Představení účastníků MS F1 2007: 10. díl [Aktualizováno]
Spyker: Po roce opět s jiným názvem týmu.
Nápadnější v padoku než v závodech
Do nového ročníků vstoupila stáj ze Silverstone s ambicemi útočit na pozice obou týmů Red Bullu, případně BMW. Šéf týmu Colin Kolles se neúspěšně snažil pomoci i v zákulisí, když neoficiálně protestoval proti výjimce pro použití desetiválcových motorů u juniorky Red Bullu. Brzy se však ukázalo, že jediný soupeř, kterého je schopen tým s ruskou licencí porážet, je nováček Super Aguri. Poměrně spolehlivá technika umožňovala pilotům dojíždět do cíle, byť se ztrátou jednoho či více kol – pokud se nestali obětí havárií anebo piloti své vozy nepoškodili, což se občas stávalo i při vzájemných soubojích o pozice. Zatímco kvalifikace byly vyrovnané, v závodech byl tím úspěšnějším Christijan Albers. V závěru sezony si ani jeden z pilotů nedokázal poradit s nástupem Sata s vylepšeným SA 06 a od poslední příčky je dělil pouze nezkušený Yamamoto.
V Číně vyjely vozy v novém zbarvení poté, co byla tři týdny předtím v Monze úspěšně uzavřena půl roku trvající jednání s holandským malosériovým výrobcem automobilů Spyker, podporovaného dalšími, především holandskými investory. Zatímco sestava jezdců pro závody zůstala po celou sezonu beze změn, v pozici třetích pilotů pro páteční tréninky získávala zkušenosti celá plejáda jezdců: očekávaní Markus Winkelhock, Giorgio Mondini, Adrian Sutil nebo dodatečně zajištění Alexandre Prémat nebo Ernesto Viso.
Midland se stal jediným diskvalifikovaným týmem z důvodu flexibility křídel – příčinou však nebyl záměr konstruktérů, ale nadměrné opotřebení lepidla spojujícího prvky křídla, vlivem tepelného namáhání výfukovými plyny. Nejblíže zisku bodů byl tým v budapešťské loterii, kde se ztrátou tří kol na vítěze byli jezdci klasifikováni na deváté (Monteiro) a desáté pozici (Albers). Tým skončil bez bodů na desátém místě v poháru konstruktérů, Monteiro byl klasifikován 21., Albers 22. v celkovém pořadí mezi jezdci.
Štěstí německého testovacího pilota
Jak bývá zvykem v týmech na chvostu pole, piloti mívají smlouvy pouze na rok a tak ani Midland nebyl výjimkou. Spekulace o prodeji týmu soustřeďovaly úsilí vedení na jiné věci, než je sestavování jezdecké dvojice. Holandský zájemce o Midland dával větší šance krajanu Albersovi, ale i Monteiro hýřil optimismem, pokud šlo o jednání o jeho budoucnosti. Krátce po přeměně stáje Midland na Spyker MF1, byla v září Albersova smlouva skutečně potvrzena. Na místo druhého pilota byl ochoten Kolles přijmout pilota, s nímž by se pojily dodávky motorů, které neměl tým zajištěné. V této souvislosti se chvíli spekulovalo o Kovalainenovi nebo Hamiltonovi. Po odchodu z Red Bullu si naději nejen na kokpit v roce 2007, ale i ve zbytku loňského roku dělal i Christian Klien, ale ani jednu z možností se nepodařilo dotáhnout do úspěšného konce.
Když FIA vydala oficiální startovní listinu, v níž chybělo jméno druhého pilota, vyjádřil Monteiro údiv nad tím, že není na soupisce uveden, přestože je prý s týmem domluven. Pro portugalského pilota šok a příjemná zpráva pro testovacího pilota Spykeru, Adriana Sutila, představovalo oznámení dlouhodobého kontraktu na místo závodního pilota.
Už tak dlouhý seznam testovacích pilotů rozšířil v dubnu 2006 Fabrizio del Monte, který si však mnoho nezajezdil. Letos v únoru tým představil opět dlouhou soupisku: své místo uhájil Markus Winkelhock, doplní jej pilot Světové série Renault, Fairuz Fauzy z Malajsie a španělský pilot Adrian Valles (loni jezdil v GP2). Na soupisce je uveden také holandský pilot Giedo van der Garde, který má dle týmu Super Aguri platný kontrakt s japonskou stájí. Ta zvažovala podání protestu.
