V letošní sezóně se představilo 41 jezdců, z toho jen 17 byli Američané a z nich jen pět absolvovalo celou sezónu. Na sérii, která oficiálně vznikla mimo jiné z důvodu převahy ostatních národů v šampionátu CART, je to poněkud nepěkný výsledek. Již od léta probíhala debata o nutnosti více provázat americké juniorské série. Krokem před IndyCar by měla být juniorská série IndyLights. Na stejném stupni jako IndyLights je bývalá juniorka konkurenčních ChampCar nesoucí název Atlantic Championship. IndyLights a IndyCar jsou pořádány Indy Racing League, ale žádnou vazbu na nižší šampionáty až doposud neměly. To se počínaje dneškem změní.

Cooper Tires presents USF2000 National Championship powered by Mazda = První krok

Po třech letech nečinnosti se vrací na scénu šampionát USF2000, od příštího roku pořádány Indy Racing League. Série USF2000 vznikla v roce 1991. Na počátku 21. století šampionát odkoupil Jon Baytos, který do něj zavedl kontroverzní pravidla, jež odradila podstatnou část do té doby rozsáhlého jezdeckého pole. Přesto se v USF2000 závodilo až do roku 2006. Posledním šampionem se stal JR Hildebrand, rok před ním triumfoval další budoucí vítěz IndyLights a známé jméno z IndyCar Brit Jay Howard.

V roce 2006 vznikla nová série F2000 Championship Series, která také pokračuje dodnes. Letos se navíc stala oficiální juniorskou sérií pro tým USF1. F2000 využívá monoposty výrobců Van Deimen, Mygale, Citation a Piper poháněné motory Zetec nebo Pinto.

Vozy specifikace F2000 uvidíme i v znovuvzniklé USF2000. Jezdecké pole bude rozděleno do National Class a Championship Class. Přes značku Van Deimen bude monoposty dodávat výrobce Élan Motorsports Technologies, pohánět je budou agregáty Mazda. Specifikace jednotlivých tříd budou zveřejněny 15. prosince. Už teď je ale jasné, že od klasických vozů F2000 se budou vozy USF2000 v obou třídách odlišovat pro sérii specifickými pneumatikami, palivem a jednotkou ECU. Pro týmy bude nepovinná účast v šampionátu týmů.

Vítězové jednotlivých závodů vyšší Championship Class obdrží 1 000 dolarů, u National Class je odměna 600 dolarů a honorovaná jsou první tři místa, u Championship Class pět míst a 500 dolarů dostane vítěz kvalifikace. Odměna pro vítěze National Class bude teprve zveřejněna. Nejlepší nováček v Championship Class dostane 2 500 dolarů, odměněni budou jezdci na pátém (2 000), čtvrtém (3 000), třetím (5 000), druhém ( 10 000) a prvním místě konečného pořadí. Odměna pro vítěze dosud nebyla zveřejněna.

Jezdci se proti sobě postaví ve dvanácti závodech na sedmi závodních tratích, z nichž dva jsou ovály, jeden městský okruh a čtyři přírodní tratě. S jezdci IndyCar se setkají při závodech v St. Petersburgu a Iowě, a svým způsobem i v květnu v Indianapolis. Součástí kalendáře je den před závodem ve Staré cihelně také závod na sousedním O´Reilly Raceway Parku.

 

Datum	Trať	Typ  tratě	Vyšší série
27. března	St. Petersburg	městská trať	SM, IL, ICS
28. března	St. Petersburg	městská trať	SM, IL, ICS
29. května	O´Reilly Raceway Park	ovál	SM
19. června	Iowa Speedway	ovál	SM, IL, ICS
26. června	New Jersey Motorsports Park	přírodní trať	SM, ACh
27. června	New Jersey Motorsports Park	přírodní trať	SM, ACh
31. července	Autobahn Country Club, Illinois	přírodní trať	SM, ACh
1. srpna	Autobahn Country Club, Illinois	přírodní trať	SM, ACh
21. srpna	Road America	přírodní trať	SM, ALMS
22. srpna	Road America	přírodní trať	SM, ALMS
30. září	Road Atlanta	přírodní trať	SM, ACh, ALMS
1. října	Road Atlanta	přírodní trať	SM, ACh, ALMS

SM = Star Mazda, IL = IndyLights, ICS = IndyCar, ACh = Atlantic Championship, ALMS = American LeMans Series

Pokud bude jezdec v USF2000 úspěšný, posune se do již existujícího šampionátu Star Mazda. Ten vznikl ve stejném roce jako původní USF2000. Závodili v ní například Marco Andretti, Raphael Matos nebo Graham Rahal. Původně byla série rozdělena do 6 divizních mistrovství, od konce 90. let se pořádá jedno národní mistrovství. Závody od roku 2007 přenáší kabelová televize Speed (má tak lepší pokrytí, než IndyCar na kabelové stanici Versus).

Vítěz USF2000 bude mít od Indy Racing League poskytnut sponzorský příspěvek 300 000 dolarů na start ve Star Mazda.

