Avšak až někdy v roce 2038.

Následující slova generálního ředitele F1 si potřebujete přečíst pouze v případě, že vás zajímá skutečně dlouhodobá budoucnost F1. Stefano Domenicali potěšil, že cílem je vrátit do F1 lehké, ne tak extrémně komplikované a v neposlední řadě pořádně hlučné motory. Avšak tento cíl není na horizontu, ale až daleko za ním. Byla totiž řeč o generaci motorů následující po té následující, která se na závodní okruhy dostane v roce 2026 a můžeme o ní mluvit jako o první éře se trvale udržitelným palivem.

Současná generace prvních hodně hybridních pohonných jednotek (i když již dříve se používal KERS) začala sezonou 2014. Od té doby se mnohé změnilo, od škrtnutí žetonového omezení vývoje, přes větší množství paliva v nádržích a zákaz spalování maziv až po povinnou příměs biopaliva. Pokud i následující generace vydrží 12 let, tak další se můžeme dočkat v roce 2038. Domenicali se snaží vysvětlit, že pokud se udržitelné palivo ujme, tak díky tomu nemusí mít F1 v budoucnu nemusí mít na výběr pouze elektromotory a velké hybridy.

„Pokud bude výzkum úspěšný a výroba udržitelného paliva efektivní, můžeme se pak při plánování příští generace zaměřit na hmotnost,“ řekl Domenicali uprostřed debat o tom, zda od roku 2026 nebudou pohonné jednotky příliš těžké kvůli zvýšení významu hybridní části motoru a příliš málo výkonné kvůli menšímu množství chemické energie v neropném palivu. „Chceme skvělé motory, chceme výkon a chceme zvuk. Asi tak 99.9 % lidí by chtělo opět slyšet zvuk starých dobrých motorů. Jenže jsme v přechodném období, naši výrobci motorů potřebují vyvíjet hybridní a elektrické technologie, jen tak to zapadá do jejich portfolia. Ale věřím, že udržitelná paliva uspějí a následkem toho bude opětovné zjednodušení motorů, které pak už nebudou mít tak vysokou hmotnost. Nepotrvá dlouho a nadejde čas začít nad tím přemýšlet.“

137908

F1 by se v budoucnu mohla zcela zbavit baterií, ale pouze pokud bude syntetické palivo úspěšné. Foto: Mercedes

V současnosti je velkým propagátorem paliva nevyrobeného z ropy Sebastian Vettel. Čtyřnásobný mistr světa spojil síly se značkou P1 Fuels a například Festivalu rychlosti v Goodwoodu se zúčastnil v historických monopostech Williams Renault a McLaren Ford ze sezon 1992 a 1993 z jeho soukromé sbírky, přičemž natankované měl palivo nezvyšující množství CO2 v atmosféře. Nechal se slyšet, že F1 musí být zelená, pokud nechce být v některých zemích zakázána. Přitom už teď se šeptá, že F1 nemá v Německu a ve Francii podporu politiků, protože ti se už v těchto zemích naučili držet dál od propagace ropných produktů. A i proto v letošním kalendáři není VC Německa ani VC Francie. Vettel ale také přiznal, že litr jeho paliva stál 4 až 5 liber, tedy 110 až 140 korun. A to byl ještě asi optimistický odhad.

Aby bylo biopalivo skutečně „zelené“ musí být vyráběno převážně z odpadu. Pokud se v Brazílii vykácí prales, aby se tam vypěstovalo něco, co se pak bude spalovat v motorech, tak to asi nebude ta kouzelná hůlka, kterou hledáme. Výroba syntetického paliva zase spotřebovává spoustu energie, a aby bylo tohle řešení trvale udržitelné, musí být vyrobeno (a přepraveno) výhradně pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů. Více elektřiny, než je potřeba k dobíjení elektromobilů. Totéž platí pro vodíkové palivové články.

Zdroj: Motorsport, The Race, úvodní foto: Honda