Takto dostal padáka.

Alexander Albon je letos zpátky v závodní sedačce. Sice asi v nejpomalejším voze v poli, ale o to cennější jsou tři body, které už pro Williams získal. Když teď noční můra skončila, byl ochoten se v rozhovoru pro Beyond The Grid podělit o to, jak prožíval vyhazov z týmu Red Bull oznámený na konci sezony 2020, kdy už bylo jasné, že jiné místo na startu velkých cen nesežene.

„Byla to smrt. Smrt. Opravdu otřes,“ vzpomíná thajský závodník. „Bylo to oznámeno, myslím, až někdy v prosinci a znamenalo to, že přestanu závodit. Nezlomili nade mnou hůl, nadále ve mě věřili, Christian (Horner) a Helmut (Marko), všichni v Red Bullu a dodnes mám s nimi výborné vztahy. Ale já jsem samozřejmě toužil zůstat ve F1. Měl jsem pocit, že nikdo na světě to nemůže chtít víc. Jak se dostat zpátky?

Ale byl to zajímavý rok. Vystoupil jsem ze světel reflektorů a mohl se dívat z odlišné perspektivy. Už jen naslouchat rozhovorům Maxe a Checa s jejich inženýry... Nikdy jsem si to nenechal ujít. Něco mi to dalo. Více jsem přemýšlel o lidech, o jejich osobnostech a jejich interakci v týmu.

Vůz byl rychlý hned po vybalení z krabic. Max mluvil o tom, o kolik se zlepšila stabilita vzadu. To i trochu zabolelo, neboť i já jsem tlačil tímto směrem a pracoval na tom. Ale lidé jako Adrian (Newey) mi přisoudili zásluhy (jako testovacímu a simulačnímu jezdci) a přitom můj podíl ani nebyl tak masivní. Trochu jsem pomohl. Prvních pár závodů v pozici třetího jezdce, to byl děs. Jako náhradník jsem všude musel být s týmem. Ale i když jsem byl s týmem, nechtěl jsem se na to dívat.“

252752

Albon je zpět a má výsledky, i když od sedačky ve špičkovém voze je stále velmi vzdálený. Foto: Williams

Zdroj: Beyond the Grid, úvodní foto: Red Bull