Okruh u městečka Joliet nedaleko Chicaga přivítá tento víkend svůj jubilejní desátý, ale bohužel zároveň zřejmě poslední závod IndyCar Series, která na čerstvě otevřeném Chicagoland Speedway debutovala v roce 2001 ještě pod názvem Indy Racing League. Bohužel sílící soupeření s NASCAR a tím pádem horší vztah s jimi vlastněnou International Speedway Corporation, která Chicagoland Speedway vlastní, zřejmě působení IndyCar u Chicaga ukončí. Což je velká škoda, neboť většina závodů v Chicagu se nesla ve znamení těsného závodění bok po boku a rozdílů v cíli v řádu tisícin sekund.

Ztráta Chicagoland Speedway mrzí o to víc, že trať je vlastně společným dítětem IRL a NASCAR. Chicago nemá v historii amerických formulí příliš silnou pozici. Významnou roli hrálo ve 20. letech minulého století. V oblasti Chicaga odjel šampionát AAA v letech 1914-1918 celkem 16 závodů. První dva na mílovém prašném oválu v Galesburgu a zbylých čtrnáct na dvoumílovém oválu s prkeným povrchem v Maywoodu.

Indy Racing League poprvé na Chicagoland Speedway (2001) 

Návrat formulí do Chicaga se začal rýsovat až v devadesátých letech. Snaha přišla ze dvou stran. Jednak do Chicaga chtěl stále ještě poměrně silný CART a o expanzi se snažila i rostoucí IRL, která v té době mohla těžit z dobrých vztahů s Billem Francem, NASCAR a ISC. Společný projekt Billa France, Tonyho George a mecenáše Johna Menarda se pomalu rodil od roku 1995.

Skupina okolo Chipa Ganassiho na tom byla výrazně lépe a už v roce 1997 zahájili Charles Bidwell a Chip Ganassi výstavbu mílového oválu Chicago Motor Speedway u města Cicero. Trať byla velmi podobná oválům v Milwaukee a Loudonu, tedy šlo o mílový ovál s malým klopením. Tribuny byly schopny pojmout 67 000 diváků, součástí komplexu bylo i závodiště pro koně.

Společné úsilí France a George ovšem trápil problém s pozemky. Původně vyhlídnutá oblast u města Plano 70 mil od Chicaga se sice zpočátku zdála být pro projekt vhodnou, místní samospráva se stavbou oválu souhlasila, ale legislativní obstrukce stavbu zastavily. Navíc projekt opustil John Menard.

S vhodnými pozemky přišel až Dale Coyne. Coyne stál za stavbou dragsterové dráhy poblíže Route 66 a nedaleké pozemky se zdály být ideální pro Chicagoland Speedway. Coyne dojednal schůzku s místní samosprávou a v srpnu 1999 se konečně podařilo stavbu za 130 milionů dolarů zahájit. Konkurenční ovál ale již tou dobou stál, jela se na něm první Target Grand Prix of Chicago (kterou pro Ganassiho a Target vyhrál Montoya) a stála jen polovinu.

2003 - nejtěsnější rozestup mezi prvními třemi jezdci v historii:

Jenže Chicago Motor Speedway mohlo nabídnout jen CART a ten se navíc začal pomalu potápět. Vzhledem k tomu, kdo stavěl vedle, bylo jasné, že se nikdy nepodaří na okruh dostat NASCAR či jinou populární sérii. CART z Chicaga nakonec v roce 2002 musel odejít, protože se nepovedlo sehnat jiné kvalitní závody, tak v roce 2003 byl okruh uzavřen, v roce 2005 jej koupilo za pouhých 18 milionů město a zbouralo tribuny. Bývalý okruh měl sloužit pro konání open air festivalů. Dnes se na jeho místě rozebíhá stavba nákupního střediska. Jak by se teď IndyCar Series ale hodil!

