Mount Panorama Curcuit (11/14)

Austrálská závodní série cestovních vozů V8 Supercars, zažila tento víkend další z časů, na které bude dlouho vzpomínat. Závod na Bathurst 1000 patří mezi světoznámé podniky a ačkoliv jde stále o austrálský píseček, díky informační technologii dnešních dnů se může fanoušek z české kotliny dočkat jednoho z vrcholů motoristické sezóny.

Trať Mount Panorama Curcuit hostí vytrvalostní závody od šedesátých let minulého století. V tradici se pokračuje i po vzniku dnes tolik populární série V8SC. Letošní rok šlo zároveň o start s pořadovým číslem 11 a díky rozmanitosti pravidel V8SC se vítěz na konci závodu mohl těšit na třísetbodovou nadílku. Záležitost, které by rád využil Mark Winterbottom, Craig Lowndes či Shane Van Gisbergen - jezdci, kteří před závodem Bathurst 1000 ztráceli na vedoucího Jamieho Whincupu okolo 300 bodů.

Během sobotního dne se (tentokrát) devítka jezdců zúčastnila tzv. Top Ten Shootout, neboli jakýsi rozstřel na jehož konci byl určen vítěz pole-postion a zbylá místa v první desítce. Díky nehodě Craiga Lowndese a Warena Luffa se posádka s číslem 2 následně poroučela ze závodního pole a vzniklo tak volné místo ve zmiňovaném Top Ten Shootoutu. Po protestu týmu Triple Eight Race Engineering, proti automatickému postupu 11. nejrychlejší posádky do Top Ten skupiny, se do závěrečných bojů kvalifikační procedůry vydalo pouze devět vozů.

Warren Luff se mimojiné stal mistrem tzv. Endurance Cupu minulý rok, když bok po boku bojoval právě s Craigem Lowndesem.

: výsledky kvalifikace

Do první řady se tímto postavil Shane Van Gisbergen (co-driver Jonathon Webb), který na vedoucího Whincupu ztrácel 343 bodů. Vedle Gisbergena se zařadil druhý Mark Winterbottom (Steve Owen) jehož ztráta před závodem činila 279 bodů.

Další řada, to byl Scott McLaughlin (Alexandre Premat), a Jason Bright (Andrew Jones). Jamie Whincup se během kvalifikace potkal s lemující zdí. Pro lídra průběžného pořadí to znamenalo startovní pozici s pořadovým číslem 24. Kompletní sestavu si můžete prohlédnout v odkaze.

: výsledky Top Ten Sootout

Závod byl vypsán na 161 kol. Jednotlivé pit-stopy byly odhadovány na 22. až 23. kolo. Počítalo se s minimem sedmi zastávek v boxech. Do pravidel se včlenila i povinnost spolujezdců, kteří za volantem museli strávit minimálně 54 kol. V neposlední řadě bylo potřeba vzpomenout na chyby závodů z minulosti, kdy jezdci dopláceli např. na tlačenici na pit-lane a ztráceli tak důležité sekundy. Rovněž alchymie ve znamení rychlá kola versus spotřeba paliva byla velkým rébusem každého z týmů.

Na start se postavilo celkem 38 jezdců z Austrálie, 8 z Nového Zélandu, 2 piloti přijeli z daleké Velké Británie, jeden z Francie a ze Švédska. Všechny zúčastněné čekal závod, jehož délka pravidelně přesahovala šest hodin.

Pouze pět posádek se rozhodlo postavit na start co-drivery. Tah, naprosto odlišní od prvního kola Endurance Cupu, kdy nedaleko Melbourne na start nastoupili (s jednou vyjímkou) pouze spolujezdci.

Start dalšího ročníku největšího austrálského závodu proběhl bez větších problémů.

V zápětí se však začal řešit samotný Jamie Whincup, který až moc podezřele vyrazil ze svého startovního stání. Během prvního kola se Jamie dostal před pět soupeřů. Díky synchronizaci opakovaných záběrů nás televizní společnost Seven přesvědčila o absolutní legálnosti Jamieho startu, který byl záhy označen jako čítankový.

