Start nové sezony formule 1 posunut!

Roman Klemm
07.01. 2016

Roman Klemm
07.01. 2016

Motorsport před 40 lety - 1. díl

Ročník 1976. Přinejmenším v ohledu na formuli 1 asi nejlklasičtější ze všech klasiků. Souboj favorita s outsiderem. Souboj "svědomitého pilného pracanta" s "lehkovážným playboyem". Souboj "dobra" a "zla". Politické tahanice. Nečekaný sportovní zvrat. Groteskní nehody mimo trať a méně groteskní tragédie na ní. Osobnosti a hrdinové v kokpitech. Dobrodružné technické nápady. Poprvé v historii se o Grand Prix začala zajímat široká světové veřejnost a nejen fanatici rychlých kol. Zmrtvýchvstání a napětí do posledního metru.

Rýpal by mohl podotknout, že formule 1 nabízela před 40 lety prostě všechno to, co jí v posledních letech chybí. Sezony 1976 a skutečně neuvěřitelného příběhu obou hlavních protagonistů se před několika lety dokonce ujal Hollywood, aby z nabídnutého témata upatlal jakýsi románek bez hlubšího smyslu. Rok 1976 připravil fandům velkou podívanou plnou všech myslitelných emocí, na které byl i Hollywood krátký - a zajímavé ohlédnutí nabízí samozřejmě nejen směrem formule 1...

Sezona formule 1 roku 1976 se měla dle platného kalendáře FIA rozjet již v polovině ledna v Argentině, přípravy týmů se proto nacházely ve své poslední fázi. Na tom nic nezměnila ani skutečnost, že byl závod v Buenos Aires tři týdny před stanoveným termínem "kvůli politickým nepokojům v zemi a nejisté finanční bázi" přeci jen odřeknut. Do první velké ceny, kterou teď byla 25. ledna Brazílie, nezbývalo moc času.

Zpoždění měl především John Surtees, jehož tým v posledních dvou letech živořil na dolní hranici finančních možností. Svůj nový typ TS19 konstrukltéra Kena Searse představil až koncem prosince. Čistě provedený monopost byl prezentován ve sněhobílém lakování - Surtees zatím nemohl potvrdit ani sponzory, ani totožnost jezdců. Vůz neskrýval žádná revoluční řešení. Jednalo se o typické řešení "vlastní šasi a k němu montovaný motor Ford-Cosworth s převodovkou hewland". Aluminiové šasi bylo trojůhelníkového průžezu (viz Brabham a nový Hill), chladiče Sears umístil do širokého nosu vozu a zadní spoiler pojal ve tvaru delty. Nepřekvapilo, že Surtees ani posunutý začátek sezony "nestihl". TS19 měl poprvé odstartovat do závodu až v polovině března při nemistrovském Race of Champions...

Emerson Fittipaldi, který krátce před Vánoci šokoval svět svým přechodem do stáje bratra Wilsona, Copersucar, svůj nový FD04 poprvé projel po Interlagosu. Debut ovšem nebyl příliš šťastný, protože jej po 40 kolech ukončil silný déšť. Také během příštích dní Fittipaldimu počasí nepřálo a ujel dohromady jen kolem 1000km. Zkouškám pravidelně přihlíželo tisíce nadšených fandů a manažer týmu Jo Ramirez si pochvaloval skutečnost, že nové auto vydrželo bez poruchy a vyzvedl výbornou náladu v týmu. Jen aby to brazilskému "národnímu týmu" vydrželo...

Úplně jiná nálada vládla v týmu Parnelli-Jones. Již minulý rok se musel manažer Velko Miletich vypořádat s nečekaným odchodem sponzora Firestone. Sezonu 1975 ale Američané jakž takž absolvovali a pro nový ročník vedli slibné rozhovory s mecenášem American Rockwell. Krátce před Silvestrem se ovšem zřítil letoun z jedním z ředitelů této aeronautické firmy a k dealu nedošlo. Parnelliho jezdec Mario Andretti tušil, že je zle a začal se ohlížet i jinde. Velmi slibné rozhovory vedl s manažerem Lotusu, Peterem Warrem. Vedly k tomu, že Parnelli Andrettiho skutečně pro dva zahajovací podniky sezony "vypůjčil" Britům.

Od svého relativně věrného sponzora se za to odvrátil Mo Nunn. Britův tým Ensign minulý rok podporovala nizozemská firma HB-Bewaking bratří Hoogenboomů, Nunn ovšem pro ročník 1976 našel nového podpůrce a s HB již dále spolupracovat nechtěl. Hoogenboomové ovšem poukazovali na to, že minulý rok mimo jiné financovali i konstrukci a stavbu nového monopostu Ensign N175 a případ skončil před soudem. Později mělo dojít k zajímavému řešení: soud skutečně přiřkl vlastnictví prvního N175 Nizozemcům, keří ho později nasazovali pod jménem Boro. Identitu nového mecenáše Nunn zatím neprozradil. Po "ztrátě" vozu rozhodl, že plánovaný start s jezdcem Jaussaudem Jižní Americe škrtne a do sezony vystartuje až v Kyalami se svou jedničkou Amonem a zatím s vozem z roku 1974...

O setrvání nedávno rozpuštěné stáje Hesketh pořád ještě bojoval manažer Bubbles Horsley. S úspěchem. Šikovný v Německu žijící Rakušan Harald Ertl našel dosti mecenášů, aby se stal Horsleyovým prvním smluvním jezdcem. Tým, který pořád ještě směl působit v dílnách "jeho Lordstva" Alexandra v Easton Nestonu pro vousatého Ertla vylepšil jeho vlastní starý Hesketh 308 na "nový" typ 308D.

V bývalých maštalích měl Horsley dost místa, Lord Alexander Hesketh totiž prodal veškěrý materiál svého týmu F1 milionáři Walterovi Wolfovi. Austro-Kanaďan hodlal pod vedením Franka Williamse nasazovat dva Heskethy 308C pro belgickou superhvězdu Jackyho Ickxe a francouzskou naději z formule 2, Michele Leclera. Texty k obrázkům: 101 - Nový TS19 "Big Johna" Surteese při přestavení koncem prosince 1975. 102 - To ještě vládla "dobrá nálada" Emerson Fittipaldi v Copersucaru FD04 začátkem sezony 1976. 103 - "Spasitel" týmu Hesketh: Harald Ertl byl jedním z nejlepších "skautů sponzorshipu"...

Nový TS19 "Big Johna" Surteese při přestavení koncem prosince 1975.