Aneb malý výlet do historie

Vraťme se kousek do historie amerického formulového sportu a připomeňme si jeden ze způsobů, jak se vedení série CART pokusilo vyřešit problémy se vzrůstajícími rychlostmi na oválech a zvýšit možnost předjíždění. Malý návrat do historie určitě neuškodí i vzhledem k tomu, že série IndyCar řeší vzdáleně podobný problém a dotazy na Handford device, neboli Handfordovo křídlo, se objevily i v diskuzích.

V druhé polovině devadesátých let byla série CART na konci svého nejlepšího období. Vzájemný souboj výrobců motorů, podvozků a pneumatik vyhnal maximální rychlosti dosahované na superoválech, jako byly například Michigan a Fontana, do takových hodnot, že nastala nutnost monoposty nějak zpomalit. Přestože až do tragické smrti Grega Moora v tomto období na superoválech nikdo nezahynul, řada jezdců včetně těch nejlepších si začínala stěžovat na rychlosti dosahované například na těchto tratích, došlo i k řadě těžkých havárií a zranění. Jedním z řešení se na určitý čas stalo tzv. Handfordovo křídlo, nazvané podle svého tvůrce, brilantního aerodynamika Marka Handforda.

Traduje se, že na jednom ze setkání zástupců týmů CART s dodavateli motorů, podvozků a pneumatik, kde se řešil mimo jiné i problém rychlostí na superoválech, se diskuze dostala do mrtvého bodu, neboť ani výrobci motorů, ani podvozků či pneumatik nechtěli nebo nedokázali přinést za svou stranu návrh řešení. V tomto mrtvém bodě se prý přihlásil Handford a v žertu sarkasticky navrhnul, aby se na zadní přítlačné křídlo umístilo pod Gurneyho klapku vertikálně prkno, které jednak drasticky zvýší odpor a jednak výrazně zvětší oblast "díry" ve vzduchu za monopostem, což přispěje k přejíždění ze vzduchového "pytle". Ať už je to pravda, nebo ne, faktem zůstává, že skutečné Handfordovo křídlo přijaté coby řešení výše zmíněných problémů nebylo v podstatě ničím jiným (viz. obrázek a fotografie). 

27225

27228

Handfordův vynález skutečně plnil obě funkce, ale přinesl i řadu problémů, které nakonec vyústily v jeho zrušení. Pokud si na Youtube pustíte záznam některého ze závodů na Michigan International Speedway z tohoto období tj. například roky 1998 až 2000, efekt Handfordova křídla je evidentní. Monopost vzadu se doslova přisaje na vůz před sebou a vzápětí vystřelí před něj. Křídlo přineslo řadu nezapomenutelných finišů, ale také řadu ne zcela zodpovězených otázek. Jeho působení, respektive jevům v oblasti zvířeného "pytle" za předchozím vozem, připisovali jezdci řadu havárií, ke kterým v té době došlo. Nikdy nebylo zcela prokázáno, zda tomu tak bylo skutečně. Vedení série CART navíc nikdy řádně neotestovalo Handfordovo křídlo na krátkých oválech jako například Milwaukee, kde bylo sice předepsáno, jeho použití však působilo kontraproduktivně a četnost předjíždění naopak  zmenšovalo. Nakonec bylo v roce 2001 jeho použití zrušeno.

Jeho aplikace k řešení současných problémů IndyCar by nebyla vhodné už proto, že monoposty CART té doby disponovaly motory o výkonech kolem 900 koňských sil, zatímco současné agregáty Honda dávají pouhých 650. Rovněž celkové aerodynamické řešení současných monopostů je zcela jiné.

Přestože práve díky pojmu "Handford device" je dnes jméno Marka Handforda známo, sám Handford dlouho nelibě nesl, že jeho jméno je spojováno právě s touto "brutální" aplikací aerodynamiky a nikoliv s celou řadou brilantních aerodynamických fines, jejichž byl coby aerodynamik otcem.