Mezitím Chicagoland Speedway byla otevřena v roce 2001. První závod IRL vyhrál Jaques Lazier, i tady první vítěz jezdil za jednoho z duchovních otců dráhy – pilotoval vůz Team Menard. Finiš následujícího závodu zůstává v historických tabulkách zapsán jako nejtěsnější rozdíl mezi dvěma jezdci v cíli závodu IndyCar Series. Hornishe a Unsera Jr. dělilo jen 0,0024 vteřin. Přiblížil se tomu předloňský závod, který vyhrál Castroneves před Dixonem o 0,0033. Absolutní rekord drží finiš závodu Indy Lights v roce 2007, Alex Lloyd prohrál s Loganem Gomezem o 0,0005 vteřiny, což je asi 76 milimetrů! Indy Lights si tak vysloužily zápis do Guinnessovy knihy rekordů.

Z aktivních jezdců vyhráli na Chicagoland Speedway Ryan Briscoe (2009), Helio Castroneves (2008), Dario Franchitti (2007) a dvakrát Dan Wheldon (2005 a 2006).

2008 - druhý nejtěsnější finiš v historii:

Pokud bude letošní závod v Chicagu posledním, tak alespoň můžeme čekat velmi důstojné rozloučení. Přihlášeno je totiž dokonce 29 vozů! Možná naposledy u Sarah Fisher Racing uvidíme JayeHowarda, jehož závodní program má závodem v Chicagu skončit a s nímž údajně Sarah Fisher není spokojená, takže jej příští rok asi nahradí. Dalším nepravidelně startujícím jezdcem, který se v Chicagu představí, je právě Sarah Fisher. Těšit se můžeme i na Grahama Rahala, který sice pojede v Chicagu, ale chybět bude při příštím závodě v Kentucky.

Za zraněného Conwaye tentokrát zaskakuje Ana Beatriz. Beatriz pojede svůj třetí závod v IndyCar v kariéře, letos se již představila v domácím Sao Paulu a Indianapolis. I pro ní to bude dost možná letos poslední závod. Conwaye by totiž v Kentucky a Motegi měl nahradit Paul Tracy! Homestead-Miami zůstává zatím otevřený, Conway by se totiž již mohl do kokpitu vrátit.

Bývalá golfová hvězda Fuzzy Zoeller dává další šanci Edu Carpenterovi. Ten jeho značku vodky Fuzzy´s Ultra Premium Vodka reprezentoval v Indianapolis. Zoellerovi se zřejmě sponzoring vyplatil a Carpenter ve voze společně obstarávaném týmy Panther Racing a Vision Racing dostane možnost kromě Chicaga i v Kentucky a Homestead-Miami.

Po té, co došly peníze brazilskému nováčkovi Romancinimu dostal na dva závody u Conquest Racing šanci Ital Dracone. V Chicagu vsází Eric Bachelart na zkušeného Tomase Schecktera. Slibuje si od něj dobrý výsledek a především, že pomůže Baguetteovi s přivykáním na ovály.

Poslední nové a velmi zajímavé jméno je Davey Hamilton. Osmačtyřicetiletý Američan byl v Indy Racing League od jejího vzniku v roce 1996. Odjel přes 50 závodů, ale jeho kariéru ukončila nehoda v Texasu v roce 2001. Hamilton se ale v roce 2007 v Indianapolis do auta vrátil a od té doby se účastnil každého ročníku. Nejdříve za Vision Racing, loni za Dreyer & Reinbold Racing a letos za De Ferran Dragon Racing. Už na počátku sezóny bylo plánováno, že Hamilton odjede víc závodů. Měl se vrátit do osudného Texasu, ale nehody obou vozů De Ferran Dragon Racing v Indianapolis jeho návrat znemožnily. Dostává tak šanci alespoň v Chicagu, kde se na dráze setká mimo jiné i s Tomasem Scheckterem, který jej vyřadil jak z Indianapolis, tak vlastně i z Texasu.

Franchitti, Kanaan a Hunter-Reay mění zbarvení vozů. Hunter-Reay použije stejné zelenobíločerné barvy, které měl v Iowě. Franchitti vyfasuje další úplně nové barvy, tentokrát černé sponzora Breathe Right. Kanaan má bílomodrý vůz Planters.

Chicagoland Speedway
Délka trati: 1,5 míle (2,412 km)
délka závodu: 200 kol, 300 mil
Loňský vítěz: Ryan Briscoe, Team Penske
Loňské pole position: Ryan Briscoe, Team Penske, 1:41.6327
Rekord okruhu: 0:00:24.422 Buddy Rice, Cheever Racing, 2002