Byl Fittipaldi opravdu rychlejší než Lauda?

Roman Klemm
21.01. 2016

Roman Klemm
21.01. 2016

Motorsport před 40 lety - 3. díl

Týden před první velkou cenou roku se týmy formule 1 sešly k rozsáhlým testům v brazilském Interlagosu. Senzací zkoušek byl soukromě měřený čas Emersona Fittipaldiho, který své nejrychlejší kolo údajně zajel o 4 setiny rychleji, než Ferrari 312T (Scuderie hodlala zahájit sezonu s vozem předešlé sezony) úřadujícího mistra světa Nikiho Laudy. Rakušanův čas byl měřen elektronicky přístrojem Heuer. Fandy kolem trati a sponzora Copersucar to asi těšilo, opravdový poměr sil se ale měl ukázat o týden později a vypadal poněkud jinak...

John Surtees konečně mohl prozradit totožnost jednoho ze svých jezdců: stal se jím 30letý Američan Brett Lunger, který ve formuli 1 debutoval roku 1975 třemi podniky ve druhém voze stáje Hesketh. Úspěšného pilota F5000 "doporučily" především dolary jeho sponzora, kterým měl údajně být výrobce luxusních hodinek Rand Time, ve skutečnosti jím ale byl výrobce cigaret Chesterfield. Surtees chtěl poprvé nastoupit v Kyalami a ohledně druhého pilota svého reorganizovaného týmu ještě jasno neměl: "Nadále testuji slibné jezdce, ze kterých si pak vyberu.

Letos se budeme soustředit pouze na formuli 1 a proto nepotřebuji 40 zaměstnanců, jako dříve. Tým jsem zmenšil na 12 lidí pod vedením Petera Briggse, který Matchbox Team Surtees koorinoval v naší úspěšné sezoně 1972. Víc lidí v moderní formuli 1 nepotřebuji." Ani katastrofální sezona 1975 (nejlepším výsledkem bylo Evansovo 9. místo v Belgii) neodradila Sira Louise Stanleye od toho, aby svůj tým Stanley-BRM nenahlásil do nadcházejícího ročníku. Jeho nový jezdec Ian Ashley sedmkrát testoval jen lehce modifikovaný BRM P201B a asi jen Stanley věděl, jak má bývalý pilot Tokenu, Brabhamu a Williamse s tak zastaralým materiálem uspět..

Odvážné plány měli ve formuli 1 i majitelé firmy HB Bewaking Alarmsystems, Bob a Rody Hoogenboomovi. Po vyhraném soudním řízení jim patřil Ensign N175, který přejmenovali na "Boro" (Bob a Rody). Nizozemci zaměstnali pět mechaniků, manažera Gordona Horna a hodlali se co nejdříve postit do boje o velké ceny. Jejich jezdcem se stal Australan Larry Perkins, jeden z nejlepších jezdců formule 3. "Příští měsíc necháme Larryho jezdit v Le Castelletu a když nebudeme více než dvě sekundy za špičkou, tak není důvodu, proč bychom koncem března neměli nastoupit v Long Beach," plánoval Rody Hoogenboom.

Perkinsův bílý vůz se měl skutečně na startu objevit, ale až začátkem května v Jaramě. První závod šampionátu NASCAR Grand National, Western 500 v Riverside, vyhrál David Pearson na voze Purolator Mercury před Calem Yarboroughem. Hvězdou a překvapením podniku ale byl "nobody" Jim Insolo, který se dokázal celý závod držet špičkových hvězd a dojel jen pár sekund za Yarboroughem.

V Evropě známí jezdci Vern Schuppan a David Hobbs nenastoupili, protože jejich vozy nebyly včas hotové. Hobbs místo toho závod komentoval v televizi - což dělá dodnes! Régie Renault představila svůj sportovní program pro rok 1976: Francouzi se soustředili především na mistrovství světa sportovních vozů, do kterého chtěli pravidelně nasadit dva přeplňované dvoulitry Alpine Renault A442 s jezdci Depaillerem, Jabouillem, Laffitem, Pescarolem a Jarierem. Tito borci měli samozřejmě jeden velký úkol: vyhrát v Le Mans. Mimo to hodlal Renault továrně podporovat čtyři jezdce ve formuli 2: Tambaye a Arnouxe v týmu Martini a Jabouilleho s Leclerem v týmu Elf. Všichni samozřejmě obdrželi vidlicové šestiválce Renault. Mnohem důležitější ovšem bylo, že zodpovědní sportovního oddělení porpvé připustili, že pracují i na vývoji přeplňovaného 1,5litru Renault-Gordini pro formuli 1.

Objemný program měl pro ročník 1976 připraven Roger Penske. Američan chtěl i nadále nasadit jeden vůz ve formuli 1 pro Johna Watsona. Mimo to za něj měl zaútočit v šampionátu NASCAR Bobby Allison s vozem Mecury Montego. Allisona Penske nahlásil i do 500 mil v Indianapolisu, kde za něj měl jet i mladý Tom Sneva. 27letý Sneva byl Penskem přihlášen do kompletního seriálu USAC na voze McLaren-Offenhauser M16C.

Směl zahájit sezonu 1976 coby tovární jezdec BRM: Ian Ashley (foto jej ukazuje roku 2011 v Hockenheimu). Zůstalo ovšem u jediné společné velké ceny.