, 11. Delétraz 70, 12. Merhi 51, 13. Makino 48, 14. Günther 41, 15. Gelael 29, 16. Maini 24, 17. Fukuzumi 17, 18. Boschung 17, 19. Ferrucci 7, 20. Lorandi 6, 21. Boccolacci 3, 22. Nissany 1, 24. Kari 0, 25. Ticktum 0.

p.	jezdec	tým	motor	čas	kol	body
1.	George Russell	ART Grand Prix	Mecachrome	1:03:33,863	29	29
2.	Arťom Markelov	Russian Time	Mecachrome	1:03:37,164	29	18
3.	Luca Ghiotto	Campos Racing	Mecachrome	1:03:42,146	29	17
4.	Nyck de Vries	Prema Theodore	Mecachrome	1:03:45,909	29	12
5.	Lando Norris	Carlin	Mecachrome	1:03:52,913	29	10
6.	Louis Delétraz	Charouz Racing	Mecachrome	1:03:55,827	29	8
7.	Antonio Fuoco	Charouz Racing	Mecachrome	1:03:57,496	29	6
8.	Roberto Merhi	MP Motorsport	Mecachrome	1:04:01,238	29	4
9.	Tadasuke Makino	Russian Time	Mecachrome	1:04:01,703	29	2
10.	Jack Aitken	ART Grand Prix	Mecachrome	1:04:06,649	29	1
11.	Daniel Ticktum	BWT Arden	Mecachrome	1:04:16,348	29	0
12.	Dorian Boccolacci	MP Motorsport	Mecachrome	1:04:20,166	29	0
13.	Alessio Lorandi	Trident	Mecachrome	1:04:21,672	29	0
14.	Alexander Albon	DAMS	Mecachrome	1:04:29,434	29	0
15.	Niko Kari	MP Motorsport	Mecachrome	1:04:44,053	29	0
16.	Sérgio Sette Câmara	Carlin	Mecachrome	1:04:44,629	29	0
17.	Sean Gelael	Prema Theodore	Mecachrome	1:05:03,834	29	0
	Nicholas Latifi	DAMS	Mecachrome		0	0
	Nirej Fukuzumi	BWT Arden	Mecachrome		0	0
	Arjun Maini	Trident	Mecachrome		0	0