Holandský pilot Christijan Albers byl zatím rychlejší než jeho stávající kolegové, nicméně se s výjimkou Doornbose nejednalo o silnější soupeře. Pokud jej nezklame technika dokáže většinou dojíždět do cíle. V F1 zatím nejezdil s vozem, který by mu umožnil předvést výkony, jakými se pyšnil v DTM, odkud pak přestoupil do F1.
Německý pilot Adrian Sutil se narodil 11. ledna 1983 v Gräfelfingu, zpočátku to vypadalo, že zdědil po otci hudební vlohy a bude z něj pianista. Ve čtrnácti letech jej okouzlily motokáry a začal sbírat zkušenosti v motokárových šampionátech. V roce 2002 se přemístil do formulových sérií, kde ve švýcarské Formuli Ford vyhrál všech deset závodů, k nimž přidal pět vítězství v rakouské Formuli Masters. Následovala obtížná sezona ve Formuli BMW, obrat nastal o rok později po přestupu do Euroserie F3, kde jezdil v týmu Colina Kollese, s nímž navázal přátelství, jež mu pomohlo do F1. V roce 2005 změnil tým, jeho partnerem byl Lewis Hamilton (stal se s patnácti výhrami mistrem), po jehož boku vyhrál dva závody. V závěru sezony vynechal dva závody, protože reprezentoval Německo v nově vzniklé sérii A1GP. V loňském roce se účastnil nejen japonské F3, kde vyhrál, ale také odjel v týmu Midland páteční tréninky během tří závodních víkendů.
Gascoyneův návrat do Silverstone
Ještě než se stačila rozběhnout nová sezona, byl oznámen odchod Adriana Burgesse, působícího v týmu od května 2005. Jednalo se o výsledek přebudování stáje, jeho pravomoci byly rozděleny na týmového manažera Andy Stevensona a hlavního závodního a testovacího inženýra, Dominica Harlowa. V říjnu tým neprodloužil smlouvu s Johny Herbertem, který měl mít na starosti zlepšení mediální tváře stáje ze Silverstone. V listopadu se do Silverstone vrátil bývalý technický ředitel Toyoty a Renaultu/Benettonu, Mike Gascoyne. Ten, tehdy v týmu Jordan, působil v téže roli v letech 1999-2000. Nyní mu byla vytvořena funkce vedoucího technického oddělení, v níž by měl působit tři roky. Je nadřazená funkci technického ředitele, kde od loňského roku působí James Key.
V dubnu bylo oznámeno skončení modernizace aerodynamického tunelu v Brackley, vybudovaného před osmi roky tehdejší stájí Jordan. V tunelu lze testovat modely v polovičním měřítku, rychlost proudu vzduchu dosahuje 40 metrů za vteřinu, s možností zvýšení na 60 metrů za vteřinu. Po rekonstrukci tunelu tým doufá v nepřetržitý provoz, místo dosavadního 18ti hodinového cyklu. Další posílení vývoje by měl představovat v listopadu oznámený pronájem druhého aerodynamického tunelu od firmy Aerolab, který je však umístěn v Itálii (předtím jej čtyři roky měla v pronájmu Toyota).
Další změna majitele
Od března zdobily monoposty Midlandu loga čínské developerské společnosti Mingya. Od čínské GP do konce sezony přispívaly do rozpočtu společnosti Eecky.com (virtuální hra) a Zecco.com (on-line finanční servis). V rychlém sledu následovalo oznámení tříletého kontraktu se společností Lease Plan (leasing vozidel), dvouleté smlouvy s Roto Zip (elektrické nářadí) a tříleté smlouvy s Philodermem (péče o pleť). V listopadu byla oznámena dlouhodobá smlouva s holandskou společností Trust (elektronika, před třemi roky již sponzoroval tým ze Silverstone), nově bude s týmem spolupracovat společnost Quick Sport (sportovní oblečení). Závěr roku přinesl oznámení tříletého partnerství s výrobcem oblečení, firmou McGregor.
Příliv sponzorů se nezastavil ani v letošním roce: sponzor Adriana Sutila, Medion AG (prodejce elektroniky) uzavřel s týmem dlouhodobou smlouvu, přidala se i softwarová společnost Exact s dvouletým kontraktem. Roční spolupráci prodloužil internetový server informující o dění v F1, GP Update.net, sponzor Christijana Alberse. Novým partnerem se stal výrobce minerálek Oxy Fusion a producent softwaru AVG. Obnovena na další tři roky byla smlouva se společností TAG (technologické služby).
V předvečer prvního závodu v Austrálii byli představení dva noví partneři, oba jsou nezvykle v roli hlavních sponzorů. Tím prvním letecká společnost Etihad Airways, tím druhým společnost Aldar, zabývající se prodejem pozemků. Smlouva byla podepsána na tři roky.
