Před jeho startem se díky odpočinku cítí jako znovuzrozený. Zítra odletí k oficiálnímu nedělnímu testu, kterým na trati La Sarthe začne onen výjimečný proces příprav na jeden ze tří největších závodů světa. Nejlepší český pilot opět nastoupí jako jednička tovární stáje Aston Martin Racing, za kolegy bude mít Nizozemce Petera Koxe, s nímž se zná z dlouhé řady závodů, a Brita Johnnyho Herberta, expilota F1 a vítěze 24h Le Mans z roku 1991.

Vaše radost, že jste se uzdravil a díky tomu stihnete svůj nejoblíbenější závod, je asi nezměrná, že?
„Start je až za dva týdny, tak raději nepředbíhejme (úsměv). Samozřejmě, že jsem moc šťastný. Když jsem se po bouračce v St. Pete probral, kromě obav o zdraví jsem hned myslel na Le Mans. Byl to pro mě hlavní impuls k uzdravení. Původní předzvěst lékařů určovala můj návrat k závodům na červenec, ale já věřil, že to musí jít dřív. Podřídil jsem tomu všechno a podařilo se to. Bylo to pro mě velmi důležité životní období.“

V čem především?
„Poznal jsem, jaké to je, když vám někdo pomáhá v kritické situaci. Výborní lékaři v americkém Indianapolisu, moje sestra Lucie, která za mnou přiletěla a celou dobu se o mě starala, můj bývalý týmový šéf z Indy Car Series John Barnes, který mi poskytl svůj dům a samozřejmě fanoušci a kamarádi, jejichž podpora se „valila“ internetem či esemeskami. Při léčení a rehabilitaci jsem si odpočinul jako už dlouho a mohl jsem v klidu přemýšlet o řadě věcí. Teď se cítím fakt báječně. Těžko popsat ten pocit, ale je to něco, jako by tu stál nový Tomáš Enge.“

K vnitřní pohodě, kterou líčíte, vám výrazně pomohl triumf v Salt Lake City.
„To bezesporu. Byl to pro mě v období uzdravování jakýsi bonus. Jakmile mi lékaři řekli, že můžu závodit už v Utahu, pocítil jsem neuvěřitelné štěstí a motivaci. Nejen kvůli sobě, ale i pro lidi z týmu. Stáj Petersen Motorsports/White Lightning potřebovala úspěch. Je to mistrovská sestava a letos prožívala samou smůlu. Vítězství v Salt Lake tak přišlo v pravou chvíli.Všichni věříme, že budou následovat další výhry.“

V USA řídíte Ferrari F430 třídy GT, do Le Mans se vracíte s továrním Astonem Martin DBR9 silnější třídy GT1. Liší se auto s „bondovským“ startovním číslem 007 od loňského modelu?
„Jen málo. Máme nové aerodynamické prvky, které ale divák ani nepostřehne. Jsou totiž v podvozkové části. Čeho si ovšem všimne snad každý, jsou nová zpětná zrcátka. Moc se mi líbí. Připadnou mi, no, jak to říct…, sexy. Ano to je ten správný výraz. Další novinkou, ale ta platí u všech gétéček, je povinná klimatizace. Pokud bude takové vedro jako třeba předloni, určitě se bude hodit, nicméně má nevýhodu v tom, že ubírá motoru výkon.“

S Peterem Koxem se znáte už roky, ale co Johnny Herbert, jak na vás jako nový kolega působí?
„Je to výborný „týpek“. Není snad věty, v níž by nejiskřil jeho osobitý humor. Takže jako člověk je skvělý a o jeho závodnickém kumštu není moc co povídat. Jeho životopis hovoří jasnou řečí, Johnny je velký pilot i osobnost.“

Už máte rozdělené role? Jste to opět vy, kdo se pokusí o pole position?
„Mělo by to tak být, velmi rád bych prodloužil svůj rekord v počtu pole position kategorie GT1. Ale teď se to nedá jasně říci. Rozhodne se až po volných trénincích.“

