Práce sportovního ředitele Force Indie
Co vlastně dělá?
Týmy F1 mají stovky zaměstnanců, každý rok vyrobí nový vůz a cestují s ním napříč všemi časovými pásmy. A aby to dělali dobře, zaměstnávají hned několik lidí s pracovní pozicí "ředitel" a my nejednou ani přesně nevíme, co má člověk mluvící za tým vlastně na starosti. Na povinnosti sportovního ředitele týmu F1, se web f1i zeptal přímo Erica Silbermanna, sportovního ředitele Force Indie.
"Sportovní ředitel, to je něco velmi podobné jako týmový manažer. Zároveň jsem součástí skupiny vysokého managementu, takže se podílím na každém důležitém rozhodnutí."
Co dělá sportovní ředitel uprostřed ledna?
"Teď ráno jsem se zabýval fyzioterapeuty našich jezdců a řešil záležitosti kolem jezdeckých motorhomů. Dnes se ještě podívám na věci spojené s kondičním programem našeho týmu a cvičením. Zítra se budu věnovat sportovním pravidlům, abych se připravil na setkání Skupiny pro sportovní pravidla s Charliem (Whitingem, ředitelem závodů F1) v Barceloně."
Kondiční program zaměstnanců by mohl být považován za banalitu, ale ne pokud je řeč o mechanicích, jejichž připravenost může jezdci v rozhodující chvíli získat nebo ztratit celé sekundy.
"Na kondici našich zaměstnanců aktivně pracujeme, odkdy se zrušilo tankování během zastávek a časy (výměny pneumatik) začaly být mnohem důležitější. Konzistence nelze dosáhnout jinak než trénováním a pokud mají chlapci zvládat tréninky, musí být v dobré kondici. Všimli jsme si, že ne všichni to zvládali, tak jsme na tom s nimi začali pracovat a každý rok se snažíme přijít s vylepšeným programem.
Čeká nás více závodů než loni a mimořádně nabitý kalendář, takže letos na to trochu víc zatlačíme a chlapcům pomůžeme zlepšit celkový zdravotní stav pomocí fitness tréninku i stravování."
Samozřejmě, řeč přišla i na to, jak Force India bojuje proti větším týmům s větším rozpočtem.
"Momentálně se soustředíme na to, co nám na trati získají nejvíce času. Proto jsou věci, které bych chtěl koupit, na našem seznamu dost nízko. Nemáme automatický semafor ani automatické zvedáky. Naše zastávky jsou jako ze staré školy. Máme světla oznamující, že práce je hotová, ale nic není automatické. Všechno to řídí muž s lízátkem. Myslím, že nikdo jiný to už takhle nedělá."
A čím méně automatiky, tím více záleží na tréninku.
"Každý den uděláme 60 až 100 zastávek. Budeme se snažit trénovat dvakrát denně."
Dalším ze Silbermannových úkolů je dostat tým na každou velkou cenu a zase zpátky pohodlně, ale co nejlevněji.
"Máme už dobrý systém, ale i velmi omezený rozpočet. Vlastně, většinu mého času mezi posledním závodem sezóny a novým rokem trávím s rozpočty. Když jsem začínal (jako mechanik týmu, když se ještě jmenoval Jordan), toto jsem rozhodně nečekal. V prosinci kvůli tomu strávím v práci asi více hodin než během kteréhokoli jiného měsíce.
Vždy se musím smát, když se mě v Abú Zabí všichni ptají, zda se už těším na týdny odpočinku. Sestavování rozpočtu opravdu nemám rád. Ještě jsme neskončili s kontrolou čísel z minulého roku. Chceme se ujistit, že jsme neminuli zbytečně moc peněz. Ale i tohle je o soutěžení. O tom, kdo bude šikovnější a ušetří více peněz na vývoj vozu.
Cestování kolem světa musí být pohodlné a komfortní, ale v rámci rozpočtu. Nemá smysl, aby byli všichni podráždění kvůli nepříliš dobrému hotelu, nebo kvůli 14 mezipřistáním, kterými bych ušetřil £100 na osobu. Takže se to snažíme odhadnout a najít optimální řešení."