Zaniklé týmy - Toleman

V JAR narozený Australan Ted (vlastním jménem Norman) Toleman se usadil ve Velké Británii, kde založil úspěšnou dopravní společnost zabývající se přepravou aut z továren k prodejcům.

Jezdil klubové závody a v roce 1977 založil tým s vozy Royale ve formuli Ford. Vedením pověřil Alexe Hawkridgeho. O rok poději přemluvil konstruktéra Royale Roryho Byrneho, aby přešel do jeho týmu, se kterým se rozhodl postoupit do F2.

Začátky s Marchem 782, řízeným Radem Dougalem, byly nadějné. V roce 1979 už Brian Henton s Tolemanovým Raltem RT2 sahal po titulu. Toho se dočkal o rok později, když Byrne navrhl vlastní vůz.

Toleman TG280 byl v podstatě jen vylepšenou kopií Raltu. O vozy pečoval John Gentry, který už měl zkušenosti z F1 od ATS a Shadowu. S motory Hart a pneumatikami Pirelli Henton získal titul a Derek Warwick skončil druhý. V listopadu proto Ted Toleman oznámil, že vstoupí do F1, a výrobu monopostu F2 předal Lole.

Hned na začátku se dopustil stejné chyby jako řada dalších, když se domníval, že ve F1 uspěje s tím, co vítězilo ve F2. Zatímco TG280 byl elegantní monopost, pro F1 Byrne v továrně ve Witney postavil neohrabaný, příliš těžký vůz s aerodynamikou dlažební kostky. 

233683

Bruno Giacomelli s tolemanem plave po trati VC Kanady 1983 v Montréalu. Foto: DPPI

Toleman se pro něj pokusil zajistit čtyřválce Lancia turbo, úspěšné v závodech siluet. Když neuspěl, přemluvil Briana Harta, aby čtyřválec F2 upravil a vybavil jej turbodmychadlem. Hart za pochodu objevoval taje přeplňování, na nichž jinde pracovaly celé týmy specialistů. Jeho monoblok měl jedinou přednost – byl o 40 kilogramů lehčí než šestiválec Renault. A aby toho nebylo dost, Toleman přivedl do F1 i Pirelli a jezdci se stali nezkušení Henton a Warwick. Nebylo divu, že až koncem roku se každý z nich dokázal alespoň jedinkrát kvalifikovat do závodu.

Pro rok 1982 se Byrnemu na modernizovaném voze podařilo ušetřit okolo 30 kilogramů a Hart zvýšil výkon motoru na úroveň nepřeplňovaných jednotek. S poloviční náplní paliva (ač nádrž vozu neumožňovala tankování během závodu) a velkým turbem, přetěžujícím motor, se nedalo očekávat dojetí do cíle, ale Warwick potěšil sponzory alespoň rychlostí.

V Zandvoortu zajel nejrychlejší kolo a poté v Silverstone nadchl fanoušky, když se z 16. pozice na startu probíjel dopředu. Dokonce předjel i vedoucího jezdce MS Didiera Pironiho s ferrari a chvíli kroužil na senzačním druhém místě. Dojet do cíle ale bylo pro něj i nového jezdce Tea Fabiho jen snem - za celou sezonu se jim to povedlo pouze dvakrát.

V bojích o moc mezi FOCA a FISA, respektive Berniem Ecclestonem a Jeanem-Mariem Balestrem, se Toleman ocitl na nesprávné straně. Šlo sice o britský tým, ale používající motor turbo a s italským sponzorem (Candy). Proto startoval i v Imole v závodě, který týmy FOCA bojkotovaly. To mu Ecclestone nikdy nezapomněl.

Nový TG183, který se představil koncem roku 1982 a měl poprvé uhlíkovou skořepinu, i jeho vylepšená verze TG183B už na tom byly se spolehlivostí mnohem lépe. V roce 1983 Warwick dojel v Zandvoortu čtvrtý a získal tak pro tým první body. 

233689

V Monaku 1984 sahal Ayrton Senna po vítězství. Foto: DPPI

Nástupce TG184 měl mnohem lepší aerodynamiku a nový koncept závěsů. Bernie Ecclestone tehdy uzavřel smlouvu s mladým talentem Ayrtonem Sennou, ale neměl pro něj místo ve svém týmu Brabham. Proto se dohodl s Tolemanem, že u něj Brazilec stráví dva roky. Sennův příchod znamenal pro tým Toleman změnu přístupu. Mladík všechny překvapil zájmem o technickou stránku věci. Dokonce prosadil náhradu pneumatik Pirelli francouzskými micheliny a počínaje VC San Marina stačil i těm nejlepším.

V Monaku v dešti sahal po vítězství. Závod však byl předčasně ukončen, takže skončil za vítězným Prostem druhý. V Brands Hatch po technické závadě těžce havaroval druhý jezdec Tolemanu Johnny Cecotto a vážné zranění nohou ukončilo jeho kariéru ve F1. Senna ovšem dojel třetí.

Na Hockenheimringu Sennovi v plné rychlosti ulétlo zadní křídlo a v Zandvoortu manažer Teamu Lotus Peter Warr nediplomaticky oznámil, že Brazilec s ním uzavřel tříletý kontrakt. Hawkridge proto Sennu nahradil Stefanem Johanssonem, který skončil čtvrtý v Monze. Senna se nakonec vrátil a dojel ještě třetí v Portugalsku.

TG185 už plně předvedl Byrneho schopnosti, byť šlo jen o vylepšený TG184, ovšem s uhlíkovou skořepinou poprvé postavenou vlastními silami ve Witney. Vůz vynikal lehkou stavbou a propracovanou aerodynamikou, která se stala integrovanou součástí celé koncepce, což bylo potom typickým pro všechny Byrneovy pozdější konstrukce Benetton a Ferrari.

Jenže Michelin oznámil odchod z F1 a tým zůstal bez smlouvy na pneumatiky. Ecclestone se postaral o to, aby byl žadatel Hawkridge všude odmítnut. Sedmý tým MS tak zůstal mimo hru. Přitom měl tříletou smlouvu s novým sponzorem, výrobcem módního oblečení Benetton. 

233692

V sezoně 1985 jezdily vozy Toleman s reklamou budoucího majitele týmu (na snímku Teo Fabi ve VC Německa). Foto: DPPI

Sezona F1 začala bez Tolemanu, takže Johansson odešel a šance Johna Watsona na návrat do F1 se rozplynula. Peníze Benettonu nakonec pomohly odkoupit smlouvu týmu Spirit s Pirelli – nejprve od VC Monaka pro jeden vůz a od VC Rakouska i pro druhý.

Vozy byly překvapivě rychlé, ale bez testování i nespolehlivé. Na Nürburgringu Fabi dokonce pro Toleman získal nejrychlejší kvalifikační kolo, ale bodovat nedokázal.

Ted Toleman už měl zákulisních machinací ve F1 dost, a proto koncem roku tým prodal Benettonu. Ten s vozy postavenými Rorym Byrnem získal v letech 1994 a 1995 tituly mistra světa.

Zdroj: převzato z magazínu FORMULE