Mistrem světa na 38.907 vteřin

V roce 2007 si Felipe Massa po většinu sezony udržoval šanci na zisk titulu mistra světa, ale v závěru přece jenom nedokázal udržet krok s triem Kimi Räikkönen, Lewis Hamilton a Fernando Alonso. Ještě lepší šance pro něho ale přišla hned v následujícím roce, přestože zpočátku se mu příliš nedařilo.

Pro první závod sezony se kvalifikoval mnohem lépe než týmový kolega Räikkönen (který měl technické potíže) ale v závodě samotném obě jejich Ferrari odstoupila s poruchami motoru, přestože Räikkönen byl ještě klasifikován. Vítězný Lewis Hamilton s vozem McLaren tak úspěšně zahájil svoje vlastní tažení na titul.

Ani v příštím závodě v Malajsii Massa nebodoval, přestože odstartoval z pole position a pohodlně vedl až do první plánované zastávky v boxech. Poté převzal iniciativu Räikkönen a Massa nakonec ve 31 kole vyjel z trati a uvíznul ve štěrkové zóně. Ani Hamiltonovi se moc nedařilo, přesto byla ale po dvou závodech bodová bilance hlavních favoritů Hamilton 14, Räikkönen 11, Massa 0.

Situace se pro Brazilce konečně přiklonila k lepšímu v Bahrainu, kde po startu z první řady dominoval celý závod a vyhrál před svým stájovým kolegou. Räikkönen se tím zároveň dostal do čela šampionátu a tuto pozici si utvrdil o tři týdny později vítězstvím ve Španělsku, kde Massa dojel druhý. Příští závod v Turecku Massovi přinesl další vítězství a druhou pozici v bodovém hodnocení před Hamiltonem. Po čtyřech vítězstvích v řadě to vypadalo, že Ferrari ovládne celou sezonu, ale zároveň se dalo očekávat, že Räikkönen bude mít vůči Massovi znovu navrch.

Když se Formule 1 přestěhovala do deštivého Monaka, oba rudé vozy odstartovaly z první řady a Massa se ustálil v čele. V závodě samotném měl ale tým z Maranella jenom smůlu. Räikkönen ztratil druhou pozici hned po startu a brzy nato byl ještě pokutován nuceným projetím boxy kvůli chybě, které se tým dopustil při předstartovním protokolu. Hamilton, který se držel druhý za Massou, se v pátém kole v zatáčce Tabac otřel o svodidla a poškodil pravé zadní kolo. Zdálo se, že tím jeho šance na dobré umístění v závodě skončily, ale nakonec byl pravdou pravý opak. S prázdnou pneumatikou se sice musel plazivým tempem dostat do depa, které ale na štěstí pro něho nebylo příliš daleko. Kvůli této nečekané zastávce byl tým McLaren nucen změnit i jeho strategii a doplnit mu benzín až po okraj nádrže. Brzy se ukázalo, že tato neplánovaná strategie bude pro Hamiltona velmi výhodnou. Brit se na trať vrátil na páté pozici a téměř okamžitě díky nasazení Safety Car získal zpátky většinu vzdálenosti, kterou ztratil na čelo závodu. Tam se o vedení strkali Massa s Robertem Kubicou na BMW-Sauber. Kromě nich byli před Hamiltonem jenom Fernando Alonso a Räikkönen, protože všichni ostatní se na mokré trati potýkali s vlastními problémy které vyústily v řadu drobnějších kolizí. Jedna z nich postihla i Alonsa a když Räikkönen musel odsloužit svoji pokutu, Hamilton bezproblémově postoupil na třetí místo.

Ve 26 a 34 kole nejdříve Kubica a potom Massa museli zastavit pro benzín, zatímco McLaren pokračoval až do 54 kola, když už Hamilton s lehčím vozem měl dostatečný náskok k tomu, aby zastavil bez ztráty vedoucí pozice. Massa sice dojel třetí, ale v čele tabulky byl opět Hamilton.

Velká cena Kanady přinesla další nečekaný zvrat událostí. Massa se kvalifikoval šestý a ani v závodě nijak nevynikal. První třetinu ovládal Hamilton, s Kubicou v závěsu, a když v 18 kole vyjel na trať Safety Car, téměř všichni toho využili k zastávce v depu. Kubica i Räikkönen byli obslouženi rychleji než Hamilton, který se je zbrkle snažil dohnat a narazil do Räikkönenova Ferrari, které stálo na červeném světle před výjezdem zpátky na trať. Tím pádem byli oba piloti vyřazeni a Hamilton si vysloužil ztrátu deseti pozic na startu příští GP, zatímco Massa dojel na pátém místě a stáhl tak pár bodů ve svůj prospěch. Nicméně, závod nakonec vyhrál Kubica a se 42 body se zcela nepravděpodobně ocitnul ve vedení šampionátu. Za ním následovali Hamilton a Massa oba s 38 body, a Räikkönen s 35 body.

