Rubensových šest let ve Ferrari

Martin Ševčík
20.10. 2005

Martin Ševčík
20.10. 2005

"Zažil jsem více radosti než hněvu."

Půl tuctu sezón strávil Rubens Barrichello po boku Michaela Schumachera v nejslavnější éře Ferrari. Závěr sezóny dovolil třiatřicetiletému Brazilci jeho zatím nejúspěšnější období ve formuli 1 zrekapitulovat. A to s jednoznačným výsledkem.

"Zažil jsem více radosti než hněvu," prohlásil jezdec, od jehož posledního vítězství pro stáj z Maranellla uběhl již rok. "Toto vítězství (GP Číny 2004 – pozn. red.) bylo jedním z nejšťastnějších momentů. Přesto mi to připadá jako včera, když jsem přišel poprvé do Fiorana a viděl své jméno na voze."

Tehdy šestadvacetiletý Brazilec posílil Scuderii coby náhrada za bouřliváka Eddieho Irvina před sezónou 2000 – v době, kdy tým vyhrál pohár konstruktérů, titul mezi jezdci mu však po 21 let stále unikal. "Přišel jsem v obtížné době, jsem však hrdý na to, že jsem se mohl podílet na jejich vzestupu."

O kontroverzním momentu svého působení ve Ferrari - Velké ceny Rakouska 2002, kde byl v posledním kole nucen na základě týmové režie nechat vyhrát Schumachera, Rubens prohlásil, že tato událost překvapivě posílila jeho pozici v týmu.

O tu musel bojovat, jelikož byl angažován jako dvojka ambiciózního týmu, kde se vše točilo kolem Schumiho. I přesto dokázal několikrát vystoupit ze stínu sedminásobného mistra světa, mnohokrát však na něj zůstala smutná role hromosvodu technických problémů, zatímco Schumacher neohroženě sbíral svá vítězství.

"Asi nejhůř mi bylo, když mi došlo v Brazílii palivo," připomněl situaci z roku 2003 při domácí Grand Prix, kde musel vzdát závod z vedoucí pozice. "Stále ještě to bolí."

Jeho zklamání je pochopitelné, v okolí okruhu strávil své dětství a dodnes vídá na tribunách nespočet známých tváří. Vytoužené vítězství pro něj však zůstává zakleté. I Barrichello však věří, že se podobně jako jeho idol Ayrton Senna jednou dočká.

I přesto, že hrál v Maranellu pouze druhé housle a navzdory incidentu z letošního závodu v Monaku, kde jej Schumacher pobouřil svým atakem v posledním kole, zůstali s Michaelem přáteli.

"Někdy jsem vystoupil z auta a řekl věci, o kterých jsem si myslel, že už je říci musím, ale vždy jsem chtěl být za jedno s týmem a Michaelův přítel a to se nezmění."