Vozy GT1 v roce 2011: Aston Martin
DBR9 – Triumf vytříbeného gentlemana.
Podruhé od roku 2005, kdy je hodnocena úspěšnost výrobců (s výjimkou roku 2008 a 2009), se podařilo britskému výrobci exkluzivních vozů přidat k poháru z roku 2006 další trofej v předchozí sezoně. Přispěla k tomu výraznou měrou dvojice vyrovnaných týmů, francouzský Hexis (2.) a německý Young Driver (4.). Každá ze stájí získala po třech výhrách, čímž se Aston Martin stal nejúspěšnějším výrobcem.
Vydařené dílo mladého Dána.
Na vývoji nástupce DB7 se v počátcích krátce podílel britský návrhář Ian Callum. Souběžně však pracoval na návrhu konkurenčního Jaguaru XK (X150). Na jím položených základech pokračoval dánský konstruktér Henrik Fisker působící u britského výrobce od roku 2001. V září 2003 bylo na autosalonu ve Frankfurtu představeno kupé a začátkem roku 2004 se návštěvníkům detroitského autosalonu předvedla i jeho otevřená varianta. Jednalo se o první vůz vyráběný v novém zařízení Aston Martinu v Gaydonu. To bylo zprovozněno v roce 2003 při 90. výročí automobilky a jednalo se o první objekt v její historii, vybudovaný dle potřeb britského výrobce. Výroba vozu probíhá ručně a složení jednoho vozu trvá okolo 200 hodin.
Základem konstrukce vozu byla poprvé použitá hliníková platforma. Karoserie vozu je složená z hliníkových a kompozitních materiálů spojovaných mechanicky upevněnými samoprobíjecími nýty a lepením. Pohonnou jednotkou je dosud hliníkový dvanáctiválcový motor o objemu 5,9 litru, který je podélně uložen vpředu. Síla 477 koní je přenášena přes šestistupňovou převodovku na zadní kola a dokáže katapultovat vůz k rychlosti 306 km/h. Sprint na 100 km/h zvládne za 4,8 vteřiny.
Charakteristickým rysem DB9 (ale i jiných vozů značky) je přívod vzduchu krytý výraznou mřížkou na přídi vozu. Na ní navazuje majestátně vyhlížející příď skrývající pod kapotou nedočkavé stádo koní. Ojedinělý je tvar zadního okna a zaujmout dokáží zaoblené linie zadní části. První drobné úpravy vzhledu a techniky se vůz dočkal v roce 2008, další jsou plánovány na letošní rok.
Šasi osazené loni ve voze posádky Enge/Turner má pořadové číslo 003 a bylo poprvé použito v roce 2006 továrním týmem v ALMS. Shodou okolností bylo tehdy také pracovištěm Tomáše a Darrena ! V roce 2006 a 2007 (tým Larbre) bylo součástí vozu pro Le Mans.
Návrat na sportovní kolbiště.
Poslední sportovní vozy Aston Martinu se objevily na okruzích v roce 1989, v případě vozů GT to bylo dokonce v roce 1964. V roce 2004 byl založeno ve spolupráci se společností Prodrive Davida Richardse, dnešního spoluvlastníka automobilky, oddělení věnující se motorsportu – Aston Martin Racing.
Základem pro první počin nového týmu byl právě model DB9. Bez větších úprav bylo použito hliníkové šasi, zato 4,75 metrů dlouhá karoserie byla notně odlehčena. Hliník byl použit pouze na střechu, ostatní části byly vyrobeny z uhlíkových vláken. Navíc byl vůz vybaven odolnou ocelovou klecí pro ochranu pilota v případě havárie. Objem motoru 5 935 cm3 byl zachován, nicméně po vyladění jeho výkon dosahoval 600 koní a kroutící moment přesáhl hranici 700 Nm. Změnu rychlostních stupňů obstarává šestistupňová převodovka se sekvenčním řazením. Zavěšení obou náprav je dvojité lichoběžníkové doplněné tlumiči Koni a pery Eibach. Ke krocení rozjetého vozu slouží šestipístkové brzdy s průměrem disků 330 mm na obou nápravách. Výsledkem odtučňovací kůry je pokles hmotnosti z 1 760 kg u sériového vozu na 1 100 resp. 1 250 kg u současného vozu pro GT1. Zbývá jen doplnit zbývající údaje DBR9: šířka 1 978 mm, výška 1 195 mm a rozvor 2 741 mm.
V Brně poprvé nastoupila dvojice Mücke/Nygaard se šasi číslo 106. Nejednalo se ovšem o nový kus, protože v roce 2007 již bylo nasazováno nejprve týmem Barwell Motorsport a posléze stájí Gigawave Motorsport v mistrovství FIA GT. Gigawave s ním absolvoval i následující sezonu v tomtéž šampionátu. V roce 2009 jej britský tým nasadil pouze do jednoho závodu série LMS. Poté již následovala účast v MS GT1 a také start v Le Mans. Přitom německo-dánská posádka začínala sezónu se zbrusu novým šasi 109, ale po havárii při závodě LMS ve Spa bylo vyřazeno.
Nabroušená závodní verze, s označením DBR9, při své premiéře dopomohla posádce Turner/Brabham/Ortelli k vítězství ve třídě GT1 v 12 hodinovém závodě v Sebringu v rámci šampionátu ALMS. Velmi úspěšný byl i následující rok, když si Aston Martin připsal první trofej pro výrobce v mistrovství FIA GT a týmu Larbre Compétition umožnil vítězství v týmovém hodnocení třídy GT1 seriálu LMS. V tomto mistrovství se podílel na titulu ve třídě GT1 pro posádku Lamy/Gardel/Vosse. Završením úspěchů byly triumfy ve třídě GT1 v 24 hodinovém závodě v Le Mans. Stalo se tak v roce 2007 (posádka Brabham/Rydell/Turner) a v roce 2008 (posádka Brabham/García/Turner). Vozy byly nasazovány i do dalších šampionátů, ať už se jednalo o francouzské mistrovství gétéček (FFSA) anebo japonské Super GT.
Šasi s číslem 002 bylo v letech 2005-2006 nasazováno továrním týmem v ALMS a Le Mans. V roce 2005 absolvovalo další 24 hodinový závod ve Spa. V roce 2007 jej převzal Larbre Compétition a používal jej v LMS. Po dvouleté odmlce s ním úspěšně jezdil loni tým Hexis a Frédéric Makowiecki se s ním stal vicemistrem MS GT1.
Pod kabátem vozu se startovním číslem 10 se ukrývá vzácné šasi s číslem 001 nasazené v úspěšném úvodním vystoupení DBR9 v Sebringu anebo při triumfu týmu Larbre a jeho posádky v LMS v roce 2006. V roce 2005 se účastnilo sezony v ALMS, 24 hodinového závodu v Le Mans a ve Spa. Bohatý na události byl rok 2007, když stáj Larbre s ním bojovala v LMS, FFSA a v Le Mans.
Série článků o technice, která bude účinkovat letos v GT1 je u konce. V polovině března na ní naváže řada článků věnovaných jednotlivým týmům.