Představení účastníků MS F1 2006: 10. díl TORO ROSSO
Juniorský tým Red Bullu.
Ohlédnutí za sezónou 2005:
Hned v úvodu sezóny došlo ke skandálu, poté co se Paul Stoddart rozhodl nasadit vozy neodpovídající novým technickým předpisům. Ostatní týmy kromě Ferrari souhlasily s udělením výjimky, což však FIA nestačilo. Stoddart se obrátil na soud, jehož verdikt mu umožňoval nasadit nevyhovující vozy i bez výjimky FIA. Nakonec z obavy před možnými důsledky vyjely monoposty narychlo upravené dle pravidel. To co se mělo stát protestem proti častým změnám pravidel (a také proti FIA a Maxi Mosleymu), skončilo ostudou Paula Stoddarta.
Zastaralé šasi PS 04B s konstrukčně starými motory (s životností na jeden závod) a dvojicí nováčků (Christijan Albers, Patrick Friesacher) nedávalo týmu mnoho šancí a tak nebylo překvapením, že se Minardi ocitlo osamocené na chvostu pole.
V Imole italská stáj představila zcela nový vůz (PS 05) s vylepšenými motory, což se po odstranění počátečních technických problémů projevilo snížením ztráty na soupeře (především na Jordan).
Bohatý bodový příděl si Minardi přivezlo z USA, kde k zisku bodů stačilo pouze dojet do cíle. Na pátém místě dojel lepšící se Albers před Friesacherem.
Pro Friesachera se GP Velké Británie stala konečnou, poté co vyschly finanční toky od sponzorů. Týmovým kolegou holandského pilota Alberse se stal další zástupce země tulipánů - Robert Doornbos.
Stáj z italské Faenzy získala celkem 7 bodů (Albers 4 body - 19., Friesacher 3 body - 21., Doornbos 0 bodů - 25.).
Změny v týmu:
Do nového ročníku tým nastoupí s novou jezdeckou sestavou: Vitantonio Liuzzi (loni jel 4 GP v Red Bullu), Scott Speed (nováček) a testovacím jezdcem bude Neel Jani.
Američan Scott Andrew Speed (narozen 24. ledna 1983) získával od roku 1993 první zkušenosti v závodech motokár. V roce 1995 získal první z řady titulů v národním šampionátu. V roce 2001 se přemístil do Formule Russell a v první sezóně se stal jejím vítězem. V následujícím roce závodil v národním šampionátu Skip Barber, rovněž se účastnil závodů Formule Mazda. Vítězství v programu pro talentované americké piloty pořádané firmou Red Bull mu zajistilo účast v britské F3. V roce 2004 se účastnil šampionátu Formule Renault a stal se mistrem německého i evropského mistrovství. V témže roce byl pozván k testům do týmu Red Bull Chever IRL Racing. V loňském roce skončil třetí v sérii GP2, také se účastnil prvních testů ve Formuli 1 během pátečních tréninků GP Kanady a GP USA.
Ve funci šéfa týmu vystřídal Franz Tost Paula Stoddarta, z týmu se stáhl i bývalý majitel Giancarlo Minardi.
Hlavním mecenášem se stala společnost Red Bull, která nahradila stávající sponzory mj. OZ jet, Lost Boys, JVC, MAN, Kärnten, Muermans.
Nejvýznamnější změnou je příchod nového majitele, Paul Stoddart prodal Minardi společnosti Red Bull (prodej byl oznámen při GP Belgie). Došlo ke změně názvu stáje nejprve na Squadra Toro Rosso, později bylo slovo Squadra nahrazeno Scuderií. V únoru získal poloviční podíl v týmu ex-pilot F1 Gerhard Berger.
Ohlédnutí za stájí Minardi:
Po zkušenostech s vedením týmů ve Formuli Italia a F2 založil Giancarlo Minardi v roce 1980 tým pod svým vlastním jménem, se kterým se účastnil závodů F2.
Po několikaletém působení ve F2 se začal připravovat na vstup do Formule 1, což se mu podařilo v roce 1985. Na první bodový zisk tým čekal až do roku 1988, kdy Pierluigi Martini dojel v Detroitu na šestém místě.
S vyjimkou roku 1990 se poté dařilo Minardi bodovat v každé sezóně až do roku 1995. Vrchol tohoto pro Minardi úspěšného období představoval rok 1991, kdy zisk 6-ti bodů znamenal konečnou sedmou příčku v Poháru konstruktérů. V témže roce dojel pro nejlepší výsledek Martini při GP San Marina - 4. místo.
Počínaje sezónou 1996 byly bodové zisky pouze občasné: 1999 - 1 bod, 2002 - 2 body, 2004 - 1 bod a 2005 - 7 bodů.
