Glosa Nelsona Piqueta - GP Japonska
Průběh závodu očima jezdce týmu ING Renault F1.
Vážení příznivci,
když píšu tyhle řádky, nemohu se ubránit úsměvu! Náš tým má za sebou fantastické představení – dosud nejlepší v celé sezóně. Po Singapuru jsme si říkali, že musíme zůstat nohama na zemi a že takovéhle vítězství nebude každý den, ale na začátku víkendu jsme měli velmi optimistickou náladu.
A nebylo to na škodu. Od prvních kol jsme věděli, že na to máme. Za normálních okolností bychom se samozřejmě nemohli s rychlostí McLarenů nebo Ferrari vůbec poměřovat, ale věděli jsme, že bychom mohli zase vyvolat velké pozdvižení. Toyoty jely hodně rychle, ale závodily na své domácí trati a my jsme si uvědomili, že v den závodu pro nás nemusejí nutně představovat problém. Proto jsme se ani nijak zvlášť neobávali, když se začal při třetím volném tréninku na trať snášet déšť.
Okruh od Fudži není zas tak těžký a skoro hned jsem se na něm cítil jako doma. Jediným problémem je, že kolo je krátké, takže rozestupy mezi jezdci jsou velmi těsné. Právě tohle se mi vymstilo v kvalifikaci, kdy jsem se nedostal do její třetí části. Musel jsem se spokojit s dvanáctou pozicí na startu a tým pak musel zariskovat s mou strategií – velmi dlouhý první stint a pak pár velmi krátkých, abych šetřil měkké gumy na konci závodu. Jejich opotřebení bylo na hranici – u každého.
Měl jsem dobrý start a pomohl mi zmatek v první zatáčce, takže na konci prvního kola jsem už jezdil osmý. Držel jsem si své tempo, nedělal chyby a postupně se propracovával nahoru, protože soupeři zajížděli do boxů natankovat. V pětadvacátém kole jsem se dostal do čela, kde jsem se udržel až do své první zastávky v boxech o tři kola později.
To nejtěžší jsem měl za sebou. Byl jsem šestý a jako všechny mě čekala ještě jedna zastávka v boxech. Mark Webber jel jenom na jednu zastávku a ve třicátém čtvrtém kole jsem ho mohl předjet. Jel jsem v klidu až do padesátého druhého kola, kdy jsem zabočil do boxů. Blesková zastávka a ven jsem vyjížděl na měkkých pneumatikách na čtvrté pozici před Toyotou Jarno Trullia. Vůz byl docela lehký a dobře vyvážený, díky čemuž jsem dohnal Raïkkönena s Kubicou, kteří bojovali o druhé místo. Bohužel se mi ale nepodařilo dostat se před ně.
Cílem jsem projel jako čtvrtý a přidal svých pět bodů k Fernandovým deseti. Renault je díky tomu teď v poháru konstruktérů šestnáct bodů před Toyotou. Zdá se, že máme pěkně našlápnuto ke splnění úkolu.
Žádný odpočinek! Ve středu už budu v boxech v Šanghaji, kde nás příští týden čeká další závod. Jsme rozhodnuti maximálně využít naší současné formy a podržet si ji až domů, kde budeme závodit už za patnáct dnů!
Teď si ještě užíváme tenhle skvělý výsledek, kterého jsme dosáhli vlastním umem a odvahou. Auto udělalo velký krok kupředu a tým se nadechuje. Je to jedinečná zkušenost pro pilota, jako jsem já, být u takovýchhle výjimečných momentů. Nemůžu se dočkat na další!
Nashledanou
Nelson