Räikkönen vzpomíná na své začátky.

Formule 1 se letos již rozloučila s Evropou, sezona potrvá ještě dva měsíce a pak přijde o jednoho ze svých nejznámějších a také nejoblíbenějších jezdců. O nejstaršího jezdce v poli, mistra světa z roku 2007, Kimiho Räikkönena. Veterán si v rozhovoru pro RaceFans zavzpomínal na své skromné ​​začátky a raketový vzestup do F1 v době, kdy nefungovaly juniorské programy ani neexistovaly simulátory, které by sotva dospělého závodníka z Finska připravili na velký svět F1 poháněný desetiválcovými motory.

"Prostě jsem závodil v motokárách a dostal jsem se do bodu, že nás to už nic nestálo," řekl Räikkönen zřejmě myslíc na to, kolik nastartování kariéry stálo jeho rodinu. "Peter de Bruijn mi v podstatě dával kapesné, abych měl něco mezi závody a také stavěl motokáry, které jsem pak pomohl prodat. Viděl jsem to tak, že budu závodit dalších 10 let a mezitím se z toho stane opravdový byznys."

Věci však dostaly rychlý spád, když ho manažer na konci roku 1999 dostal do pár závodů britské odnože Formuli Renault a Räikkönen tam vyhrál zimní šampionát. V roce 2000, už v hlavní, letní sérii, vyhrál sedm z deseti závodů a dostal pozvánku testovat monopost F1! To se již mohl začít finančně pomáhat rodičům, kteří kvůli motorsportu zanedbali jiné věci.

"Dokud jsem býval s nimi, nikdy jsme doma neměli ani splachovací záchod. Tak jsem koupil malý (stavební) pozemek hned vedle našeho."

Tým Petra Saubera dal Räikkönenovi šanci předvést se na okruhu Mugello a ačkoli síla motoru musela být ohromující, nepřipravený organismus zažíval největší šoky v zatáčkách.

"Dostal jsem šanci a samozřejmě jsem ji nemohl odmítnout, protože to mohla být i jediná šance v životě. A jeden nikdy neví, jak se to dál vyvine. Ale musím říct, že to bylo náročné. Vůz neměl posilovač řízení a můj krk nebyl připraven. Brzdění a rychlost v zatáčkách... Formule Renault na to jezdce nepřipraví. Po této stránce jsem tedy nebyl vůbec připraven. Ale nemohl jsem přece říct: "Promiňte, musím vystoupit, protože fyzicky trpím!"

V první den jsem měl pocit, že vše se děje příliš rychle. Ale je zábavné, jak si hlava dokáže zvyknout. V noci jsem se prostě vyspal a na druhý den jako by už bylo všechno pomalejší a plynulejší. Najednou to už nebylo tak těžké. A oni zase věděli, že nebudu schopen delší jízdy, takže jsem vždycky udělal třeba jen tři kola a zavolali mě zpátky do garáže. Mugello asi není nejpříjemnějším okruhem pro začátečníka, ale nemohl jsem si stěžovat. Opravdu bylo náročné řídit takový monopost bez posilovače řízení v tak rychlých zatáčkách, ale dalo se to zvládnout."

181786

Před dvěma desetiletími byly vozy menší a jezdci férovější. Foto: McLaren

Již v roce 2001 stál na startech velkých cen, ačkoli pro jeho nezkušenost mu FIA udělila jezdeckou superlicenci pouze podmíněně. Jak se za 20 let změnilo závodění?

"Často se měnila pravidla a někdy tak vozy zrychlily a jindy zpomalily. Ale to není zas tak velký rozdíl, protože pět sekund za volantem prakticky nepocítíte. Podle stopek je to hodně, ale na trati to cítíte jinak. Možná bych řekl, že závodění bývalo čistší. Když už byl někdo vedle vás, tak jste do něj nevrazili. Občas se to stávalo, ale přijde mi, že tohle se velmi změnilo. A vozy jsou teď skutečně obrovské, ale jelikož se to dělo postupně, tak to nikdy nebyla velká změna. Když teď dostaneme šanci provětrat vůz ze začátku století, tak je to velká změna."

Zdroj: RaceFans, úvodní foto: Alfa Romeo