Hraje úloha kvalifikačního jezdce roli pro samotný závod? Souvisí přímo s rozdělením posádky?
„Hraje. U nás to máme jasně rozdělené následovně: jeden pilot má na starosti kvalifikaci, další rozjíždí závod a třetímu patří poslední fáze, čili cíl. Někdy si říkám, že bych rád okusil role kolegů, více asi dojezd, protože poslední okamžiky před čtvrt milionem diváků je neuvěřitelná. Ale nestěžuji si.“

Co máte na Le Mans nejraději a co je pro vás naopak nejzápornější NEJ?
„Le Mans je show. Velká show, která trvá celý týden. Právě pro onu výjimečnou atmosféru jsem si závod tolik oblíbil. Technické přejímky stejně jako naše představení se konají ve středu města, všude davy fanoušků. Velká část diváků bere Le Mans jako dovolenou. Přijedou na týden či ještě déle a vše si naplno užívají. A najít na téhle kráse nějaké minus? Asi jen když vás zastaví porucha či havárie. Když vidíte, že velké snažení celého týmu přichází vniveč. To je pak hrozný pocit zmaru a beznaděje. Napadá mě ještě jedna věc, kterou zrovna nemusím. Safety car na trati mezi druhou až čtvrtou hodinou ranní. To je katastrofa. Jde o čas, kdy jsme všichni nejvíce unaveni a při pomalé jízdě máme co dělat, abychom neusnuli. Vážně. Jet osmdesátkou třeba půl hodiny, to je skutečně úmorná práce. Každý z jezdců doufá, že právě v tuto dobu nebude za volantem.“

O víkendu 9.-10. června, tedy týden před Le Mans, nastoupíte na americké trati Watkins Glen k závodu šampionátu Grand-Am. Nebude toho mít zbytečně hodně? Nebylo by lepší se soustředit francouzský maratón?
„Nabídku týmu Samax, za který jsem jel letos už v Daytoně, jsem přijal bez váhání. Shodli jsme se na tom i s manažerem Antonínem Charouzem. Stáj patří ke špičce šampionátu, za kolegu budu mít výborného Patricka Carpentiera, takže počítám s tím, že budeme bojovat o vítězství. Jak jsem už říkal výše, jsem parádně odpočatý, takže každý závod beru všemi deseti. Půjde o sérii tří velkých závodů. Za týden Watkins Glen, pak Le Mans a o dalším víkendu se jede FIA Grand Turismo v Monze, kde nastoupím s Ferrari F430 týmu Scuderia Ecosse.“

Vraťme se ke 24 hodinám Le Mans, jak vidíte šance týmu Škoda Charouz Racing System- Lola/Judd, Jarka Janiše se Spykerem Squadron a co další česká stáj Menx?
„Honza Charouz se Stefanem Mückem a Alexem Yoongem mají v české lole opravdu velkou šanci. Pokud se všechno bude dařit, mohlo by trio v kvalifikaci být hned za třemi továrními Audi a dvěma novými Peugeoty. Samotný závod je pak pro všechny velkou loterií, nicméně i v něm má naše stáj naději na úspěch. Historie pamatuje případy, kdy tovární kolosy neuspěly a menší stáje slavily i vítězství… Jarek to má těžší. Jeho vůz je stále ve vývoji, takže nejspíš můžeme těžko čekat nějaký výraznější výsledek. Ovšem když jeho posádce bude přát štěstí, mohla by skončit i na podiu třídy GT2. Menx má sice starší auto, Ferrari 550 Maranello, nicméně může zajet slušný výsledek. Především díky vytrvalosti vozu. V kvalifikaci by pak mohl překvapit Tomáš Kostka. Uvidíme.“

A váš cíl je jaký?
„Jediný. Vítězství v kategorii GT1. Bude to třetí start astonů v řadě, přičemž vždy jsme byli nejrychlejší, ale výhra nám pokaždé unikla. Věřím, že teď se to podaří. Ale bude to velmi těžké. Kromě tradičních soupeřů, amerických továrních corvett, přibyla další kvalitní konkurence. Ve třídě je patnáct aut, což je rekordní počet. Kromě zmíněných chevroletů budou velmi nebezpečné Saleeny S7R francouzského týmu Oreca, k tomu smečka dalších astonů. Zkrátka bude to velký boj.“