Emerson Fittipaldi vyhrál v nové sezoně závod v Buenos Aires

Roman Klemm
15.01. 2015

Roman Klemm
15.01. 2015

Motorsport před 40 lety, 3. díl.

Mistrovství světa formule 1 roku 1975 vyrazilo do nové sezony již 12. ledna. Nad závodem v Buenos Aires sice dlouho visel (jako každý rok z politických důvodů) tlustý otazník, nakonec se ale přeci jelo. Patnáct týmů přivezlo do Argentiny 26 monopostů pro 23 jezdců. V protikladu k sezoně 1974 nedošlo mezi špičkovými piloty k žádným přestupům a ani na technickém sektoru nebylo v Buenos Aires vidět příliš nového – jednoduše chyběly čas a peníze. Jako dobrý příklad poslouží podrobný pohled do garáží McLarenu a Ferrari: Angličané znovu použili osvědčeného typu M23. Fittipaldiho šasi číslo 9 bylo nové, v Massově č.8 jezdil Brazilec roku 1974. Na náhradní vůz McLaren zanevřel. Podobně tomu bylo u Italů. Nový typ 312T zůstal doma v Maranellu a Scuderie v Argentině prezentovala tři 312 B3 z minulého roku. Lauda dostal nové šasi 020, Regazzoni vyrazil ve svém starém 014 a č. 012 sloužilo jako náhradní vůz.

Netrvalo to dlouho a Jean-Pierre Jarier šokoval konkurenci při prvním pátečním tréninku: bylo zataženo a tudíž chladno, když Francouz zajel na jeho Shadowu DN5 čas, který neměl po zbytek víkendu nikdo překonat. V sobotu a v neděli se dostavilo obávané vedro a tak zůstaly páteční časy Jariera a Paceho (Brabham) dost rychlé pro první startovní řadu. Za nimi se v sobotu seřadili Reutemann (Brabham), Lauda (Ferrari), Emerson Fittipaldi (McLaren) a Hunt (Hesketh). Dychtivě očekávaný domácí vůz Berta bohužel nebyl nasazen, protože se před podnikem objevily neřešitelné problémy s písty motoru. Copersucar Wilsona Fittipaldiho tak zůstal jedinou novou značkou v paddocku. Nováček z Brazílie ale trápil svého jezdce početnými defekty a Wilson se jen o vlásek dokázal kvalifikovat daleko za zbytkem pole.

Za 30stupňového vedra doufaly v neděli nabité ochozy v podobnou show svého miláčka Reutemanna, jako před rokem a „Lole“ je nezklamal. Alespoň ne po startu. Jarierovi se rozsypala převodovka (mechanici Shadowu mu „pro jistotu“ přes noc namontovali zbrusu novou) při výjezdu z boxů a pole-position tak osiřela. Toho využil Reutemann při startu na výbornou a za jásotu fandů vedl pole sezony 1975 do prvního závodu. Za ním se seřadili kolega Pace, Hunt, Lauda a Emerson Fittipaldi. „V životě jsem neviděl tolik předčasných startů najednou,“ divil se později Andretti – v Argentině „se to tak nebralo“, zvláště, když jedním z hlavních provinilců byl lokální matador... Na trati se vyvinula senzační honička, při které se na špičce nikdo nedokázal utrhnout.

Ve 13. kole se situace zdramatizovala ještě více: Wilson Fittipaldi neudržel svůj Copersucar na trati, vletěl do svodidel a jeho vůz se vzňal. Dobře, že byl schopen sám monopost opustit, pořadatelé totiž nebyli schopni hořící brazilskou chloubu uhasit. Ve stejném kole se Pace prodral před Reutemanna. „Moco“ ale byl možná rozptýlen ohněm a dýmem kolem trati, o několi zatáček později uklouzl mimo a propadl se pořadím. Ani Reutemann ale neměl vyhrát – také on byl po 25 kolech krátce mimo trat, čehož ihned využili Hunt a Emerson Fittipaldi v jeho závěsu. Hesketh a McLaren si poté rozdaly souboj na ostří nože, každé kolo na absolutním limitu – což James vydržel bez chyby jen 10 kol. Jeho malé uklouznutí ve vlásence Fittipaldi chladně využil a s náskokem 5 sekund projel před Huntem a Reutemannem coby vítěz cílem. O zbývající bodovaná místa se podělili Regazzoni, Depailler a Lauda – jednalo se teprve o předvečer Ferrariho nadcházející dominace...

Druhý závod Tasmánské série Peter Stuyvesant F5000 vyhrál v Pukekohe Warwick Brawn z Austrálie. „Velká cena Nového Zélandu“ byla odstartována za deště a vedení nejprve patřilo Kevinovi Barlettovi na nové Lole T400, než mu na oschlé trati krátce před cílem došel benzín! Za vítězným vozem týmu Burke Racing se klasifikovali Jim Murdoch (Begg 018) a vítěz úvodního závodu Greame Lawrence. Chris Amon dojel po zastávce v boxech jen sedmý.

Ferrari pro Indianapolis? O tom se od padesátých let (jen) hovoří dodnes. Také začátkem sezony 1975 se snilo: ve vývojovém středisku Champion Spark Plugs v Americe vznikalo kolem motoru ze sportovního Ferrari 512M šasi Cicada, podobné Parnelliho vozu z minulé sezony. Jezdcem měl být v Indy a v seriálu USAC Dan Murphy, jehož nejlepším výsledkem sezony 1974 bylo sedmé místo v Michiganu, než svou starou „Cikádu“ zničil v Phoenixu...

Kdo se smějě naposledy... Emerson Fittipaldi zůstal 53 kol v Buenos Aires bez chyby a raduje se na stupni vítězů z prvenství vedle Reutemanna a Hunta.

Pohled na střed pole prvního kola GP Argentiny neskýtá mnoho novinek: Peterson (Lotus), Regazzoni (Ferrari), Depailler (Tyrrell), Andretti (Parnelli), Mass (McLaren), Scheckter (Tyrrell), Watson (Surtees), Ickx (Lotus) a Brambilla (March) – všechno modely z minulé sezony.