Končící dvouleté partnerství s Toyotou postavilo Midland/Spyker před nutnost hledání nového dodavatele motorů, které tým vedl s Mercedesem, Renaultem a Ferrari. Během čínské GP byla podepsána čtyři roky trvající smlouva na dodávky pohonných jednotek italského výrobce.
V průběhu jara projevil zájem o koupi týmu prostřednictvím M-Consortia Michiel Mol. Jednalo se o sdružení několika holandských firem, členem byla také bahrajnská společnost Mubadala Investment. Během léta začaly prosakovat informace o účasti holandského malosériového výrobce automobilů, společnosti Spyker. Při závodě v Monze byl oznámen prodej týmu Spykeru za cenu 106,6 milionů dolarů. Při podpisu smlouvy bylo zaplaceno 68,6 milionů dolarů, dalších 15 milionů bude zaplaceno do konce září 2007 a zbytek, 23 milionů do září 2008.
Od kočáru k Formuli 1
V roce 1898 bratři Jacobus a Hendrik – Jan Spijker, výrobci kočárů v Amsterdamu postavili první vůz poháněný motorem od Benze. V témže roce postavili kočár na blížící se korunovaci holandské královny Wilhelminy, který je dodnes používán. Potom nastal obrat, když se začali naplno věnovat pouze výrobě automobilů, pro snazší rozpoznání na zahraničních trzích změnili název na Spyker.
Vozy s charakteristickým kruhovým chladičem si získali věhlas nejen díky své kvalitě, ale také díky úspěchu v náročné soutěži Peking – Paříž pořádané v roce 1907, kde jejich vůz dojel na druhém místě. V první světové válce firma reagovala na pokles prodeje automobilů výrobou stíhacích letadel a leteckých motorů. V roce 1914 bylo představeno nové logo, jehož motiv se používá dodnes: paprskové kolo s vodorovně umístěnou vrtulí.
Přestože po válce výroba automobilů znovu nabrala obrátky a automobilka byla úspěšná i na sportovním poli, v roce 1925 byl prodej automobilů ukončen. Nicméně odkaz v podobě technických inovací a exotických a spolehlivých vozů přetrval.
Nová éra Spykeru začala v říjnu 2000, kdy byl na birminghamském autosalonu odhalen nový supersportovní vůz Spyker C8. Ručně vyráběný vůz navázal na tradici předchůdců z minulého století. Firma rovněž pokračovala v tradici účasti v závodech, Spyker závodil v třídě GT v evropské i americké sérii Le Mans (LMS a ALMS) včetně účasti v 24 hodin v Le Mans a 12 hodin v Sebringu.
Další krok učinil Spyker 10. září 2006, kdy podepsal na italském okruhu Monza smlouvu o koupi celého podílu týmu Midland F1 Racing.
Byznys jménem F1
Kanadský podnikatel ruského původu, Alex Schnaider, začal uvažovat na podzim roku 2004 o vstupu do F1 v roce 2006. V lednu 2005 došlo ke změně plánů, když jeho společnost Midland koupila finančními problémy sužovaný Jordan. V roce 2005 se tým účastnil závodů ještě pod svým původním jménem, ke změně názvu týmu i místa registrace došlo na podzim, kdy byl představen první tým s ruskou licencí pojmenovaný Midland F1 Racing (MF1 Racing).
Zajímavostí je, že společnost Midland,která byla založena v roce 1994, uváděla působení v motoristickém sportu jako jednu z aktivit (podnikali mj. v obchodu s ocelí, realitami, v lodní dopravě a zemědělství), což nahrávalo dohadům, že se jedná pouze o spekulativní záležitost, než seriozně zamýšlený projekt.
Tým absolvoval pod názvem MF1 pouze 14 závodů bez zisku bodu, nejlepší umístění bylo na devátém místě Alberse v maďarské GP. Další tři závody odjely vozy již pod jménem Spyker MF1, poté co byl tým koupen M-Consortiem.
Přechodný model
Snahou konstruktérů bylo přizpůsobit monopost charakteristice nových pneumatik přesunutím váhy co nejvíce dopředu. Nově uspořádaná bezprodlevová převodovka byla mírně prodloužena a přinesla výhodu pro zúžení zádě.
Lepší kvalitu vzduchu vedeného k dolní a zadní části vozu mají zajistit přepracované vstupní otvory, jejichž dolní část je nyní více zúžena. Chladiče a výfuky byly posunuty dopředu.
