Bývalý prezident FIA se opřel do do bývalého šéfa Renaultu.

Bývalý prezident Mezinárodní automobilové federace (FIA) Max Mosley důrazně popřel jakékoli náznaky, že rozhodnutí o trestu pro Flavia Briatoreho v tzv. crashgate bylo ovlivněno snahou o osobní mstu.

Briatoremu byl udělen doživotní zákaz činnosti ve všech motoristických sériích pod záštitou FIA za zinscenování úmyslné nehody Nelsona Piqueta jr. v Singapuru 2008, která dopomohla Fernandu Alonsovi k vítězství v závodě.

Tento trest je v současnosti předmětem soudního jednání u francouzského tribunálu. List The Guardian před nějakým časem odhalil detaily soudních spisů, které jim Briatore předal.

V těch Briatore obviňuje Mosleyho, tehdejšího prezidenta FIA, ze "zaslepenosti extrémní touhou po osobní mstě" a FIA z "porušení těch nejzákladnějších procedurálních pravidel a práv pro spravedlivý soud".

Únik těchto dokumentů rozzuřil Mosleyho, který vydal tiskové prohlášení, ve kterém brání svůj postup a ujasňuje, že za rozhodnutím FIA nebyly žádné skryté záměry.

"Briatore je ten poslední, kdo si může stěžovat, že s ním FIA nejednala fér," napsal Mosley. "FIA při pochybnostech opakovaně rozhodla v jeho prospěch.

Stalo se tak, když byl v jeho vozech nalezen zakázaný software, poté znovu, když byla u jeho tankovacích zařízení vyjmuta komponenta, znovu, když jeho tým nedokázal řádně objasnit účel specifických komponent na zavěšení vozu, a naposledy, když byli přistiženi při držení informací ilegálně získaných z jiného týmu.

Pokaždé, když byl jeho tým přistižen, FIA akceptovala Briatoreho tvrzení, že on v tom nebyl zapojený. Pokaždé uvěřila jeho obvyklé verzi, že on není technický typ a že odpovědnost nese jeden z jeho podřízených (s kterým se patřičně vypořádal).

Tentokrát to však bylo jiné. Byly zde neoddiskutovatelné důkazy, že on osobně byl přímo zapojen do úmyslné nehody Nelsona Piqueta jr.

Jakmile měla FIA odpřísáhlou výpověď Nelsona Piqueta jr., že mu bylo přikázáno bourat, bylo nevyhnutelné plně profesionální vyšetřování vedené externími právníky.

Toto vyšetřování, stejně jako vlastní vyšetřování Renaultu, označilo Briatoreho za nezpochybnitelného viníka. Slova, že toto vše bylo nějakým způsobem vykonstruováno z důvodu osobní msty, jsou zoufalými a neobhajitelnými argumenty.

Přesvědčením Guardianu, aby otiskly senzacechtivé výňatky z jeho soudních spisů bez vyjádření druhé strany, se Briatoremu podařilo odvrátit pozornost od jeho klíčové role v nejhorším a nejnebezpečnějším příkladu úmyslného podvádění v historii sportu."