Během své existence se tým potýkal s nedostatkem financí, proto nebyly neobvyklé změny ve snaze vyřešit tento problém: v roce 1994 proběhlo neúspěšné spojení s BMS Italia, v roce 1997 koupilo část podílu týmu konsorcium vedené Briatorem a Gabrielem Rumim, od roku 2001 převzal nad týmem kontrolu Paul Stoddart. Ani ten neuspěl a v září 2005 oznámil prodej společnosti Red Bull, která později tým přejmenovala.
Bilance sympatických bojovníků z italské Faenzy se uzavřela po účasti v 340 GP, nejlepším výsledkem bylo 7. místo v Poháru konstruktérů (1991), nejlepším umístěním pilota v konečném hodnocení bylo 11. místo v roce 1991(Pierluigi Martini), nejvyšším umístěním pilota v závodě se stala tři 4. místa (Martini - San Marino 1991, Portugalsko 1991; Christian Fittipaldi - GP Jižní Afriky 1993).
Představení společnosti Red Bull:
Dietrich Mateschitz během své cesty v Thajsku zakoupil plechovku s energetickým nápojem Krating Daeng. Nápoj jej zaujal natolik, že se rozhodl pro výrobu vlastního energetického nápoje a založil v roce 1984 firmu Red Bull. Po třech letech testování byl nový nápoj uveden na trh a začal jeho prodej nejprve v Rakousku. Expanze do dalších zemí znamenala raketový růst prodejů i tržeb.
Společnost je sponzorem řady extrémních sportů, významnou marketingovou součást představuje i motoristický sport, kde se kromě motocyklů, rallye a série NASCAR, angažuje také ve Formuli 1.
Do Formule 1 Red Bull vstoupil v roce 1995 nejprve jako sponzor Sauberu (až do roku 2004), Arrowsu (2001, 2002) a týmu Jaguar (2004). Red Bull měl zájem o vlastnictví svého týmu, poté co se v roce 2004 vedení automobilky Ford rozhodlo prodat stáj Jaguar, došlo k uzavření dohody.
Tým nastoupil do sezóny 2005 s novým názvem a jeho první sezóna proběhla nad očekávání dobře. Úspěch v prémiové sezóně a přebytek vlastních pilotů, motivoval Red Bull ke koupi týmu Minardi, které chtěl Stoddart prodat vážnému zájemci. Red Bull uspěl ve vyjednávání před skupinou ruských investorů zastupovaných ex-pilotem F1 Eddie Irvinem a před zájemci Mubadala Development (Abu Dhabi).
Představení Gerharda Bergera:
Fanouškům Formule 1 není jméno Gerharda Bergera neznámým pojmem. Rakouský pilot debutoval v roce 1984 při domácí GP v týmu ATS. Za svoji bohatou kariéru, během níž se účastnil 210 závodů, vystřídal týmy Arrows, Benetton, Ferrari a McLaren. Když se v roce 1997 loučil se světem F1, měl na svém kontě 10 vítězství a dalších 38 umístění na pódiu.
Krátce po skončení své kariéry pilota, nastoupil do funkce sportovního ředitele BMW, kde působil až do roku 2003. Díky dobrým vztahům s majitelem dvou stájí F1 Dietrichem Mateschitzem, se mu podařilo výměnou za poloviční podíl ve své expediční firmě, získat 50% podílu v týmu Scuderia Toro Rosso. Zde se pokusí uplatnit své zkušenosti získané z doby působení v BMW.
Silné stránky:
Peníze solventního Red Bullu mohou pomoci vyřešit nejpalčivější problémy, které bránily Minardi ve výraznějším zlepšení.
K nelibosti konkurence má Toro Rosso výjimku na použití motoru V 10 s omezenými otáčkam - jedná se o konstrukčně povedený a spolehlivý motor Cosworth.
Dá se předpokládat sdílení poznatků od zkušenějšího Red Bullu.
Slabé stránky:
Tým má k dispozici nadějné, ale nezkušené piloty: Liuzzi se loni účastnil pouze 4 závodů, Speed zatím pouze testoval.
Tým je vybaven pouze starším aerodynamickým tunelem - částečně tento nedostatek může nahradit modernější zařízení Red Bullu.
Výhled na sezónu 2006:
Úkolem týmu bude připravit piloty na kariéru v hlavním týmu Red Bullu. Testy naznačily možnost pokoření Midlandu, nováček Super Aguri by neměl představovat vážnějšího soupeře.
Scuderia Toro Rosso:
Startovní číslo 20: | Vitantonio Liuzzi |
Startovní číslo 21: | Scott Speed |
Testovací pilot: | Neel Jani |
Šéf týmu: | Franz Tost |
Generální ředitel: | Gianfranco Fantuzzi |
Technický ředitel: | Gabriele Tredozi |
Šéfmechanik: | Bruno Fagnochi |
Šéf závodních inženýrů: | Laurent Mekies |
Ředitel dodavatele motorů: | Tim Routsis |
Vůz: | STR 01 |
První test na dráze: | 9. února 2006 |
Motor: | Cosworth TJ 2005 (V10) |
Pneumatiky: | Michelin |
web: www.tororosso.it