Milka Duno do konce roku ve „zkušební době“
IRL od ní požaduje zlepšení výkonu.
Milka Duno musí do konce roku zlepšit svou konkurenceschopnost, jinak bude mít příští rok velký problém. Její závodní licence totiž bude záviset na tom, jestli ve zbývajících závodech bude schopna zlepšit své výkony.
IRL od ní požaduje: „Podstatné zlepšení je definováno jako vytrvalé udržení výkonnostních standardů definovaných Ligou pro jednotlivé okruhy. Na přírodních a městských okruzích je to měřeno podle času (107% oproti vedoucímu vozu) a na oválech je to měřeno rychlostí (maximálně o 10 mil v hodině nižší, než u lídra závodu). Kromě času a rychlosti je dalším požadavkem kontrola a ovládání vozu a interakce s ostatními vozy na ráze.“
Duno, která je „schopna“ během jednoho kola na přírodní či městské dráze ztrácet i přes deset vteřin, není prvním, kdo měl v IndyCar problémy s nízkou rychlostí. Naposledy před dvěma lety startoval příležitostně i Kanaďan Marty Roth, který se v roce 2008 rozhodl nastoupit do většiny závodů. Právě pro špatnou schopnost ovládat vůz a pro pomalé tempo mu ale po sezóně byla odebrána sportovním ředitelem Brianem Barnhartem závodní licence.
A teď srovnání. V roce 2008 získal na trati Mid-Ohio pole position Helio Castroneves s časem 1:02.248. Marty Roth startoval 24., k čemuž přišel díky času 1:10.914. Ve stejném závodě startovala za tým Dreyer & Reinbold Racing také Milka Duno. Její kvalifikační čas byl 1:12.271. V závodě sice Roth ztratil 5 kol, ale sám dokázal o kolo Duno předjet. Na oválech se především v trénincích dokázal Roth párkrát dostat i do středu pole.
Roth o svou licenci přišel, ale Milka Duno ne. Ačkoliv ještě v roce 2007, když závodila v několika oválových závodech za SAMAX Motorsports, ji Barnhart nepustil na start některých závodů, především na superspeedway v Michiganu. Tehdy se ji snažil pomoci dostat se do tempa i Tomáš Enge.
Za změnou přístupu k Duno lze vidět zřejmě zásah nového výkonného ředitele série Randyho Bernarda. Duno dlouhou dobu držel v kokpitu význam jejího sponzora, venezuelské naftařské společnosti CITGO. Na rozdíl od Rotha, který si starty financoval sám, si Barnhart nechtěl rozházet vztahy s významným sponzorem. Ale Randy Bernard na to zjevně hledět nehodlá:
„Nechci vyhánět žádného sponzora z našeho paddocku, ale musíme naším fanouškům nabídnout důvěryhodnou sérii,“ řekl během přenosu kvalifikace minulého závodu v Torontu.
Ale pro samotnou Duno se až tolik nemění. Zřejmě poslední dva závody na přírodních okruzích odjede ve stejném „režimu“, jako doposud. Nastoupí do tréninků, počínaje Torontem ji Coyne přestal stavět do kvalifikace, aby zase někoho neomezila, jako Hunter-Reaye ve Watkins Glen. V závodě odjede do deseti kol, podle toho, jak rychle ji čelo závodu dojede, mezitím si jednou vyzkouší pit stop (to se hodí i pro ovály) a ze závodu odstoupí.
Skutečně důležité pro ní budou poslední čtyři závody sezóny, uhájit alespoň licenci pro ovály klidně může.