V testech bylo použito přepracované zadního křídlo s upraveným svislým dílem, zajišťujícím vodorovné elementy, který má zvýšit rychlost vzduchu opouštějícího zadní křídlo a zlepšit odsání vzduchu od difuzoru. Další změna se dotkla bočních plátů, jejichž konce jsou mírně vychýleny ven. To má zajistit větší rychlost vzduchu proudícího pod křídlem, což by se mělo kladně projevit na zvýšení přítlaku.
Tým opustil ojedinělou konstrukci dvojitého kýlu a přiklonil se k rozšířenějšímu nulovému kýlu. Změna by měla napomoci jejich snaze použití užší a tužší přední části. Štíhlejší a zvednutý nos by měl podpořit lepší proudění vzduchu pod vozem.
Jiný přístup nového dodavatele motorů Ferrari oproti dva roky používané Toyotě se dotkl nutnosti vlastního návrhu hydraulického systémů, který byl u japonských pohonných jednotek součástí dodávek.
Přestože byl nový šéf technického oddělení spokojen s prací technického ředitele Jamese Keya, pracujícího s omezenými prostředky, chystá se nyní již s Gascoynovým dohledem a využitím druhého aerodynamického tunelu vylepšený model s plánovaným uvedením v Turecku. Zatímco monokok zůstane původní, změny se dotknou přední části, převodovky a zadního zavěšení.
Nový vůz byl představen až 5. února 2007 v Silverstone, o den později na místním okruhu proběhly krátké testy nového vozu předtím, než byl 12. února v Barceloně zahájen intenzivní testovací program.
V roli outsidera
Ačkoliv jsou možnosti týmu poměrně omezené, vedení věří v bodové zisky. Nicméně v Austrálii bude tým spokojen pouze s dojetím vozů do cíle.
Vzhledem ke změně dodavatele motoru se stáj ze Silverstone rozhodla vynechat podzimní část testů a raději se soustředit na zkoušky nového vozu, které zahájila až v půlce února. Monopost při zkouškách ve Španělsku zaostával za celým polem, v Bahrajnu se tým neúčastnil testů, nicméně se nedá očekávat, že by se zde výrazněji prosadil. Zatímco se tým výkonnostně pohyboval vzadu, se spolehlivostí nebyly takřka problémy, až na požár kola způsobený od závady na brzdách. S 6 190 kilometry připadlo holandské stáji celkově poslední místo, zatímco ve zkouškách nových vozů na tom bylo hůře jen Toro Rosso, u nějž se ovšem očekává sdílení poznatků od Red Bullu.
Jednou z mála výhod by měla být možnost používání dvou aerodynamických tunelů, jimž by měla poskytovat ke zkoušení výsledky své práce stabilizovaná sestava techniků pod vedením zkušeného Mika Gascoyna.
Tím lepším by měl být zkušenější Albers, i když si loni tým pochvaloval Sutilovy schopnosti, mnoho příležitostí bližšího seznámení s monopostem F1 nedostal. Právě vůz může limitovat oba jezdce v soubojích o pozice, takže jednou z mála možností je sázka na spolehlivost.
Tým bez zázemí velké automobilky anebo bez sdílení šasi se zkušenější stáji bude mít velmi těžkou pozici znesnadněnou přístupem bývalých ruských majitelů. Ani od přepracované verze nelze očekávat výrazný posun dopředu, tým bude rád pokud udrží krok se svými konkurenty na chvostu pole.
Budou stačit Albersovi jeho zkušenosti, aby porazil svého týmového kolegu? Poradí si Sutil s nedostatečným seznámením s vozem F1? Stane se vylepšený model konstruovaný pod vedením Gascoyna počinem, který tým posune před Super Aguri nebo Toro Rosso? Bude letos Spyker týmem, který bude na konci roku poslední?
Etihad Aldar Spyker F1 Team
Startovní číslo 20: | Adrian Sutil |
Startovní číslo 21: | Christijan Albers |
Testovací jezdci: | Fairuz Fauzy |
Adrian Valles | |
Giedo van der Garde | |
Markus Winkelhock | |
Ředitel: | Michiel Mol |
Šéf týmu: | Colin Kolles |
Týmový manažer: | Andy Stevenson |
Vedoucí technického oddělení: | Mike Gascoyne |
Technický ředitel: | James Key |
Šéfkonstruktér: | John McQuillliam |
Vedoucí oddělení aerodynamiky: | Simon Philips |
Vůz: | Spyker F8-VII |
Motor: | Ferrari 056 |
Pneumatiky: | Bridgestone |
Web: | www.spykerf1.nl |