Ve Francii se věci vrátily k ‘normálu’ když obě Ferrari obsadila první startovní řadu i první dvě místa v cíli. Räikkönen sice vedl, ale když v polovině závodu začal mít potíže s motorem, vystřídal ho v čele Massa. Hamilton po roztěkaném závodě skončil desátý a Kubica neměl na víc než páté místo. Tím pádem se Massa konečně dostal do čela šampionátu, o dva body před Kubicou a pět bodů před Räikkönenem. Jeho radost ale netrvala příliš dlouho, protože hned o dva týdny později v Británii svou vedoucí pozici ztratil, když v silném dešti několikrát ztratil kontrolu a byl klasifikován poslední se ztrátou dvou kol. Kubica do cíle nedojel vůbec a Räikkönen doplatil na špatnou volbu pneumatik a skončil čtvrtý. Naproti tomu Hamilton zajel naprosto bezchybný závod a s přehledem zvítězil. Výsledkem bylo, že Hamilton, Massa i Räikkönen odjížděli z Anglie se 48 body na kontě. Kubica se držel v těsném odstupu se 46.

Další závod v Německu, který otevřel druhou polovinu šampionátu, opět patřil Hamiltonovi, který ovládl kvalifikaci i závod a odpoutal se tak alespoň trochu od svých pronásledovatelů.

V Maďarsku Hamilton vybojoval další pole position a když se vedle něho do první řady na startu postavil týmový kolega Heikki Kovalainen, vypadalo to, že Ferrari začíná za McLaren pokulhávat. To ovšem nezabránilo tomu, aby se Massa po dokonalém startu nedostal dopředu a s přehledem kontroloval situaci. Navíc Hamilton měl smůlu s defektem a propadl se až na šesté místo. Massovo vítězství se zdálo neodvratným, když v 68 kole ze 70 explodoval motor v jeho Ferrari. Přestože byl Brazilec stále klasifikován na 17 místě, deset bodů, které by ho posunuly zpátky do čela tabulky, bylo pryč. Přes relativně slabý výkon se na vrcholu udržel Hamilton, a Massa navíc znovu klesnul na třetí příčku za Räikkönena.

Na start velké ceny Evropy na novém okruhu ve Valencii se Massa a Hamilton postavili vedle sebe do první řady a během závodu nikomu jinému nedali šanci pomýšlet na vítězství. To připadlo Massovi, který tím získal dva body na Hamiltona, ale zároveň se odtrhl od svého týmového kolegy, který havaroval. Kubica sice dojel třetí, ale bylo zřejmé, že BMW-Sauber začíná s bojem o titul pomalu ale jistě ztrácet krok.

To se potvrdilo i v dalším závodě v Belgii, kde byla řada na Räikkönenovi aby dominoval, jenže když ke konci závodu začalo pršet, jeho Ferrari se brzy ocitlo pod tlakem rychlejšího Hamiltonova McLarenu a oba vozy se několikrát vystřídaly ve vedení. Fin nakonec dvě kola před cílem ztratil kontrolu a narazil do svodidel, takže Hamiltonovi nic nebránilo projet cílovou čarou jako první, před Massou a Heidfeldem. Ale prakticky ihned po odmávnutí se rozvířila debata ohledně Hamiltonova počínání při jeho souboji s Räikkönenem, a maršálkové nakonec rozhodli, že se jeden z jeho předjížděcích manévrů neodbyl v rámci pravidel a Brit byl potrestán 25 sekundovou pokutou, která ho odsunula na třetí místo. Tým McLaren se odvolal, ale stávající skóre bylo Hamilton 76, Massa 74, Kubica 58, Räikkönen 57.

Poslední závod na evropské půdě byl v Monze na domácí půdě Ferrari. Räikkönen, který si během druhé poloviny sezony konstantně stěžoval na nedostatek teploty v pneumatikách zde měl poslední šanci se pokusit dostat zpátky do kontaktu s čelem šampionátu. Nakonec ale v Itálii zcela neuvěřitelně vyhrál Sebastian Vettel na Toro Rosso, zatímco všichni z favoritů selhali. Nejlépe se umístil třetí Kubica, Massa a Hamilton obsadili šesté a sedmé místo. Räikkönen skončil devátý a zřejmě uznal, že jeho bodová ztráta je příliš velká, protože po zbytek sezony už na svého týmového kolegu v boji o titul neútočil.

Bylo jasné, že v posledních čtyřech závodech se o titulu mistra světa rozhodne mezi Massou a Hamiltonem. O několik dnů později odvolací soud potvrdil výsledek z Belgie v neprospěch McLarenu.