Vozy specifikace Formula Mazda vyrábí společnost Star Race Cars, pohání je motory Mazda o výkonu 250 koní. Star Mazda je jediným stupněm vývojového žebříčku, který nepořádá Indy Racing League. Pořadatelem je International Motor Sports Association (IMSA), který pořádá například American Le Mans Series, Formuli BMW USA a Atlantic Championship.

Jezdci si po sezóně mezi sebe rozdělí 1,5 milionu dolarů. Letošní vítěz dostal 100 000 dolarů za vítězství v sérii. 10 000 coby nováček roku a 750 000 sponzorský příspěvek na start v příští sezóně Atlantic Championship. Konkurenční série IndyLights totiž doposud slouží jako nejvyšší meta pro vývojový program Mazdy.

Druhý jezdec v konečném pořadí dostal 70 000 dolar, třetí 50 000 dolarů. Posledním oceněným jezdec je s 10 000 dolary jezdec na 15. místě.

Kalendář na příští sezónu počítá se třinácti závody na jedenácti tratích. Dva jsou ovály, dva městské okruhy, zbytek přírodní tratě. S IndyCar se série setká v St. Petersburgu, Iowě a stejně jako USF2000 na O´Reilly Parku. Zbytek sezóny bude ve znamení spolupráce s ALMS potažmo Atlantic Championship. Star Mazda tak nebude figurovat jako doprovod NASCAR Nationwide ani ARCA ReMax, jak tomu bylo v předešlých sezónách.

Datum	Trať	Typ  tratě	Vyšší série
19. března	Sebring	letiště	ACh, ALMS
27. března	St. Petersburg	městská trať	IL, ICS
22. května	Laguna Seca	přírodní trať	ACh, ALMS
29. května	O´Reilly Raceway Park	ovál
19. června	Iowa Speedway	ovál	IL, ICS
26. června	New Jersey Motorsports Park	přírodní trať	ACh
27. června	New Jersey Motorsports Park	přírodní trať	ACh
31. července	Autobahn Country Club, Illinois	přírodní trať	ACh
1. srpna	Autobahn Country Club, Illinois	přírodní trať	ACh
15. srpna	Trois-Rivieres, Kanada	městská trať	ACh, NASCCan.
22. srpna	Road America	přírodní trať	ALMS
28. září	Mosport, Kanada	přírodní trať	ALMS
1. října	Road Atlanta	přírodní trať	ACh, ALMS

SM = Star Mazda, IL = IndyLights, ICS = IndyCar, ACh = Atlantic Championship, ALMS = American LeMans Series, NASCCan. = NASCAR Canadian Tire Series

Posledním krokem před sedačkou v IndyCar by měla být juniorská série IndyLights. Původní série pojmenovaná American Racing Series vznikla v roce 1986. Do té doby CART postrádal oficiální juniorskou sérii. Do vozů CART vedla cesta buď přes midgety, někdy přes sériové vozy (Stock Cars), někdy přes sérii Can-Am, ale především přes formule Super Vee (například Al Unser Jr., Michael Andretti, Arie Luyendyk) a sérii Atlantics (Michael Andretti, Jacques a Gilles Villeneuveové, Bobby Rahal). Od roku 1991 se American Racing Series jmenovala IndyLights.

Formule Super Vee vydržela na scéně jen do roku 1990, Formula Atlantic pokračovala dál a s CARTem měla přátelský vztah. Například v roce 1996 měla Atlantics 12 závodů na 11 tratích a z toho jen dvakrát se nesetkala s CARTem, IndyLights měla ve stejném roce také 12 závodů, mimo doprovod CART vystoupila pouze na městské trati v Kanadském Trois-Riviéres. Celkem 8 krát závodily IndyLights a Atlantic společně na jedné trati během stejného víkendu.

Od oddělení Indy Racing League začaly CART trápit finanční problémy. Oproti CARTem dotované IndyLights tu byla Atlantic štědře dotovaná Toyotou, a díky tomu mnohem životaschopnější, obě série plnily vlastně stejnou roli a tak CART v roce 2001 zavřel kohoutky a ten rok IndyLights jely naposledy.

Hned následující rok ovšem Indy Racing League spustila svou juniorskou sérii pojmenovanou IRL Infiniti Pro Series. Po čtyřech sezónách přejmenovanou na IRL Indy Pro Series a od sjednocení s ChampCar, kdy IRL získala práva na názvy starého CARTu, přejmenovala se série na současný název IRL Firestone Indy Lights. Firestone byl primárním sponzorem i původní IndyLights.

Přestože je IndyLights od roku 2002 hlavní juniorkou IndyCar, i její šampioni mají problém najít v IndyCar místo. Bohužel pro ně, ve stejném roce, kdy vznikla Infiniti Pro Series, začaly do IndyCar přecházet týmy z CART. Poslední ranou bylo sjednocení v minulém roce. To ani v Indy Pro bezkonkurenční Alex Lloyd nenašel v IndyCar místo. Nicméně pro něj se blýská na lepší časy, místo má i loňský šampion Raphael Matos. Ale s letošním vítězem Hildebrandem to zatím příliš dobře nevypadá.

