Osmá velká cena 69. ročníku mistrovství světa F1

Formule 1 se po deseti letech vrací do Francie a po dlouhých osmadvaceti letech na okruh v Le Castelletu nedaleko Marseille. Mnozí tvrdí, že požadavkům současných závodů nevyhovuje. V minulých letech se používal hlavně pro testování.

Historie okruhu

Okruh mezi Marseille a Toulonem nechal vybudovat Paul Ricard, magnát hromadící majetek díky ve Francii oblíbenému pastisu. Protože byl trochu excentrický, chtěl tím získat potřebné zkušenosti ke stavbě dálnice. Přátelé mu tvrdili, že stavba závodní tratě je velmi podobná a bude dobrou investicí s rychlou návratností. Stavba začala v roce 1969 a o rok později se zde jely první závody dvoulitrových sportovních vozů. Pozorovatelé z francouzského autoklubu byli natolik spokojeni, že pro rok 1971 okruhu udělili čest pořádat VC Francie F1. Přišla jim vhod, protože mnoho francouzských tratí už nebylo vhodných pro takové závody.

Ve své době byl okruh v Le Castellet nejmodernějším co do bezpečnosti. Od poloviny osmdesátých let však začal zaostávat. Jedním ze zásadních problémů byla 1,9 km dlouhá rovinka Mistral v zadní části tratě. Pojmenovali ji po zimních větrech, které vály z Alp do jižní Francie. Vozy však nebyly konstruované pro tak dlouhou jízdu rychlostí kolem 320 km/h a množily se závažné nehody.

Nejhorší byla v roce 1982 kolize mezi Maurem Baldim (Arrows) a Jochenem Massem (March) v brzdném bodě na konci rovinky. Baldi zůstal uvězněn ve svém voze zabořeném v oplocení diváckých tribun. Dvanáct diváků bylo zraněno. Těžkou havárii zde měl v roce 1985 legendární Ayrton Senna, když jeho motor vypověděl službu. Během stejného víkendu havaroval ve vysoké rychlosti na stejném místě také Nigel Mansell.

V roce 1985 se zde zapsal do historie také Marc Surer za volantem vozu Brabham-BMW. Na rovince Mistral dosáhl s turbomotorem o výkonu přes tisíc koní v kvalifikaci tehdejší rekordní rychlosti 338 km/h. Není divu, že přibývalo kritiků. V roce 1990 se jela VC Francie v Le Castelletu naposled a přednost dostal moderní okruh v Magny-Cours.

Celkem se zde jelo 14 velkých cen F1. Zajímavé je, že v šesti případech se stal vítěz závodu ve stejné sezoně mistrem světa. Pouze Ronnie Peterson a René Arnoux vyhráli na Paul Ricardu a nikdy se nestali mistry světa.

Po smrti zakladatele Paula Ricarda v roce 1999 přešel okruh do majetku Bernieho Ecclestonea. Trať byla přebudovaná na moderní testovací okruh pod názvem Paul Ricard High Tech Test Track. Zní to neuvěřitelně, ale umožňovala zvolit před 160 variant tratě!

Vzpomínka na rok 1990

Na okruhu Paula Ricarda se poslední velká cena před dlouhou přestávkou uskutečnila 8. července 1990. Jednalo se o sedmý podnik v kalendáři, ale teprve třetí v Evropě po San Marinu a Monaku.

K určitému překvapení došlo už v kvalifikaci. Poprvé si pole position nevyjeli piloti McLarenu Ayrton Senna nebo Gerhard Berger. Rybník jim vypálil Nigel Mansell z týmu Ferrari. Brit ale v čele vydržel jen do první zatáčky, v níž ho přetlačil Berger. Ve druhém kole neodolal ani Sennovu náporu. Nakonec ho zradil vůz a byl nucen odstoupit.

Pořadí nejlepších zůstalo nezměněno až do zastávek v boxech. Pak nastala zajímavá situace. Oba jezdci Leyton House (což byl pohrobek Marche) Ivan Capelli a Maurizio Gugelmin se totiž rozhodli vůbec nepřezouvat (tehdy to pravidla umožňovala). Díky tomu zdědili vedení. Všeobecně se očekávalo, že o něj bleskově zase přijdou, jenže dvojice odvážlivců si ho udržela plných dvacet kol!