Poslední čtvrtina mistrovství začala prvním nočním závodem s umělým osvětlením v historii Formule 1 v Singapuru. Massa a Hamilton znovu obsadili první startovní řadu a po startu se vcelku pohodlně odpoutali od zbytku pole, vedeného Räikkönenem. Ve třináctém kole Piquet napakoval svůj Renault do bariéry (později bylo prokázáno, že úmyslně v rámci strategie zvýhodnit týmovou jedničku Alonsa) a tím zahájil sérii četných dalších kolizí a period Safety Car. Na trati panoval chaos, který se ale zdánlivě netýkal suverénního Massy. Když byl v 17 kole autorizován vjezd do depa, zamířila tam většina vozů, včetně obou Ferrari...takže Räikkönen musel čekat až bude obsloužen Massa. Tým mechaniků spěchal asi až příliš, protože signál k výjezdu byl podán dříve, než byla všechna práce hotova a Massa z boxu vystřelil s připojenou tankovací hadicí (která se okamžitě utrhla) a navíc málem přímo do projíždějícího Adrian Sutila s Force India. Čtyři z mechaniků byli sraženi na zem, ale rozlitý benzín se naštěstí nevzňal, takže nedošlo k žádným vážnějším zraněním. Massa zastavil až na konci prostoru boxů, kde za ním naklusali mechanici, kterým se nakonec podařilo zaseknutou hadici uvolnit a Brazilec se vrátil zpátky na trať na beznadějně poslední pozici. Hamilton skončil třetí a zvýšil tak svůj bodový náskok na 84:77.

Pro další závod v Japonsku se Hamilton postavil na pole position, zatím co Massa se kvalifikoval až pátý. V závodě samotném se o všem rozhodlo už v první zatáčce, když se Hamilton po špatném startu pokusil dost neohrabaně předjet Räikkönena. Na nezahřátých gumách se dostal do smyku a místo předjetí do vedoucího Ferrari jenom drcnul. Za nimi se začal klouzat a drcat celý zbytek závodního pole a Massa při té příležitosti stačil narazit do Hamiltona. Když se vše uklidnilo, oba kandidáti na titul si ještě vysloužili pokutu projetí boxy a Hamilton nakonec skončil jenom dvanáctý když Massa si připsal 2 body za sedmé místo.

Předposlední závod v Číně suverénně ovládl Hamilton, když zvítězil z pole position. Ani jedno Ferrari nebylo schopno s McLarenem držet krok, takže Massa se musel spokojit s druhým místem poté, když ho Räikkönen ve 49 kole pustil před sebe.

Do finále v Brazílii se tedy kandidáti na titul vydali s rozdílem sedmi bodů ve prospěch Hamiltona. Massa se na domácí půdě kvalifikoval na pole position a Räikkönen perfektně splnil úlohu týmové dvojky, když se na startovním roštu postavil před Hamiltona. Mezi tuto trojici se zamíchal i Jarno Trulli s Toyotou, který se po startu držel na druhém místě a když Massa zajel vyměnit gumy dokonce na pár kol vedl. Celkově měl Massa všechno pod kontrolou a jel si pro jisté vítězství. Stejně tak ovšem Hamilton, který se držel kolem čtvrtého a pátého místa což mu stačilo k zisku titulu mistra světa. Tuto relativně poklidnou situaci mohlo rozčeřit jenom něco nečekaného a když pár kol před cílem začalo pršet, klid nahradila bouře. Všichni kromě obou pilotů Toyoty přezuli na mokré gumy a když se situace znovu ustálila, pořadí na trati bylo Massa, Alonso, Räikkönen, Timo Glock, Hamilton, Vettel. Glock se dostal dopředu právě díky tomu, že si ušetřil zastávku v boxech. Hamilton na pátém místě byl pořád v situaci která mu zajišťovala titul, ale pod zesilujícím tlakem vítěze z Monzy, kterému déšť očividně vyhovoval. A v 69 kole ze 71 se pro Hamiltona stalo nemyslitelné, když nevybral jednu ze zatáček a Vettel se dostal před něj. O dvě a půl kola později Massa vítězně projel cílem a všichni jeho příznivci začali oslavovat, protože Hamilton proti rychlému Vettelovi neměl žádnou šanci a zůstával na šesté pozici. Massa byl novým mistrem světa!

Když se ale dojíždějící vozy dostaly do stoupání v poslední zatáčce před cílovou rovinkou, Glock začal na suchých gumách beznadějně prokluzovat a jeho Toyotu předjel jak Vettel, tak i všemi emocemi cloumaný Hamilton, který tak projel cílovou čarou na vytouženém pátém místě, přesně o 38.907 sekund později než Felipe Massa.

Přestože Räikkönen a Kubica po většinu sezony koketovali s možností získu titulu, sezona 2008 byla zcela ve znamení dvojice Massa-Hamilton. V 18 Grand Prix Massa získal šest vítězství, šest pole position a tři nejrychlejší kola závodu. Hamiltonova bilance byla pět vítězství, sedm pole position a jedno nejrychlejší kolo. Možna ještě výmluvnější je ale fakt, že Massa s Hamiltonem vedli 59% z 1117 kol, ktere se v tom roce celkově jely, přestože ve vedení závodu se během sezony vystřídalo ne méně než 15 různých pilotů. Statistika počtu kol ve vedení byla 363:294 v Massův prospěch.