IndyLights je primární juniorkou IndyCar, takže všechny závody v kalendáři IndyLights jsou doprovodné podniky k závodům IndyCar. Závodit se příští rok bude na třinácti tratích, z toho pět jsou ovály. V St. Petersburgu a Iowě se tak představí všechny stupně „cesty do Indy“ společně s hlavní sérií.

Datum	Trať	Typ  tratě	Vyšší série
27. března	St. Petersburg	městská trať	ICS
11. dubna	Barber Motorsports Park	přírodní trať	ICS, GM
18. dubna	Long Beach	městská trať	ICS, ALMS
28. květen	Indianapolis Motor Speedway	ovál	ICS
19. června	Iowa Speedway	ovál	ICS
4. července	Watkins Glen	přírodní trať	ICS, GM
18. července	Toronto	městská trať	ICS
25. července	Edmonton	letiště	ICS
8. srpna	Mid-Ohio	přírodní trať	ICS, ALMS
22. srpna	Infineon Raceway	přírodní trať	ICS
28. srpna	Chicagoland Speedway	ovál	ICS
4. září	Kentucky Speedway	ovál	ICS
2. října	Homestead-Miami Speedway	ovál	ICS

ISC = IndyCar, ALMS = American LeMans Series, GM = Grand Am Rolex Sports Car

Nadšená tisková prohlášení zástupců všech sérií nezmiňují, že přechod mezi Star Mazda a IndyLights a mezi IndyLights a IndyCar rozhodně není tak snadný, jak se možná může zdát. Hlavní sponzor Star Mazda výrobce automobilů Mazda má jako další krok ve svém programu Atlantic Championship a vítěz Star Mazda by měl zamířit právě tam. Přestože letos do některých závodů Atlantics odstartovalo jen 10 vozů, tak u IndyLights nebyla situace o moc lepší, například v Edmontonu startovalo v IndyLights vozů jen 16.

Přechod IndyLights -> IndyCar není o moc jednodušší. Zatímco při přechodu ze Star Mazda dostane vítěz alespoň nějakou finanční podporu, byť na závodění v sérii, která není součástí žebříčku, tak vítěz IndyLights se o sebe musí postarat sám. ChampCar dotovala vítěze juniorské ChampCar Atlantic a umožnila tak start šampionům Zwolsmanovi a Pagenaudovi v hlavní sérii. IRL nedává šampionovi IndyLights ani dolar na zajištění sedačky v IndyCar.

A v neposlední řadě, jak jsme již několikrát viděli, stejně není důležité, v jaké juniorské sérii pilot závodí, když má silné sponzory, kteří mu zajistí start v IndyCar. A paradoxně jsou to dva jezdci z Atlantic Championship, kdo mají nejblíže startu v příští sezóně IndyCar. Byť pravda v obou případech se s nimi stěhuje i jejich stáj.

Mohlo by se zdát, že vytvoření žebříčku bude poslední ranou pro Atlantic Championship. Tomu tak nutně být nemusí, ale teď jsou na tahu právě lidé okolo majitele Atlantics Bena Johnstona. Ten se netají tím, že jedná s Jeanem Todtem , aby se Atlantics stala americkou cestou do GP2. A když zde máme F2000 jako líheň pro USF1, Mazdu, která do Atlantics stále dává peníze a letos prodloužila smlouvu na dodávku motorů do roku 2011 a americký tým ve Formuli 1, který vážně zvažuje angažmá letošního vicemistra Atlantics Johnatana Summertona, vidí fanoušci Atlantics alternativu, že by mohl vzniknout i druhý vývojový žebříček, jehož součástí bude Atlantics a jehož vrcholem bude sedačka ve Formuli 1, v horším případě místo v ALMS. Vždyť Atlantics tu jsou od roku 1974, a přežily USAC, CART i ChampCar.

Datum	Trať	Typ  tratě	Vyšší série
19. března	Sebring	letiště	ALMS
22. května	Laguna Seca	přírodní trať	ALMS
29. května	Lime Rock	přírodní trať	GM
20. června	Mid-Ohio	přírodní trať	GM
26. června	New Jersey Motorsports Park	přírodní trať
27. června	New Jersey Motorsports Park	přírodní trať
10. července	Miller Motorsports Park	přírodní trať	ALMS
8. července	Lime Rock	přírodní trať	ALMS
31. července	Autobahn Country Club, Illinois	přírodní trať
1. srpna	Autobahn Country Club, Illinois	přírodní trať
15. srpna	Trois-Rivieres, Kanada	městská trať	NASCCan.
1. října	Road Atlanta	přírodní trať	ALMS

ALMS = American LeMans Series, NASCCan. = NASCAR Canadian Tire Series, GM = Grand Am Rolex Sports Car