Rozhovor s Janem Charouzem
Český jezdec letos vstupuje do druhé sezóny FR 3.5.
Český závodník Jan Charouz vstoupí letos do své druhé sezóny ve Formuli Renault 3.5 v barvách týmu Charouz-Gravity Racing. Tato vrcholná kategorie v rámci Světové série Renault připravuje mladé talenty pro vstup do Formule 1, proto jsou její závodní víkendy velmi náročné.
Jana Charouze, rezervního a testovacího jezdce týmu Lotus Renault GP, čeká již tento týden přesun na španělský okruh Motorland Aragon, kde se 16. a 17. dubna uskuteční první dva závody FR 3.5 sezóny 2011.
Nám se podařilo Honzu vyzpovídat a zjistit, jaký je rozdíl mezi monopostem GP2 a FR 3.5, jak probíhá jeho příprava na novou sezónu a jak by zhodnotil tu loňskou.
Formule.cz: Závody Světové série Formule Renault 3.5 jsou specifické tím, že v sobotu jedete s tzv. lehkým aerodynamickým nastavením, co všechno to obnáší?
Jan Charouz: „I přesto, že jedeme s menším zadním přítlačným křídlem a s dalším stanoveným nastavením, které nám ubere celkově něco kolem 20% aerodynamického přítlaku, tak můžeme nastavovat prakticky vše. Zatáčky se dají projíždět téměř stejnou rychlostí, ale ta nejistota je tam o hodně větší. Když auto ustřelí, dá se velice těžko korigovat. V neděli je to o dost lepší. Auto je nervózní, záleží hodně na práci s plynem. Protože se celkově auto více smeká, pneumatiky odchází rychleji a na konci cítíš opravdu velký rozdíl.
Já osobně si myslím, že zavedení sobotních závodů s tím lehkým nastavením bylo chybou, protože tak nemůžeme naplno využít potenciálu auta.“
F.cz: Jako předstupeň Formule 1 má být monopost FR 3.5 výkonnostně hodně vysoko, hned za GP2, doprovodnou sérií královny motorsportu. S GP2 máš také zkušenosti, jak bys tyto dva vozy porovnal?
JCH: „Monopost GP2 je jednoznačně rychlejší, dosahuje vyšších maximálních rychlostí. Brzdí podobně jako FR 3.5, ale brzdový pedál má mnohem tvrdší. To je skoro jak beton. Když brzdíš, tak musíš plnou silou, myslím, že se tam vyvíjí tlak až kolem 160 kg. Zatáčení je u GP2 také mnohem těžší, rukama se musí překonat až 40 kg. V těchto ohledech je tedy Formule Renault lehčí na ovládání.
Z jiného hlediska je ale na FR 3.5 jednoznačně lepší to, že si člověk více zazávodí, v GP2 je to jen krátký trénink, kvalifikace, závod. Hlavně loni, jak jsem přestupoval z prototypů, tak jsem potřeboval jezdit. To je hlavní důvod, proč jsem si vybral zrovna Světovou sérii. Navíc jsi tu hlavní událostí víkendu ty. Je to lepší i pro fanoušky, protože se konají různé autogramiády. Lístky jsou navíc zadarmo, takže na závody chodí spousta diváků.“
F.cz: Jak probíhá tvoje příprava na sezónu v průběhu zimní přestávky?
JCH: „V listopadu si dávám pauzu, odpočívám a v prosinci už začínám zase makat. Na Nový rok mám volno, to většinou jedu někam pryč. Když jedu Daytonu, tak druhého už musím být v Americe. Ale jinak normálně dělám na přípravě. Letos v lednu jsem ale moc nemohl, protože jsem zrovna léčil streptokoka, byl jsem na antibioticích, takže teď doháním.
Někteří závodníci jezdí cvičit do Itálie, tam sídlí Formula Medicine. Je tam např. stroj, kde je volant se závažím, to samé mají teď v McLarenu. V Rakousku je zase jeden člověk, který má super stroj na posilování. V podstatě je to krabice, která v sobě má hydrauliku. Tam si přiděláš svoji sedačku z monopostu. Před sebou máš displej, kde se zobrazuje čára a ty ji musíš v rámci točení volantem udržovat v určitém rozmezí, přičemž se na ten volant dá nasadit až sedmdesátikilové závaží. Posilování krčního svalstva je hodně důležité, dá se tam připnout helma, kde ji to tlačí dozadu a dopředu. Stejně tak ti může na nohu tlačit brzdový pedál, na ruce zase může tlačit volant. Navíc se ta celá krabice dá uzavřít a vytvořit tam teplo, zimu nebo vlhkost. Je to hodně dobré, akorát strašně drahé. 700 euro na den. Byl jsem tam jen jednou.
Co se týče jídla, tak se snažím jíst vyrovnaně, zdravá jídla. Kde můžu, tak se snažím jíst bio výrobky, ale to je spíš moje volba. Hodně si i sám vařím; maso, rýže, zelenina.
Na závodech se pak snažíme jíst lehká jídla, co ti dají energii. Před samotným závodem např. energetické gely a po něm pak už zajdeme normálně na oběd.“
F.cz: Jak bys zhodnotil loňskou sezónu WSR, resp. jezdce, kteří spolu bojovali o titul?
JCH: „Myslím si, že titul měl vyhrát (Esteban) Guerrieri. Ten si nás dával. Jestli do toho i nějak zasáhla kauza ohledně vyloučení týmu ISR ze závodů na Hungaroringu, těžko říct. Ale tak, jak jel, tak měl vyhrát on.
Co se týče mé sezóny, myslím si, že jsem nejel špatně, ale bohužel konečné výsledky tomu neodpovídají. Třeba první závod (na Motorlandu Aragon) jsem dojel druhý, ale po projetí cílem mi došlo palivo, takže mě diskvalifikovali. Když jsem dojel, tak většinou do desátého místa. Dva závody (na Silverstonu) jsem musel vynechat kvůli zlomenému kotníku. Poslední čtyři závody jsem startoval z pátého, šestého místa, ale vždycky mě někdo sejmul. Takže jsem nedojel, žádné body. Nakonec jsem skončil, ani nevím, dvacátý? Strašný!“
F.cz: Jak se těšíš na letošní sezónu Světové série a jaké máš cíle?
JCH: „Těším se moc. Chtěl bych skončit do první pětky, to je jasný cíl. A vyhrát některé závody. Ale je tam spousta dobrých lidí, takže to bude těžké.“
F.cz: A na závěr, jaké jsou tvoje oblíbené okruhy?
JCH: „Masarykův okruv, Spa-Francorchamps a Zandvoort.“
Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů jak na závodní dráze, tak v životě.