David Purley vítězí v Mallory Parku

Roman Klemm
24.03. 2016

Roman Klemm
24.03. 2016

Motorsport před 40 lety - 12. díl

Od 21. března mohlo znít radostné moto fandů monopostů "F5000 je mrtvá, ať tedy žije formule ShellSport 5000!". Kde jinde, než na britských ostrovech si mohli troufnout na zavedení jakési "formule Libre", ve které mohlo startovat od vozů F1 přes F5000, F2, Atlantiky až po F3 vše s otevřeným kokpitem a koly bez blatníků? A to s oprávněnou vyhlídkou, že tento mladý seriál jednoho dne fandům nabídne zajímavé závody se stroji formule 1 na špičce a poskytne mladým jezdcům těsně před vstupem do světa opravdových Grand Prix dobrý trénink se silnými vozy?

V Mallory Parku se v rámci prvního závodu ShellSport 5000 sešlo podivuhodné pole účastníků. Nejrychlejší byl již v kvalifikaci David Purley na jeho Chevronu-Ford B30 F5000. Za ním se kvalifikovaly dva Marche 752 formule 2 Vala Musettiho a Richarda Robartse. Črvrtý čas si zapsal Damien Magee na March 751 týmu Hexagon (vůz F5000, který minulý rok nasazoval RAM). Do třetí řady se kvalifikovali John Canon (March 731, F5000) a Ray Mallock na Lole T450 F2. Následovaly jim oba Modusy M3 formule Atlantic jezdců Richarda Scotta a Normana Dicksona. Za nimi se výborně uvedla Divina Galicová na nejrychlejším z vozů F1. Surtees TS16 Nicka Whitinga kvalifikovala jen o 2,4 sekundy pomaleji, než poleman Purley a dokázala tím, že tento sport bere naprosto vážně. Vždyť se svým strojem během příprav najela jen 18 kol ve Snettertonu a 5 v Brands Hatchi! Vedle bývalé lyžařky se kvalifikoval John Wingfield na Raltu RT1 formule 2. Další startovní řada patřila Johnovi Calvertovi (March 732, F2) a dalšímu vozu F1, Lyncaru-Ford se Španělem Emilio de Vilottou v kokpitu. Pole kompletovali Chris Featherstone (McRae, F5000), Bob Howlings (Chevron, F5000), Brian Robinson (Lola, F2) a opravdu pomalý Luigi-Mimmo Cevasco na Brabhamu BT42 týmu Jolly Club. Ital byl s tímto vozem F1 jen o čtyři desetiny rychlejší, než nejlepší jezdci rámcových závodů FF1600.

Pořadatel ale chtěl všechny účastníky, kteří přes zimu investovali mnoho času a peněz do přípravy na novou sezonu, nechat závodit a neaplikoval kvalifikační hranici 104 procent. Do závodu směl vyrazit i Bill Gubelmann, jehož March 732 se tréninku vůbec nezúčastnil.

Roku 1976 se pořadatelé v Grand Prix snažili zavést "zahřívací kolo" před startem a o něco takového se pokusili i v Mallory Parku. Jezdci na tento proces nebyli zvyklí a "warmu-up-lap" dopadl tím, že mnozí "nenašli" při návratu na rovinku svou správnou startovní pozici. To startéra ale moc nezajímalo a poslal nový šampionát mávnutím praporku do svých dějin! Mallock hned na to trefil Musettiho, který ještě pořád hledal své startovní místo, a Britova nová Lola-F2 rázem nabyla hodnoty šrotu.

David Purley převzal vedení a skupinka s Mageem, Robartsem, Cannonem a Scottem mohla jen počátečně držet jeho tempo. Zkušený pilot F1 poté uháněl směrem prvního vítězství. Po 50 kolech dojel Magee o 5,8 sekund za Davidem jako druhý před Scottem, Wingfieldem, Gubelmannem a Dicksonem. Galicová skončila po bezchybném závodě jako sedmá, o tři kola pozadu. A Signor Cevasco? Své první "hodiny" předvedl již v zahřívacím kole a když se ve svém 10. okruhu přeřadil a přetočil motor, tak ho Purley již měl o pět kol za sebou! Dobrá, start několika amatérů, kteří v tak silných monopostech neměli co hledat, byl možná malým nedostatkem - nový šampionát se ale jinak mohl ohlédnout po povedeném debutu.

S novotou se vytasila i FIA, která roku 1976 vypsala své "Mistrovství světa značek" pro vozy skupiny G5. Zájem automobilek o tento šampionát však byl katastrofálně slabý. Prvního podniku v Mugellu se továrně zúčatnily jen Porsche a BMW. Švábové do Itálie poslali jeden nový Martini-935 turbo pro Jackyho Ickxe a Jochena Masse. BMW nasadilo tři továrně připravené 3.5CSL, které mnichovští rodělili na tři týmy Schnitzer, Hermetite a Alpina-Faltz. Jediným soukromníkem, který mohl dle papírové formy zasáhnout do boje o vítězství byl nový Kremer-Porsche Heyera a Wolleka.

Šestihodinovka se proměnila ve zdlouhavé procesí, ve kterém se brzy daleko vepředu usadili Ickx s Massem. S odstupem je následovali Heyer a Wollek, zatímco všechny tři BMW postupně zbrzdily nebo vyřadily technické problémy. Tovární Martini-Porsche byl v cíli s náskokem šesti kol na vůz bratří Kremerů, třetí místo obsadil starší Porsche RSR Leo Kinnunena a Egona Evertze s 12 koly ztráty na vítěze. Nové Mistrovství světa značek se tedy nezdálo být nejlepším nápadem...

V rámci příští velké ceny v Long Beach se chtěl na scéně formule 1 poprvé představit štědrý fanda automobilového sportu Teddy Yip. Milionář s "všemožnými" obchodními zájmy v Hong Kongu a Macau se rozhodl, že pro americkou Grand Prix nechá lakovat oba tovární vozy March Ronnieho Petersona a Hanse-Joachima Stucka ve svých barvách. Pro Evropana nečitatelnými čínskými znaky při tom Yip propagoval jen svou osobu, žádný konkrétní výrobek, nebo podnik. Teddy se zatím soustředil na podporu Verna Schuppana a Alana Jonese v americké formuli 5000, jeho pestré angažmá ve formuli 1 ale mělo časem vést k založení vlastní stáje Theodore Racing. Frank Williams měl plné ruce práce s přípravou vozů Hesketh, které je- ho týmu financoval Walter Wolf a byl proto rád, že se mu konečně podařilo prodat materiál F1 z minulé sezony. Kupcem byl Australan Brian McGuire, který jeden z Williamsů-Ford hodlal řídit v novém mistrovství Shellsport-F5000 G8.

Vítěz prvního podniku ShellSport 5000 David Purley (Chevron) před Damianem Mageem (March).