Geoff Lees vítězem Festivalu Formule Ford ve Snettertonu

Roman Klemm
19.11. 2015

Roman Klemm
19.11. 2015

Motorsport před 40 lety - 47. díl

Na cestě ke hvězdám? Již od začátku sedmdesátých let představoval „Festival Formule Ford“ jeden z nejdůležitějších podniků poukazujících na budoucnost sportu. Roku 1975 se festival konal v polovině listopadu ve Snettertonu a přihlásilo se 114 jezdců – mezi nimi i několik jmen, která se měla později objevit na startu Grand Prix F1. O vítězi se rozhodlo ve čtyřech rozjezdech, ze kterých se nejlepší kvalifikovali do dvou semifinálí po 10 kolech a poté do velkého finále na 15 kol. V rozjezdech se prosadili Mike Blanchet (později majitel značky Lola) na Crossle 30F, Rad Dougall (později špičkový jezdec F2 a první tovární pilot stáje Toleman) na Royale RP21,

Rod Bremner (talentovaný Kanaďan bohužel brzy zmizel z obzoru) na Crossle 30F a Geoff Lees (pozdější mistr Evropy F2 a jezdec F1) na Royale RP21. Tato jména dominovala i v semifinále. První vyhrál Dougall před Blanchetem a budoucím jezdcem F1 Tiffem Needelem (Crossle 25F), ve druhém rozjezdu se prosadil Lees před Bremnerem, pozdější hvězdou F1 a IndyCar Derekem Dalym (Crossle 30F), Matthewem Argentim (Van Diemen RF75) a dalším z pozdějších jezdců F1, dnešním majitelem týmu Status, Davidem Kennedym (Crossle 30F). Na startu finále ukázal Bremner nervy a vyrazil příliš brzy, za což obdržel penalizaci 10 sekund. O té ale nic nevěděl, stejně tak jako jeho velký konkurent Geoff Lees. Oba si rozdali pěkný souboj na 15 kol, ve kterém se prosadil těsně Brit, jehož motorsport během další kariéry oklikou přes F3, F2 a F1 zavál vydělávat peníze se sportovními prototypy do Japonska, kde žije dodnes. Za Leesem byli hodnoceni Blanchet, Dougall a nešťastný Bremner.

V polovině sedmdesátých let představovala velká cena Macaa ještě velmi exotickou záležitost, které se většína špičkových jezdců vyhýbala. Dnes tak prestižní podnik formule 3 byl roku 1975 vypsán pro monoposty F-Atlantic a vyhrál ho Angličan John MacDonald na voze Ralt RT1 s dvěma koly náskoku na australského specialistu F5000 Kevina Barletta (Brabham BT40) a neznámého Steva Millena na Chevronu B20. Málo štěstí měl David Purley: nejznámější osobnost podniku si pro tento závod od Tonyho Briseho pronajal rychlý Modus, nedokázal se ale umístit na špičce.

Novinky ze světa formule 1:

- Tým Stanley-BRM testoval svůj vylepšený vůz formule 1 ve Snettertonu, za volantem ale neseděl smluvní pilot Bob Evans, protože si „doma zranil nohu“. Jeho úlohu převzal Ian Ashley, momentálně bez smlouvy. Angličan si vedl výborně: na okruhu, kam F1 zavítala jen zřídka, zajel nový neoficiální rekord (držel ho vůz třídy F5000).

- John Surtees plánoval, že nechá testovat svůj vůz F1 Američana Teda Wentze a Brita Richarda Scotta. Především jeho spojení se Scottem se mělo vyplatit: Richard sice kokpit pro F1 roku 1976 nedostal, Surtees si ale dokázal zajistit jeho sponzora Durex.

- Lotus testoval svůj nový Mk77 s Ronnie Petsronem v kokpitu. Švéd, který zrovna neměl renomé velkého testmana a vývojáře, se rval s vozem na studené klouzavé trati a za silného větru. „Měl jsem tak silný pritivítr, že se auto na úseku Abbey každé kolo chtělo vznést. Myslím ale, že ho vyvýjíme správným směrem,“ hodnotil Peterson, který ovšem neměl u Lotusu dlouho zůstat.

Byl roku 1975 nejrychlejší krotitelem Formule-Ford-1600: mladý Brit Geoff Lees.