Teprve v 54. kole se Alain Prost protáhl před Gugelmina, jenž vzápětí vzdal kvůli poruše motoru. Potom se domácí favorit dotáhl na Capelliho, dokonale si ale na něm vylámal zuby. Papírový outsider zarputile odvracel všechny útoky, ačkoliv jeho gumy hrozily každou chvílí kolapsem. Teprve tři kola před cílem našel Prost v jeho obraně skulinku. Po průjezdu pod šachovnicí vypukly u Ferrari tuplované oslavy. Scuderia právě dosáhla stého vítězství ve VC F1.

190343

Při dosud poslední VC Francie v Magny-Cours vystoupili na stupeň vítězů zleva Räikkönen, Massa a Trulli 

Na pódium ještě vystoupili druhý Capelli a třetí Senna. Body se tenkrát přidělovaly jen šesti nejlepším, takže svoje konto obohatili také čtvrtý Nélson Piquet, pátý Gerhard Berger a šestý Riccardo Patrese.

Přidejme ještě pár zajímavostí z doby, kdy řada současných účastníků MS ani nebyla na světě. O start projevilo zájem 35(!) uchazečů, takže se kromě kvalifikace jela i předkvalifikace. V ní uvízli zoufalci s auty dnes již takřka neznámých jmen – Life, Coloni nebo EuroBrun. Do samotného závodu nastoupilo 26 monopostů, ovšem zdárně ho zvládlo jen šestnáct, a to ještě byl Andrea de Cesaris dodatečně diskvalifikován.

Vedení v průběžné klasifikaci si s 35 body udržel Senna, který se také nakonec stal mistrem světa. U Prosta šlo o jedno z pěti prvenství, kterých v této sezoně dosáhl.

VC Francie

Okruh: Circuit Paul Ricard

Místo: Le Castellet

DRS detekce DRS úsek Měřený úsek Cíl

 

 

• PRVNÍ VELKÁ CENA F11950
• POČET KOL53
• DÉLKA OKRUHU5842 m
• DÉLKA ZÁVODU309,626 km
• REKORD OKRUHU-
• DRŽITEL REKORDU-

 

• Počet zatáček15
• Doba jízdy na plný plyn58 %
• Počet řazení během jednoho kola46
• Maximální rychlost325 km/h
• Spotřeba paliva střední
  

 

22. - 24. června 2018

• První tréninkPÁ   12:00 – 13:30
• Druhý tréninkPÁ   16:00 – 17:30
• Třetí tréninkSO   13:00 – 14:00
• KvalifikaceSO   16:00 – 17:00
• ZávodNE   16:10 – 18:10

 

Charakteristika okruhu

Jako řada jiných autodromů vznikl i okruh v Le Castellet v roce 1962 původně jako soukromé letiště pro majitele světoznámé firmy na výrobu pastise Paula Ricarda. Postupně se zde začaly jezdit motocyklové závody a v roce 1971 zde poprvé hostovala VC Francie F1 (vítězem se stal Jackie Stewart). V devadesátých letech byl ale areál přestavěn na testovací polygon, disponující celkem 180 možnými variantami! Díky tomu se aktuální kurz vyznačuje obrovskými únikovými zónami a absencí nezpevněných ploch. Je na něm také nejdelší rovinka současné F1, nazvaná Mistral a měřící 1,6 kilometru.

 

Vítězové VC Francie v Le Castelletu

Rok	Vítěz závodu			Pole Position
	Jezdec	Vůz	Motor	Jezdec	Vůz	Motor
1990	Alain Prost	Ferrari	Ferrari	Nigell Mansell	Ferrari	Ferrari
1989	Alain Prost	McLaren	Honda	Alain Prost	McLaren	Honda
1988	Alain Prost	McLaren	Honda	Alain Prost	McLaren	Honda
1987	Nigel Mansell	Williams	Honda	Nigell Mansell	Williams	Honda
1986	Nigel Mansell	Williams	Honda	Ayrton Senna	Lotus	Renault
1985	Nélson Piquet	Brabham	BMW	Keke Rosberg	Williams	Honda
1983	Alain Prost	Renault	Renault	Alain Prost	Renault	Renault
1982	René Arnoux	Renault	Renault	René Arnoux	Renault	Renault
1980	Alan Jones	Williams	Ford	Jacques Laffite	Ligier	Ford
1978	Mario Andretti	Lotus	Ford	John Watson	Brabham	Alfa Romeo
1976	James Hunt	McLaren	Ford	James Hunt	McLaren	Ford
1975	Niki Lauda	Ferrari	Ferrari	Niki Lauda	Ferrari	Ferrari
1973	Ronnie Peterson	Lotus	Ford	Jackie Stewart	Tyrell	Ford
1971	Jackie Stewart	Tyrell	Ford	Jackie Stewart	Tyrell	Ford