Po deseti kolech se ve vedení usadil Scott McLaughlin za jehož zády těsně kroužil Shane Van Gisbergen. S odstupem více jak tří sekund se za sebe seřadili James Courtney, Craig Lowndes, Fabian Coulthard, Nick Percat, James Moffat a Dale Wood. Ať bylo pořadí na prvních místech jakékoliv, všichni z úžasem sledovali neuvěřitelnou jízdu Jamiho Whincupu. Jeho první stint v závodě byl dokonce označen za nejlepší v historii. Z předposlední pozice se Whincup před první boxovou zastávkou dostal až do vedení.

Během 15. až 25. kola došlo k prvním výměnám, co se posádek týče. Celý den se však nad závodem vznášelo nebezpečí v podobě studených pneumatik. Na ně jako první doplatil spolujezdec Fabiana Coultharda, Luke Youlden. Ten vyjel ze závěrečného esíčka do bezpečnostní zóny, ze které se už nedostal. První přerušení bylo na světe.

Do popředí se mezitím dostal Alexandre Premat (Scott McLaughlin) a Michael Caruso (Dean Fiore). Rozmanitost taktiky boxových zastávek byla velmi znát. Tudíž na prvním místě se tu a tam ukázali i pomalejší posádky.

Po restartu se do vedení dostal Greg Murphy (James Courtney), kterého následoval Steve Owen (Mark Winterbottom). Pořadí se neustále měnilo a to i díky častému přerušování, které během závodů V8SC není až tak obvyklé. Minulý rok se během závodu Bathurst 1000 přerušovalo pouze ve dvou případech. I tak se poslední čtyři ročníky tohoto podniku řadí mezi nejtěsnější, kdy mezi prvním a druhým jezdcem v cíly byl rozestup vždy ménší jak jedna sekunda.

Jezdci se do problémů dostávali většinou ve druhé zátáčce, kde byl nedávno vyměněn povrch. Další místo s vykřičníkem bylo na konci druhé nejdelší rovinky, kde následovala zpomalovací dvojšikana před závěrečnou zatáčkou na cílovou rovinku.

Do pneumatik v první zatáčce se postupně dostal Taz Douglas (James Moffat), Scott Pye (Ashley Walsh). Jedna z nehod dokonce zapříčinila zastavení závodu, kdy bylo potřeba opravit ochranou bariéru ve vzpomínané druhé zatáčce. Fakt, který se v minulosti stal pouze ve dva krát. Ani v jednom z nich, však závod nebyl už restartován.

Po opětovném mávání zelenou vlajkou, moment který přišel v 63. kole, se na konci oblíbeného esíčka dostal Jamie Whincup mimo trať. Po návratu na dráhu kolidoval s kolemjedoucím Toddem Kellym. Whincup byl nucen následně zajet do boxů, poté i do gáráže. S vedoucím můžem průběžného pořadí to nevypadalo (bodově) slibně.

Whincupu od ztráty dalších kol zachránila následující žlutá fáze. Steven Johnson - syn legendy Dicka Johnsona - se v betonovém pekle na vrcholku hory Mount Panorama roztočila a narazil do ochrané zdi. Zdánlivá jezdecké chyba byla následně popřena oficiální zpravou, ve které stálo, že se ve voze zlomila zadní poloosa.

Ať už se na trati dělo cokoliv - Luke Youlden (Fabian Coulthard) údajně trefil klokana - diváci měli možnost opět sledovat stíhací jízdu Jamieho Whincupu. Ten se záhy dostal z jednokolové ztráty a v pořadí tak vesele pokračoval směrem nahoru i nadále.

Další problémy v podobě nárazů do betonových zdí zažil např. Robert Dahlgren (Greg Ritter), Tim Slade (Tony D’Alberto) či v posledních fázích závodu toho času o prvenství se peroucí Scott McLaughlin (Alexandre Premat). Karamboly a technické problémy favoritů hrály do karet Jamiemu Whincupovi. Ze závodu odstoupil např. David Reynolds (Dean Canto). James Courtney (Greg Murphy) se stejně jako Jamie Whincup (Paul Dumbrell) pral se zradou vlastního vozu.

