Motorsport před 40 lety - 31. díl

1. srpna 1976 se stalo to, co se stát muselo: velkou cenu Německa na pověstném Nürburgringu zastínila těžká nehoda. Nehoda, která naplno odhalila všechny neduhy tohoto z mnoha jiných aspektů senzačního okruhu. Bylo perverzní ironií osudu, že se další "obětí Ringu" stal právě Niki Lauda, který platil za jednoho z největších odpůrců startu. Zatímco se puritánci i po událostech v sekci Bergwerg ještě snažili trať zachránit argumentací "jednalo se přeci o nehodu, která se mohla takto přihodit i na každé jiné trati!", znamenal ročník 1976 pro formuli 1 na Severní Smyčce definitivně poslední oponu. Ano, Laudova nehoda se mohla odehrát podobně i jinde - ovšem ne divadlo, které se spustilo po ní...

Ale popořadě. V "Altes Fahrerlager" se od čtvrtka tísnilo 31 monopustů formule 1 připravených pro 29 jezdců. Již v pátek večer se tam ovšem odehrál první skandál. Tým RAM v Německu nasadil Lombardiovou a vedle ní poprvé i Rolfa Stommelena, kterého podpořil pivovar Warsteiner. To samozřejmě vůbec nevyhovovalo bývalému jezdci Lorisovi Kesselovi, jehož sponzor Tissot do MacDonaldova týmu již investoval a chtěl svých 300.000 Marek nazpět. Kessel přišel s policií a soudním rozhodnutím, dle kterého byl jeho bývalý vůz konfiskován. Geniální Stommelen, který tento starý Brabham již kvalifikoval pro senzační 15. startovní pozici (nejlepší výkon RAMu všech dob) byl najednou bez vozu. Na pomoc ovšem přišel MacDonaldův kumpán Ecclestone a nechal pro Rolfa připravit svůj náhradní Brabham-Alfa.

Na špičce pole zase jednou dokazoval Hunt, že by byl ročník 1976 v zásadě jeho sezonou, nebýt dominujícího Laudy. Rakušana v kvalifikaci zase jednou porazil. Niki dokázal, že je napříč všem svým obavám především profesionálem a zajel druhý čas. Už to muselo umlčet všechny jeho kritiky. Výborně připraven byl i Patrick Depailler a vedle něj ve druhé řadě i domácí senzace Hans-Joachim Stuck, tentokrát na Marchi v lakování Jägermeister.  Za nimi se na 22,835 km dlouhé trati kvalifikovali Regazzoni, Laffite, Pace, Scheckter, Mass a Reutemann. Štěstí měl debutant Alessandro Pesenti-Rossi. Na předposledního Edwardse sice soukromníkův Tyrrell 007 ztrácel deset sekund, Lombardiová a technikou soužený Pescarolo ale zajeli ještě pomaleji a Ital tak směl na start.

Start velké ceny se kvůli nehodě v jednom z rámcových závodů posunul o 40 minut a z hustých mraků již kapalo. Celé pole se proto rozhodlo nazout profilované pneumatiky - jen Jochen Mass hazardoval a vyrazil na slickách. Hunt s Laudou vystartovali zle. Regazzoni a Laffite se hned dostali před ně. Francouz brzy uklouzl a na špičce platilo pořadí Regazzoni, Hunt, Mass, Pace, Peterson, Scheckter a Lauda. Ještě, než vozy absolvovaly první okruh bylo jasné, že silněji pršet nebude. Naopak, čím více se blížily boxům, o to větší postup kupředu zaznamenával na osychajícím povrchu Mass. Jeho poker se vyplatil: zatímco mohl za plné rychlosti pokračovat do druhého kola, zavítali ostatní do boxů k přezutí. Jochen měl po této fázi náskok půl minuty a vítězství za normálních okolností de facto v kapse...

Ze druhého kola se ale vrátilo již jen 14 vozů. Něco se muselo stát, protože byl závod hned poté přerušen.
Niki Lauda zle havaroval. Na čerstvých slickách byl jeho Ferrari zvláště nervozní a v pravotočivé zatáčce Bergwerk najednou opustil stopu. Letěl do náspu a záchytných plotů vpravo. Tam jezdci něco servalo přilbu z hlavy, roztrhlo plné benzinové nádrže a hořící torzo vozu bylo katapultováno zpět na trať. Edwards se vraku ještě stačil vyhnout, Lunger a Ertl jej však "nabrali na rohy". Byli to právě oni, kdo pak poloomráčenému Rakušanovi pomohli z ohnivého inferna. Jen díky rozvaze a odhodlanosti Artura Merzaria (Ital se po Ickxově odchodu stal Wolfovou jedničkou), Haralda Ertla, Bretta Lungera a Guy Edwardse Lauda neuhořel.Vytáhli ho za nasazení vlastního zdraví z kokpitu a Lauda za jejich podpory poodešel na trávník před svodidlem, kde si lehl.Maršálci a vozy ONS by přišli na pomoc příliš pozdě...

Lauda byl při vědomí. Nic si nezlomil a zpočátku se zdálo, že nehodu odnesl v první řadě popáleninami hlavy a obličeje. Jeho stav se ale brzy díky zraněním plic zhoršil a Niki příští dny bojoval o holé přežití...

Německý pořadatel ukázal po Tohuwabohu v Brands Hatch jasnou linii. Po úklidu dráhy se startovalo v pořadí výsledku kvalifikace znovu na 14 kol, to co se právě přihodilo, jako součást závodu vůbec neplatilo.
Lauda, Ertl, Lunger, Stuck a Laffite nenastoupili "z technických důvodů", Chris Amon z lidských: z místa Laudovy nehody dojel zpět do boxů, kde Mo Nunnovi oznámil, že na Nürburgringu již nepojede. Jejich slibná spolupráce tím skončila.

Závod poté ovládl výborný James Hunt. Scheckter držel od druhého kola až do cíle druhé místo, třetí byl dlouho Regazzoni. Švýcar si ale dvě kola před koncem poškodil nos vozu a třetí tak dojel "morální vítěz" Jochen Mass - málokdy byl někdo na stupínku vítězů tak smutný, jako on. Zbývající bodovaná místa obsadili Carlos Pace, Gunnar Nilsson a Rolf Stommelen, který se de facto kvalifikoval na jiném voze, než na kterém jel závod. O to výraznější ale byl jeho výkon.

Poháry a body teď byly rozdány, nezbývalo tedy, než držet Laudovi palce. Media a bulvární tisk se na tento další "vrchol" sezony samozřejmě vděčně vrhly. Inu, jak zmíněno úvodem seriálu: roku 1976 bylo o čem psát a Nürburgring byl dalším závratným tématem...

V rámci velké ceny startovala i německá DRM. V závodě na šest kol se v silné divizi prosadil Toine Hezemans před Kellenersem a Bertramsem (všichni Porsche), ve dvoulitrech naplno bodoval Klaus Ludwig před týmovým kolegou od Zakspeedu, Hansem Heyerem.

  
Start na Nürburgringu: Regazzoni vede před Laffitem, Huntem, Massem, Scheckterem, Pacem a Laudou.

167831

Niki Lauda vzadu právě opouští po výměně na slicky boxy. Před ním jedou Edwards, Ertl, Lunger a Pace. Angličan, Rakušan a Američan byli později zapleteni do jeho nehody a zachránili mu život.

167851

Zbytky Laudova vozu, který Scuderie odvezla domů, ještě než je německá policie stačila zabavit.

167841