Jsem schopen spolupracovat, říká Alonso
Španěl popírá svou pověst
Svými výkony se Fernando Alonso během svého působení ve F1 dokázal zapsat do historie. Stalo se tak zejména díky sezonám 2005 a 2006, v nichž si spolu s Renaultem dojel pro dva mistrovské tituly.
Pokud jde ale o mezilidské vztahy, zde si v padoku již tak dobrý obraz rozhodně vybudovat nedokázal. Z tohoto důvodu si zavřel dveře k angažmá v elitních týmech, což roku 2018 v podstatě vedlo k jeho odchodu z F1.
Rodák z Ovieda ovšem popírá, že by patřil mezi sebestředné závodníky, za kterého bývá mnohými považován. Navíc se domnívá, že by se jeho bývalý zaměstnavatel Ferrari v letošní sezoně vyhnul řadě nepříjemností, kdyby v jednom z vozů maranellské stáje seděl právě on.
„Myslím si, že pověst a fakta jsou dvě odlišné věci. Když sledujete, jak bourají týmoví kolegové a podobné věci, jako jsme to viděli letos a jako to mezi stájovými parťáky pozorujeme každý rok, a pak obrázky se mnou, dojdete k názoru, že bych na Monze a ve Spa-Francorchampsu pomoc v podobě jízdy v závěsu poskytl. Umím takto spolupracovat. Pokud tedy hovoříte o reputaci, je lepší podívat se na fakta,“ řekl šampion WEC ze sezony 2018/2019 před pátečním slavnostním galavečerem FIA v Paříži.
Jako důkaz, že není ve vnitrotýmových vztazích egocentrický, pak účastník 314 velkých cen F1 předkládá situaci z počátku svého účinkování právě na scéně vytrvalostního závodění. Tehdy neměl podle svých slov problém předat svým parťákům Buemimu a Nakadžimovi své zkušenosti.
„Nepředstavovalo žádný problém se s těmi dvěma kluky podělit. S vytrvalostním závoděním měli pochopitelně zkušenosti a od prvního testovacího dne mě toho hodně naučili. Oni znali vůz, já okruhy a oni zase věděli, jak k přistoupit k dlouhým závodům. Vždycky jsem byl tím, který dělal chyby nebo pokládal dotazy. Nejsem šťastný, když vyskočím z vozu, neboť chci vždy závodit. Ale pokaždé, když jsem vystoupil z vozu a oni do něj usedli, stresoval jsem se méně. Věděl jsem totiž, že udělají správné věci. Byla tedy mezi námi velká důvěra.“
Na závěr se šestý nejúspěšnější pilot F1 z hlediska dosažených vítězství (32) rozpovídal i o své nejbližší výzvě, kterou bude premiérový start v lednové Rallye Dakar. Ohledně konečného výsledku ale zůstává nohama na zemi.
„Poslouchejte, pokud se ptáte, zda-li si to tam jedu užít, tak ano. Jestli se ptáte, zda se z toho pokusím dostat maximum, ano. Jestliže ale přemýšlím o vítězství, necítím se být připraven. Jsem si dobře vědom svých nedostatečných zkušeností. Víte, jsou závody jako Indy, Le Mans nebo Daytona, které jsem si vyzkoušel a cítil jsem se v nich docela konkurenceschopný. Mohl jsem tedy bojovat o vítězství. V případě Dakaru si ale nemyslím, že bych byl na takové úrovni. Ale zvolím odlišnou strategii. Nebudu tím nejrychlejším, ale doufejme, že se na konci ocitnu v dobré pozici.“
Alonsův program pro rok 2020 se ale pravděpodobně nebude skládat pouze ze startu na Dakaru. Španěl totiž vyjádřil i přání vrátit se do „staré cihelny“ na závod 500 mil Indianapolisu. V něm by rád odčinil loňský propadák v podobě vyřazení v kvalifikaci a pokusil se zkompletovat tzv. trojkorunu motorsportu, která sestává kromě triumfu ve slavném americkém klání také z vítězství ve 24 hodinách Le Mans a VC Monaka. Těmito úspěchy se již pyšnit může.