Největší havárii dne zařídil Russell Ingall (Tim Blanchard), který se v rámci předjížděcího manévru ve druhé zatáčce mírně zapomněl a po vzoru karambolu Lowndese/Luffa se opřel do před sebou jedoucího Leea Holdswortha (Craig Baird).

V závěru se od zbytku startovního pole vždy utrhnul Shane Van Gisbergen (Jonathon Webb), který se po pěti letech chtěl stát dalším jezdcem, co tento maraton vyhraje z pole-position.

Poslední pit-stop se však stalo něco nečekaného. Shane Van Gisbergen se po obsloužení svého vozu dočkal velkého ticha. Po sedmi a půl hodinách závodění se jezdec z prvního místa musel poroučet díky poruše startéru.

Do popředí se rázem dostal Jamie Whincup a Mark Winterbottom, kteří během předposledního přerušení zajeli pro trošku paliva navíc. Loterie zdali toto množství pohonné hmoty vydrží do konce, byla velkou otázkou. Zbytek startovního pole si pro palivo dojelo behěm posledního přerušení. I proto se duo Whincup/Winterbottom rázem ocitlo na prvních dvou místech.

Poslední restart vyslal jezdce směrem do cíle. Do konce zbývalo 10 kol.

Přes veškerou snahu Marka Winterbottoma, dostat se před vedoucího Whincupu, se do boje nešťastně vložil i třetí jedoucí Craig Lowndes, který při výjezdu z první zatáčky poslal do smyku několikrát jmenovaného Winterbottoma. Ten se vzpamatoval a zařadil zpět na desátém místě. Lowndes si bohužel za nechtěný manévr vysloužil penalizaci. Ze situace těžil toho času čtvrtý Chaz Mostert.

Drama však nekončilo. Jamie se vzdaloval, avšak do sluchátek mu neustále znělo, aby šetřil palivo. Jamie nijak nereagoval a druhému Mostertovi neustále ujížděl. V předposledním kole však přišel zlom.

Jamie se ozval do sluchátek, že pokynům rozumí. Chaz se najednou přiblížil na méně jak jednu sekundu.

Něuvěřitelné drama pokračovalo až do posledního kola na začátek poslední rovinky, kdy Jamie už věděl, že je konec. Ve snaze dojet alespoň do cíle, udělal Mostertovi místo a začal se tak propadat směrem vzad.

Do cíle jako první dojel Chaz Mostert, pro kterého to byl teprvé druhý start v nejdelším závodě sezóny. Jamie Whincup se nakonec propadl na páté místo. Před něj se ještě dostali pánové James Moffat, Nick Percat a Will Davison.

V průběžném pořadí se však nic zásadního nestalo. Whincup má nyní na druhého Winterbottoma náskok 297 bodů.

: výsledky závodu Bathurst 1000
: průběžné pořadí po 11ti odjetých víkendech

Další závod, třetí a závěrečný v rámci Endurance Cupu, je naplánován na 25. a 26. října na trati Surfers Paradise ve státě Queensland - prachem zapadlý hřeb v kalendáři CART/ChampCar/IndyCar. Půjde o jednu ze tří možností, kdy jezdci mohou zaútočit na prozatím vítězné tažení Jamieho Whincupu.

Závod Bathurst 1000 trval téměž osm hodin.

V Austrálii tento závod dosáhl vrcholu sledovanosti. U TV pbrazovek se prý sešla téměř šestina obyvatel. Skvělý počin, když vezmeme v potaz, že v Austrálli je sportem číslo jedna cricket, který následuje austrálský fotbal, rugby league, rugby union a fotbal klasický. Otázka je, co se stane příští sezónu, kdy se kolotoč austrálských cesťáků stěhuje na placené programy.