Představení účastníků IndyCar Series 2008: 2.díl
Panther Racing
Historie
Tým Panther Racing, jeden ze "služebně nejstarších" původních týmů série IRL, si jistě zaslouží od našich fanoušků americké formulové scény speciální pozornost, protože právě s touhle partou prožil ve Státech na oválech jeden rok náš stále nejlepší formulový pilot Tomáš Enge.
Vznik Indy Racing League nabídl začátkem druhé poloviny devadesátých let příležitost vstoupit na formulovou scénu v Indianapolis i těm, pro které byla série CART skutečně finančně nedostupná. Jedním z nových týmů, které vyrostly v letech 1997 a 1998 jako houby po dešti, byl i Panther Racing, založený v roce 1997 Johnem Barnesem, Garym Pedigem, Mike Griffinem, Terry Lingnerem, Jim Harbaughem a Dougem Bolesem. Tuto různorodou skupinku obsahující vše od závodního manažera přes televizního produkčního až po hráče amerického fotbalu spojovalo jediné. Celoživotní láska k závodu Indy 500.
Žlutočerný vůz sponzorovaný olejářskou firmou Pennzoil se startovním číslem 4, které se během let stalo jedním z poznávacích znaků monopostů od Pantherů a ke kterému přišel tým díky hráči amerického fotbalu Harbaughovi, jenž ho nosil na svém dresu během své kariéry u Indianapolis Colts, vtrhnul na ovály v roce 1998 se zkušeným Scottem Goodyearem za volantem. V následujícím roce Scott dokázal dvakrát zvítězit (v Phoenixu a Texasu), ale o rok později ukončil svou aktivní kariéru vítězstvím v Texasu a celkově druhým místem v šampionátu za Buddy Lazierem.
John Barnes však měl vždy "nos" na talenty a v roce 2001 vylovil skutečného sólokapra, když angažoval Sama Hornishe. Ten se týmu odvděčil titulem šampióna IRL a o rok později svedl epickou celoroční bitvu o titul s vozy nově příchozího týmu Rogera Penskeho. Souboj Davida s Goliášem zase jednou vyhrál David a Sam přinesl Pantherům druhý titul šampióna v řadě za sebou. V roce 2003 už ale byly původní týmy IRL v jednoznačné nevýhodě a po nepovedeném roce se Hornish rozhlížel jinde. Roger Penske si ještě dobře pamatoval, kdo že to porazil jeho hochy o rok dříve a Hornishe okamžitě angažoval.
V roce 2004 došlo ke spojení Pantherů se zbytky týmu Johna Menarda a na závodní dráhu přišli Tomas Scheckter a Mark Taylor. Rychlí, ale poněkud zbrklí piloti patřičně navýšili Pantherům rozpočet za opravy vozů a v polovině roku byl Taylor propuštěn. Motory Chevrolet, kterým zůstával navíc Panther Racing stále věrný, na Toyoty ani na Hondy nestačily a celý rok se stal pro stáj noční můrou.
O rok později přišel do týmu k Scheckterovi náš Tomáš Enge a Panther prožil ještě jednu relativně úspěšnou sezónu, kdy Scheckter vyhrál v Texasu. Chevrolet tehdy nechal postavit novou verzi motoru u Forda (Cosworth mu tehdy ještě patřil) a oba jezdci to dokázali pěkně zavařit i svým soupeřům s obávanými Hondami. Na konci sezóny ale odešel Pennzoil a tým prodělal další krizi a téměř zaniknul. Nakonec se však vrátil s Brazilcem Meirou za volantem. Barnes osvědčil svůj čich na talenty ještě jednou, když před loňskou sezónou angažoval nadějného Japonce Mutoha pro IndyPro Series.
Sezóna 2008 - přijde konečně vítězství?
Naděje na vítězství nejsou příliš vysoké a navíc se v průběhu loňské sezóny zdálo, že "věčně druhý" Vitor Meira ztrácel poněkud motivaci. Rozpočet stáje byl v loňském roce značně děravý a fakt, že Mutoh dostal ke své premiéře od Hondy zaplacenou zbrusu novou Dallaru, zatímco Vitor se musel spokojit se svým již značně oježděným vozem mu na motivaci jistě nepřidal.
Přes všechny naděje, že by pro letošek mohl Mutoh zůstat u Pantherů s penězmi od Hondy však udělal čáru Michael Andretti, který Hondě nabídl místo pro Japonce ve své stáji. Panterům tak pro letošek zbyly finance pouze pro jeden vůz, který bude opět pilotovat Vitor Meira. Malá stáj z Indianapolis tak bude i letos v podstatě posledním původním týmem IRL, který bude hrdě vzdorovat dinosaurům z CART.
Pro závod v Indianapolis nasadí Panther Racing pravděpodobně další vůz. Zatím není známo, kdo ho bude řídit, ale John Barnes nabídl místo v jeho kokpitu Dale Earnhardtovi Jr., jedné z největších hvězd NASCAR. Šance, že uvidíme Daleho v Indy dříve než při závodě Sprint Cupu je však velmi malá.
Zbarvení vozů - poznejte svého oblíbence během přenosů na Galaxii Sport
Pro letošní sezónu se nakonec podařilo získat sponzora ve formě americké Národní gardy a z vozu se startovním číslem 4 zmizí poslední zbytky "klasické" žluté barvy, kterou nahradí americká národní kombinace červené, modré a bílé. Dobrým poznávacím znamením bude kromě tradičního startovního čísla 4 i výrazný nápis jména dalšího sponzora, firmy Delphi na bočnicích.
Vitor Meira, startovní číslo 4
Vitor Meira
Brazilec Vitor Meira je jednou z jezdeckých stálic IndyCar Series. Aktivní atlet a nadšený triatlonista se může bezesporu pochlubit jednou z nejlepších kondic v celém startovním poli.
Vitor začínal tak jako řada jiných na motokárách a v roce 1995 následoval mnoho svých krajanů do Velké Británie. Tam začínal ve formuli Ford a postupně se propracoval až do F 3000. V roce 2000 se poprvé posadil do oválového speciálu IRL při testech pro tým Panther Racing v Texasu. Angažmá z toho však nebylo, a tak se Vitor vrátil zpátky do Evropy a k F 3000. Za oceán se vrátil v roce 2002 a nastoupil k týmu Johna Menarda. Tu správnou techniku ale dostal do ruky až po příchodu do týmu Bobbyho Rahala v roce 2004, kdy ale také začala šňůra jeho druhých míst včetně Indy 500 v roce 2005, kde dojel za Danem Wheldonem. Na začátku roku 2006 to vypadalo, že pro Vitora už nebude v IndyCar Series místo, když ztratil své místo u Rahala ve prospěch Paula Dany. Jenomže právě tehdy si na něj vzpomněli u Pantherů a Vitor zakotvil pro následující sezóny právě zde.
Vitor Meira je znám svými charitativními aktivitami ve prospěch dětí ve své rodné Brazílii a mezi ostatními piloty Indycar Series platí za tichého hocha. Jestli by si někdo skutečně zasloužil v letošním roce první vítězství, pak je to bezesporu právě tento skromný Brazilec. S trochou štěstí se to může rozhodně podařit.