O jeho dojmech z GP Evropy.

Otázka: "Ještě sis to asi nestihl úplně srovnat v hlavě, nicméně jak hodnotíš uplynulý víkend?"

Markus Winkelhock: "Bylo to mimořádné, můj první závod ve formuli 1, navíc v Německu. Měl jsem štěstí, že tým udělal správné rozhodnutí, když mě zavolal do boxů na výměnu na pneumatiky na mokro. Bylo to rozhodnutí týmu. V zahřívacím kole jsem na hledí sice viděl pár dešťových kapek, ale nevěřil jsem, že by mohlo začít pršet tak silně!"

Otázka: "Když jsi vyjel na trať, byl jsi na chvostu. Kdy jsi začal ostatní dohánět říkat si, že to vypadá dobře?"

MW: "Prakticky hned po vyjetí z boxové uličky jsem začal předjíždět první auta. Viděl jsem, že na mokrých pneumatikách jsem o hodně rychlejší. Mnoho vozů vyjelo z trati, podmínky byly vážně složité. Na trati bylo tolik vody, že bylo velmi obtížné se na ni udržet.

Nechtěl jsem riskovat, protože to bylo poprvé, co jsem jel ve voze formule 1 na mokru. Měl jsem ale velkou radost. Když jsem viděl na signalizaci z boxů napsáno P1, zeptal jsem se týmu, jestli jsem skutečně první. Řekli mi, že jsem a ať nepřestávám tlačit na pilu. Bohužel na trať vyjel zpomalovací vůz, dřív nebo později by mě ale stejně ostatní dohnali."

Otázka: "Pamatuješ si, koho jsi předjel?"

MW: "Všechny! Mezi první a druhou zatáčkou jsem se dostal před čtyři soupeře. Když jsem se dostal před Kimiho Räikkönena, řekl jsem si, že teď jsem možná první! Když byla vyvěšena červená vlajka, věděl jsem, že o první místo přijdu. Nicméně i tak jsem vedl závod formule 1."

Otázka: "Co ti tým poradil před restartem závodu?"

MW: "Prostě jeď, žádné riskování, žádný tlak, jen jeď."

Otázka: "Jaké to bylo při restartu?"

MW: "Nechtěl jsem zbytečně riskovat, věděl jsem, že vozy Ferrari a McLarenu jsou rychlé a že mě předjedou. V tu dobu jsem měl nasazené pneumatiky na mokro, zatímco ostatní přechodné. Trať v tu dobu už byla na mnoha místech suchá, oproti ostatním jsem ztratil přilnavost o dost více."

Otázka: "Jak těžké bylo za sebou ostatní udržet?"

MW: "Nebylo to jednoduché. Jak jsem řekl, nikdy jsem v tomhle voze za těchto podmínek nejel, proto jsem moc nechtěl jít do rizika a třeba netrefit správný brzdný bod v první zatáčce a skončit ve štěrku. To by byla nejtrapnější situace, do jaké bych se mohl dostat! Nechal jsem tedy ostatní projet. Trošku jsem se pokoušel bojovat, ale ztrácel jsem tolik, že kolem mě jednoduše projeli. Nemohl jsem jim rychlostně stačit. Přezuli jsme proto zpět na normální směs."

Otázka: "Co se stalo na konci?"

MW: "Bylo to zklamání, jistě, ale tým za to nemohl. Myslím, že to byl problém s elektronikou. Cíl byl dojet závod, vidět šachovnicovou vlajku, i tak ale musím všem ze stáje poděkovat. Víkend s nimi jsem si vážně užil. Mechanici a inženýři pracovali opravdu tvrdě. Prostě jsem si celý víkend užil."